Přes 57 % veřejných dobíječek v EU je ve třech zemích, Česko čtrnácté

Tisková zpráva

21. listopadu 2024, Brno

V zemích Evropské unie je provozováno přibližně 6,2 mil. bateriových elektrických vozidel kat. M1 a N1, k dispozici mají 821 782 veřejných dobíjecích bodů, z toho v Česku je evidováno 5 646 dobíječek, což nás v absolutních číslech řadí na 14. místo mezi zeměmi EU. Od ledna do října letošního roku bylo v EU registrováno 1,17 mil. nových osobních bateriových elektromobilů, meziročně o 4,9 % méně, z toho v Česku 8 695, meziročně o 61,3 % více, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva a Evropského sdružení výrobců automobilů.

Veřejná dobíjecí infrastruktura se v zemích Evropské unie postupně rozšiřuje, v říjnu bylo provozováno 821 782 veřejných dobíjecích bodů. Téměř 470 tisíc (cca 57 %) z nich však bylo k dispozici jen ve třech zemích – Nizozemsku (21,2 %), Francii (18,4 %) a Německu (17,5 %). Uvedených více než 5,6 tisíce veřejných dobíjecích bodů nás mezi zeměmi EU řadí v absolutních číslech na 14. místo, na 21. místo v přepočtu na počet obyvatel, 19. místo pak v přepočtu na délku silniční sítě. V zemích EU připadá v průměru 7,5 bateriových elektrických vozidel (kat. M1 + N1) na jeden veřejný dobíjecí bod, v Česku je tento podíl 5,2, v ostatních zemích V4 pak: 14,6 v Maďarsku, 6,5 v Polsku a 3,3 na Slovensku. Ze všech provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 964 běžných (70,2 % AC), 1 238 výkonných s rychlým dobíjením (21,9 % DC do 149 kW) a 444 vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (7,9 % DC 150+ kW).

„Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici 5 646 veřejných dobíjecích bodů. Ve srovnání se zeměmi EU máme vyšší podíl bodů ve výkonových spektrech 50-150 kW, zatímco u nás je to přibližně pětina (20,47 %), v zemích EU jen něco přes 5 %. Trendem v oblasti veřejného dobíjení elektromobilů je bezesporu nejen postupné rozšiřování infrastruktury, ale také její posilování, či chcete-li zrychlování. V Česku bylo k dispozici 444 veřejných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením 150+ kW, tj. 7,9 %. V zemích EU je tento podíl o jeden procentní bod vyšší tedy 8,9 %. V tomto ohledu se tedy nikterak výrazně od evropského průměru nelišíme,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Zatímco v absolutním počtu veřejných dobíjecích bodů jsme mezi zeměmi EU na 14. místě, v počtu bateriových vozidel kategorií M1 a N1 až na místě 17, proto dosahujeme v podílu vozidel na dobíjecí bod nižších hodnot než většina zemí EU.“

Aktuální výzvy Ministerstva dopravy na podporu dobíjecí infrastruktury v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3):

  • Výzva č. 30 na podporu rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla – celá ČR s alokovanými prostředky ve výši 1 000 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 55 % ze způsobilých výdajů projektu. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřena do 27. 01. 2025.
  • Výzva č. 31 na podporu rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla – prioritní oblasti s alokovanými prostředky ve výši 385 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 70 % ze způsobilých výdajů projektu. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřena do 27. 01. 2025.
  • Výzva č. 32 na podporu rozvoje infrastruktury běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích má alokovány prostředky ve výši 370 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 80 % ze způsobilých výdajů projektu. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřena do 28. 02. 2025.

Počet nových osobních bateriových elektromobilů v EU meziročně klesl o 4,9 %

V EU bylo od ledna do října tohoto roku registrováno 8 856 195 nových osobních vozidel (meziročně o 0,7 % více), z nich 1 172 737 bylo bateriových elektrických (meziročně o 4,9 % méně). Bateriové elektromobily byly s podílem 13,2 % třetí nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (34,0% podíl; meziročně -4,7 %), před hybridními bez externího dobíjení (30,4% podíl; meziročně +19,8 %), dieselové motorizace pak dosáhly podílu 12,3 % (meziročně -10,8 %), plug-in hybridy 7,0 % (meziročně -7,9 %).

V říjnu zaznamenala osobní bateriová vozidla v zemích EU růst o 2,4 %, když bylo registrováno 124 907 vozidel, meziročně však registrováno o 60 200 vozidel méně (-4,9 %), na největším trhu – v Německu – byl propad v registracích těchto vozidel o 112 742 (-26,6 %, pozn. meziroční pokles byl mj. způsoben ukončením dotačních pobídek v průběhu roku 2023). Celkový podíl BEVs klesl ze 14 % na 13,2 %. Z větších trhů byl meziroční pokles registrací BEVs evidován ve Finsku (-30,2 %), Irsku (-25,4 %) a Švédsku (-17,7 %). Naopak růst zaznamenaly např. Francie (+3,3 %), Belgie (+41,0 %), Nizozemsko (+8,8 %) nebo Dánsko (+52,7 %). Česká republika patří mezi 15 zemí EU, ve kterých byl letos zaznamenán meziroční růst BEVs, naopak ve 12 zemích došlo k poklesu registrací.

Tesla, Škoda a Volvo: 58 % trhu s novými osobními elektromobily v Česku

V říjnu bylo v Česku registrováno 1 475 nových osobních bateriových elektromobilů (meziročně 2x více), tržní podíl dosáhl 7 %. V období 1-10/2024 bylo registrováno 8 706 nových osobních #BEVs (meziročně +62,3 %), tržní podíl dosáhl 4,5 %. Nejvíce registrací z pohledu značek si připsala Tesla (3 099), Škoda (1 203), Volvo (784), Volkswagen (532) a Hyundai (465), z pohledu konkrétních vozidel pak Tesla Model Y (1 698), Tesla Model 3 (1 354), Škoda Enyaq (1 201), Volvo EX30 (674), Hyundai Kona (299), MG4 (247) a Volkswagen ID.7 (166).

Příjem žádostí v programu Záruka Elektromobilita Národní rozvojová banka byl 14. října 2024 ukončen.

Registrace dalších kategorií BEVs: lehká užitková vozidla (429 ks, meziročně +48 %, tržní podíl 2,3 %), nákladní automobily (21 ks, meziročně +12 ks, tržní podíl 0,3 %) a elektrobusy (34 ks, meziročně +31 ks, tržní podíl 3,5 %).

Provoz webových stránek www.cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.

Zdroj vstupních dat: Evropská observatoř pro alternativní paliva, Evropské sdružení výrobců automobilů, Ministerstvo dopravy, Svaz dovozců automobilů
Texty a obrázky: Centrum dopravního výzkumu, www.cistadoprava.cz

Kontakt
Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, Brno

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Líšeňská 33a,
636 00 Brno
Sociální sítě

Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.