Externí novinky

Nová analýza společnosti Arval založená na tisících testů baterií u ojetých elektromobilů ukazuje, že jejich kapacita klesá mnohem pomaleji, než se dříve předpokládalo. Průměrná „zdravotní kondice“ baterie, tedy kolik původní kapacity si ještě uchovává, dosahuje asi 93 % a většina vozidel si drží více než 80 % kapacity i po letech provozu a desítkách tisíc kilometrů. Výsledky naznačují, že obavy z rychlého opotřebení baterií mohou být přehnané, což může zvýšit důvěru lidí v nákup elektromobilů, zejména na trhu ojetých vozidel. Společnost proto podporuje zavádění certifikátů stavu baterie, které mají kupujícím přehledně ukázat, v jaké kondici baterie je a jaký dojezd lze očekávat.

Průměrná cena nových elektromobilů v Evropské unii v roce 2025 poprvé od roku 2020 klesla, a to asi o 1 800 eur (zhruba o 4 %). Hlavním důvodem je příchod menších a levnějších elektrických aut, které automobilky uvádějí na trh také proto, aby splnily evropské limity na emise CO₂ u nových vozidel. Tyto limity určují, kolik skleníkových plynů mohou nová auta v průměru vypouštět, a motivují výrobce k rychlejšímu rozšiřování nabídky elektrických modelů. Levnější elektromobily mohou usnadnit přechod na bezemisní dopravu a postupně zpřístupnit elektrická auta širšímu okruhu řidičů, zejména ve městech. Pokud budou výrobci pokračovat v uvádění dostupnějších modelů, mohou se ceny elektromobilů v příštích letech přiblížit cenám běžných benzinových a naftových aut.

Čínská automobilka BYD představila modernizovaný prémiový elektrický vůz Denza Z9 GT, který podle tamních měřících pravidel dokáže na jedno nabití ujet až 1 036 km, což by mělo být aktuálně nejvíce ze všech sériově vyráběných elektromobilů. Tento údaj je počítán podle čínského měřicího standardu, který bývá při porovnání s evropskými testy optimističtější, ale přesto ukazuje výrazný posun v technologiích baterií a efektivitě. Nový model nabídne různé verze baterií a pohonu, přičemž delší dojezd přináší větší komfort pro řidiče bez častého nabíjení a může ovlivnit vnímání elektromobility ve městech i na dálničních trasách. Takový rozsah dojezdu může také podpořit širší přijetí elektromobilů a snížit obavy z jejich použitelnosti na delší cesty, což je důležité pro přechod k bezemisní dopravě.

Několik norských dopravních společností si objednalo 15 nových elektrických dálkových autobusů značky Volvo, které budou sloužit pro přepravu cestujících na letiště, turistické zájezdy, charterové linky i spojení s výletními loděmi. Tyto e-busy s velkými bateriemi (až kolem 720 kWh) mají podle výrobce dojezd až kolem 700 km, což umožní delší trasy bez častého dobíjení a představuje posun v nabídce vozidel pro zero-emisní dopravu. Dodávky prvních vozidel se očekávají na podzim 2026 a objednávky ukazují rostoucí zájem o ekologičtější řešení v autobusové dopravě. Tato změna může postupně snížit emise v regionální a turistické dopravě, přičemž provozovatelé dostávají i servisní služby a podporu během provozu.

Automobilka Škoda Auto v Mladé Boleslavi slavnostně zahájila provoz nové haly na výrobu bateriových systémů pro elektrická auta, do které investovala téměř pět miliard korun. Tenhle závod se stává největším výrobcem těchto systémů v rámci celého koncernu Volkswagen a ročně může vyrobit až 335 000 baterií pro elektromobily značky Škoda i dalších značek ve skupině. Nové zařízení je silně automatizované a dokáže vyrobit jeden komplet bateriových článků zhruba za minutu, což pomáhá zkracovat dobu výroby a snižovat náklady. Tato investice podporuje českou pozici v automobilovém průmyslu a přispívá k širšímu přechodu k elektřinou poháněné dopravě, která je důležitá pro nižší emise a moderní mobilitu.

Etiopie v roce 2024 zakázala dovoz a prodej nových aut s benzínovými a naftovými motory. Hlavním důvodem je snaha omezit vysoké výdaje za dovážená paliva a podpořit přechod na elektromobily, jejichž provoz je pro místní obyvatele levnější. Země zároveň výrazně navýšila výrobu elektřiny díky investicím do vodních elektráren, což pomáhá rostoucímu počtu elektrických vozidel. Přestože infrastruktura (nabíjecí stanice) zatím není plně rozvinutá, obávané problémy v dopravě se ve velkém rozsahu nepotvrdily.

Studie 2025 Battery Performance Index založená na více než 8 000 testovaných elektrických osobních a lehkých užitkových vozidel v Británii ukazuje, že baterie v elektromobilech degradují pomaleji, než mnoho lidí předpokládalo, a často si udržují vysokou kapacitu i po mnoha letech používání. Průměrné „zdraví“ baterie – tedy její schopnost uchovávat energii ve srovnání s novým akumulátorem – byla více než 95 % a i vozy staré osm až devět let měly v průměru kolem 85 % původní kapacity, což je více, než obvykle garantují výrobci. Výsledky také ukazují, že samotný počet ujetých kilometrů není spolehlivým ukazatelem skutečného stavu baterie; některé starší vozy s vysokým nájezdem byly ve stejném stavu jako mladší s nižším počtem kilometrů. To má význam pro trh s ojetými elektromobily, protože lepší představa o skutečném stavu baterií může snížit nejistotu při nákupu a lépe odrážet jejich hodnotu. Pro běžné řidiče a správce flotil to znamená, že obavy z rychlého „vyždímání“ baterie nejsou obecně podloženy reálnými daty, a elektromobily tak mohou být spolehlivou volbou i na delší dobu provozu.

V únoru 2026 byl zveřejněn Battery Atlas, který přehledně mapuje firmy, výrobu a technologie spojené s bateriemi napříč Evropou. Publikace ukazuje, kde vznikají klíčové součásti baterií, kde probíhá vývoj nových řešení i jak se formuje celý dodavatelský řetězec, který je zásadní pro elektromobilitu a moderní energetiku. Součástí evropského bateriového ekosystému je i Česká republika: Hyundai, Škoda, Tescan, Amphenol, Freudenberg, Marelli, CoorsTek, Kautex, Norma Group, Ennovi, Magna, Valeo. Přítomnost těchto firem naznačuje, že Česko hraje roli nejen ve výrobě vozidel, ale i v širším technologickém a průmyslovém zázemí, které je pro budoucnost mobility stále důležitější. Atlas tak nepřímo potvrzuje, že baterie a související technologie se stávají strategickým tématem pro průmysl, dopravu i energetiku.

Nová Charging Payment Study 2026 ukazuje, že zatímco technické možnosti veřejných nabíječek pro elektromobily se výrazně zlepšily, placení za dobíjení zůstává pro řadu řidičů komplikované a nepohodlné, což může zpomalovat přechod na elektrickou dopravu. Studie, která v listopadu 2025 oslovila přes 1 500 řidičů v Německu, zjistila, že lidé často používají jiné způsoby platby, než jaké by si přáli, protože oblíbené metody jako bezdotykové „Plug & Charge“ nebo platba bez registrace nejsou všude dostupné nebo jsou zatíženy poplatky. Mnohé z běžných možností (např. aplikace nebo nabíjecí karty) sice fungují, ale řidiče neuspokojují ve všem – jednoduchosti, jasnosti ceny nebo pohodlí. Výsledkem je, že rozmanitost platebních cest sama o sobě nezvyšuje spokojenost, a poskytovatelé dobíjecích služeb tak musí zlepšit uživatelský zážitek, aby bylo elektrické nabíjení pro širší veřejnost přitažlivější.