Aktuality

Ministerstvo dopravy 21. září 2026 uznalo prozatímní schválení systému Tesla FSD Supervised, které 10. dubna 2026 vydal nizozemský úřad RDW, a jeho používání je tak možné také v Česku. Rozhodnutí předcházelo několik měsíců posuzování bezpečnosti, provozních zkušeností a technických podkladů, včetně otázek týkajících se dodržování rychlostních limitů, dopravního značení a kontroly řidiče. Systém patří mezi technologie částečně automatizovaného řízení, řidič proto musí po celou dobu sledovat provoz a být připraven okamžitě převzít řízení; odpovědnost zůstává na něm. Česko se tím připojilo k Nizozemsku a dalším pěti evropským státům a podporuje další sjednocování pravidel pro používání tohoto systému v Evropě.

Volvo Cars představilo nové plug-in hybridní verze modelů XC60 a XC90 pro evropský a americký trh, které mají na elektřinu ujet až 200, respektive 160 kilometrů. Díky větší baterii a výkonnějšímu elektromotoru je jejich elektrický dojezd více než dvaapůlkrát vyšší než u dosavadních verzí, přičemž při potřebě může vůz využít benzinový motor. Nový XC60 zároveň dostal modernizovaný vzhled a bezpečnostní systémy, například automatické nouzové brzdění, nouzové řízení nebo kameru s 3D pohledem, a oba modely podporují pravidelné aktualizace softwaru na dálku. Objednávky jsou na vybraných trzích otevřené od 15. září a výroba má začít později na podzim.

Scania představila řešení pro elektrické kamiony určené i k dálkové přepravě, které kombinuje baterie umístěné na podvozku s dalšími bateriemi za kabinou a rychlým nabíjením. Dvě baterie za kabinou mohou podle konfigurace přidat přibližně 356 kWh kapacity a celkový dojezd může dosáhnout až 720 km na jedno nabití. Nové provedení může při vhodné konfiguraci snížit spotřebu energie až o 3 % a v kombinaci s upravenou přídí umožňuje soupravu delší než 16,5 metru. Řešení má usnadnit využití elektrických nákladních vozidel na delších trasách, kde jsou důležité dojezd, rychlost dobíjení i zachování potřebné hmotnosti nákladu.

Velká Británie připravuje změnu pravidel, která v Anglii usnadní instalaci domácích nabíječek pro elektromobily u domů, jejichž obyvatelé parkují na ulici. U nabíječek, jejichž kabel vede přes chodník, už nebude potřeba samostatné povolení pro stavební záměr, což má snížit náklady i administrativu; změna se má týkat také souvisejícího vybavení u domu. Nová pravidla však ještě nejsou účinná a vláda chce potřebný předpis předložit parlamentu na podzim 2026; jednotlivé instalace budou dál podléhat schválení silničního úřadu a některá omezení zůstanou například u památkově chráněných budov. Podle organizace EVA England nemá přibližně 40 % britských domácností vlastní parkovací místo, takže změna může usnadnit domácí nabíjení právě této skupině řidičů.

Podle studie organizace ICCT byly v roce 2025 náklady na provoz elektromobilů v EU o 33 % nižší než u benzinových aut, a to i při nabíjení výhradně na veřejných stanicích byl rozdíl 28 %. Rozdíl se na začátku roku 2026 ještě zvětšil, protože náklady na provoz aut se spalovacím motorem vzrostly o 12 až 36 %, zatímco u elektromobilů zůstaly přibližně stejné. Zároveň mezi lety 2020 a 2025 klesly ceny baterií o 35 % a počet dostupných modelů elektromobilů se v Evropě zčtyřnásobil. Studie také uvádí, že elektrické nákladní vozy mohou být v dálkové dopravě v EU cenově srovnatelné s dieselovými už kolem roku 2030; v Německu jsou díky osvobození od mýtného jejich náklady už nyní o 11 % nižší.

Registrace nových elektromobilů v Česku od ledna do srpna 2026 vzrostly meziročně o 32 %, výrazný nárůst vykázal i dovoz ojetých vozů (+68 %). Podíl elektromobilů na trhu nových aut dosáhl 7 %. V srpnu byly poprvé registrovány vozy Škoda PEAQ.

Nové rychlonabíjení společnosti BYD umožňuje elektromobilům přijímat až 1 000 kW, takže například model Han L dokázal během necelých pěti minut doplnit energii pro zhruba 421 km jízdy. Takto rychlé nabíjení ale výrazně zatěžuje baterii, zejména vysokým zahříváním, a proto BYD upravil její konstrukci a chlazení; podle firmy se tím podařilo snížit její vnitřní odpor o 50 %. BYD zároveň uvádí, že časté megawattové nabíjení nemá zkrátit životnost baterie a že její vylepšení naopak prodlužují její odolnost při vysokých teplotách. Pro širší využití této technologie však bude nutné vybudovat odpovídající nabíjecí infrastrukturu a zajistit dostatečně výkonné elektrické sítě.

Průzkum společností E.ON a Volkswagen ukázal, že 40,9 % českých řidičů by mohlo používat elektromobil bez výrazné změny svých běžných návyků, přestože elektromobily mají v Česku stále menší zastoupení než v Evropské unii. Nejlépe se pro ně hodí hlavně lidé, kteří pravidelně dojíždějí v regionu nebo jezdí převážně po městě; dalších 45,2 % řidičů by elektromobil mohlo využívat při pravidelném nabíjení doma, v práci či na jiném dostupném místě. Z průzkumu zároveň vyplývá, že elektromobil osobně řídilo jen 14 % dotázaných, zatímco 73 % by si ho chtělo vyzkoušet, přičemž největší překážkou zůstává pořizovací cena, kterou uvedlo 74 % respondentů. V Česku je nyní více než 7 700 veřejných dobíjecích bodů, přesto 41 % lidí považuje jejich síť za nedostatečnou a 78 % má obavy z cest delších než 300 kilometrů.

ADAC ve studii z roku 2026 měřil, kolik elektřiny se při nabíjení elektromobilů skutečně ztratí, a zjistil, že největší rozdíly vznikají podle způsobu nabíjení. U pěti testovaných aut činily ztráty při nabíjení z běžné zásuvky 12,7 až 24,2 %, zatímco u 11kW nebo 22kW wallboxu jen 5,1 až 7,0 %; nejvyšší hodnotu 24,2 % měl Mercedes CLA 350 EQ. Při rychlém nabíjení stejnosměrným proudem byly ztráty samotného převodu elektřiny v průměru kolem 3 %, ale další 2 až 8 % může spotřebovat ohřev baterie, zejména v chladu, takže celkové ztráty dosahovaly 5 až 15 %. Výsledky ukazují, že pro běžné domácí nabíjení je energeticky i finančně výhodnější wallbox než zásuvka, zatímco rychlé nabíjení je vhodné především pro cesty a jeho účinnost ovlivňuje teplota baterie.