Externí novinky

Vzhledem k tomu, že se baterie stávají strategickým trhem, přijal Evropský parlament nová pravidla pro řešení souvisejících environmentálních, etických a sociálních otázek. Do roku 2030 by se mělo na silnicích EU pohybovat nejméně 30 milionů elektromobilů s nulovými emisemi. Evropský parlament přijal aktualizaci směrnice EU o bateriích, která má zajistit, že baterie budou moci být po skončení své životnosti znovu použity, repasovány nebo recyklovány. Cílem je pokrýt celý životní cyklus výrobku – od návrhu přes spotřebu až po recyklaci do nových výrobků. Po formálním schválení Radou vstoupí nová pravidla přímo v platnost. Umožní vyrábět udržitelnější, výkonnější a odolnější baterie.

Česko zaostává v rozvoji vodíkové mobility. V zemi jsou dosud tři plnící stanice na vodík, oproti tomu například v sousedním Německu jich je více než 100 a rychle přibývají další. Podle výrobců a distributorů vodíku a vozidel stát nemá propracovanou strategii pro využití vodíků v dopravě i hospodářství. Vyzvali proto vládu k aktivní podpoře rozvoje vodíkové infrastruktury v zemi, například podporou výstavby plnících stanic nebo úpravami legislativy. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci čtyř nadnárodních firem, které společně vytvořily Iniciativu vodíkové mobility.

Koncern Volkswagen plánuje velkou transformaci, chce zvýšit zisk. Půjde o největší restrukturalizaci za poslední desetiletí. Škoda by měla dostat na starost vývoj spalovacích motorů pro celou skupinu. Na rozdíl od zbytku koncernu se česká značka má zaměřit na klasická auta, i když zbývá jen dvanáct let do chvíle, kdy má být podle rozhodnutí Bruselu ukončen prodej nových vozů se spalovacím motorem. Podle Handelsblattu se nabídka Škody omezí na pět až šest modelů. V Česku by se tak mohly vyrábět spalovací vozy dalších koncernových značek a naopak nové elektromobily Škody se nejspíš budou vyrábět mimo Česko – už dlouho je definitivně jasné, že nejlevnější elektrická škodovka se bude montovat ve Španělsku spolu se sbratřenými modely Volkswagenu a Cupry (Seatu).

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novou výzvu k pořízení bezemisních vozidel a neveřejných dobíjecích stanic určenou podnikatelům. Celkem rozdá 1,7 miliardy korun na podporu nákupu 4555 bezemisních vozidel včetně pěti set nákladních elektrických kol a dalších tři sta milionů na pořízení 1500 dobíjecích stanic. Podporu financuje z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz. Příspěvek mohou získat jak podnikatelé, kteří rozšíří svou firemní flotilu o plně elektrické bateriové vozy (BEV), tak i ti, kteří by zvolili vozy s palivovými články (FCEV), tedy například vodíkové automobily.

Toyota byla v předchozích 12 měsících pod neustálou palbou ze strany ekologů a akcionářů kvůli jejímu zdlouhavému přístupu k elektrifikaci. Nyní ale reaguje ambiciózním plánem, který předpokládá EV s dojezdem téměř 1 000 kilometrů od roku 2026 a přibližně 1 500 km na jedno nabití po roce 2028. Toyota chce také nasadit technologie giga casting (inspirace u Tesly) pro zjednodušení a urychlení výroby vozidel. V příštích dvou až třech letech chce vyvinout ultra-aerodynamické konstrukce s koeficientem aerodynamického odporu pod 0,20.

Plán mimo jiné obsahuje i opatření jako dotace na podporu nákupu elektromobilů, změnu výše sazby daně z příjmu zaměstnance při používání služebního elektromobilu pro soukromé účely, změnu pravidel pro účtování nabíjení firemních vozidel na soukromých nabíječkách, návrh uživatelských výhod pro majitele vozidel se „zelenými RZ“ nebo finanční opatření na budování národní sítě ultrarychlonabíjecích bodů (UFC) a budování veřejné nabíjecí infrastruktury obecně. Cílem plánu je také zvýšení podílu nově registrovaných bateriových vozidel v roce 2025 přes 5 %.

U fosilních pohonů roční nájezd kilometrů klesá, u elektromobilů se zvyšuje. V roce 2022 ujel průměrný elektromobil v Německu 12 215 kilometrů, tj. o více než 2 000 km více než u zážehových motorů, jejichž roční nájezd činil v průměru 10 088 km. Hybridní a dieselová vozidla urazila s 12 627 km a 12 626 km ještě větší vzdálenost než e-auta. Ukazuje to aktuální studie pojišťovacího portálu Check24.

Trh s ojetými elektromobily v Česku pomalu, ale jistě roste. Rychlejšímu rozvoji byznysu s elektrickými ojetinami však zatím brání obavy řady potenciálních zákazníků ze stavu použitých baterií. „Starší elektromobily měly menší akumulátory, které dovolovaly řidičům, aby je provozovali na hraně parametrů a dávali jim mnohem větší výkonové i teplotní pecky. Degradace byla značná. Dnes je ale zdraví baterie mnohem odolnější,“ říká expert AAA Auto na elektromobilitu Jan Dedek.

Německo v tichosti opouští svůj cíl mít do roku 2030 milion veřejných dobíjecích stanic pro elektrická vozidla na ulicích a v supermarketech, protože je jasné, že lidé dávají přednost nabíjení doma. Cíl stanovený v roce 2021 jako součást dohody vládní koalice neodráží technologický pokrok a měnící se preference a mohl by představovat riziko výstavby veřejných dobíječek, které jsou nedostatečně využívány. Na jeden veřejný hotspot připadá přibližně 10 soukromých instalací, s čímž vláda nepočítala. BNEF odhaduje, že Německo bude do konce desetiletí potřebovat téměř 450 000 dobíjecích míst.

Na trhu se objeví dostupnější elektromobily, pomohou fondy. "Existuje velká řada otazníků a řadu témat, se kterými se do budoucna počítá, je třeba ještě technologicky vyřešit. A ta řešení se hledají 'za pochodu'," domnívá se Lukáš Folbrecht z Elektromobilní platformy, který odpovídal na otázky čtenářů Aktuálně.cz ohledně elektromobility.

Úřady, energetici a další firmy už několik let připravují českou veřejnou síť pro přechod na elektromobilitu, i když politické špičky vynucený odchod od spalovacích motorů mnohdy kritizovaly. Dobíjecí síť v tuzemsku navíc vyrostla rychleji, než lidé nakupovali elektromobily. Výsledkem je, že v roce 2023 má Česko v poměru na počet bateriových aut mnohem hustší síť, než je v Evropě běžné. Údaje vyplývají ze zjištění reportérů pořadu Bilance, který je dostupný v iVysílání České televize (https://www.ceskatelevize.cz/porady/14021364946-bilance/223452801250006/).

V rámci květnového testování vyrobila společnost Solar Global ve svém energetickém centru v Napajedlech první kilogramy vodíku. Během léta bude probíhat intenzivní testování elektrolyzéru a zařízení bude uvedeno do plného provozu letos na podzim. Bude se jednat o druhou výrobu zeleného vodíku v ČR.

Ceny šestice nových modelů, které uvede na trh do roku 2026, budou záviset hlavně na cenách baterií. „Náklady všech vstupů do výroby baterií v poslední době vzrostly, nemálo jich světu dodávaly Rusko a Ukrajina. Loňské nárůsty cen surovin jsme už promítli do cen elektromobilů. Teď se hraje o budoucí cenu baterií,“ říká člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, jenž zodpovídá za prodej a marketing.

Masová výroba baterie nové generace podporovaná Volkswagenem by měla začít příští rok. Čínská společnost Gotion High Tech, která je dodavatelem společnosti Volkswagen, představila na své výroční technologické konferenci svou novou baterii L600 LMFP Astroinno. Lithium-mangan-železo-fosfátová (LMFP) baterie již prošla všemi nezbytnými bezpečnostními testy. Trvalo 10 let interního výzkumu, aby byla technologie komerčně životaschopná. Dojezd 1 000 km na jedno nabití dává baterii potenciální dojezd 4 miliony kilometrů, což daleko překračuje průměrnou životnost automobilu.

Samotný provoz elektromobilu představuje tu zásadní část jeho životního cyklu, kdy se dluh z výroby kompenzuje a od jistého počtu km je již elektromobil emisně méně náročný. To, kde je tento „bod zlomu", je ovlivněno energetickým mixem země provozu. V zemích vyrábějících většinu elektřiny z obnovitelných zdrojů stačí najet jen cca 15-20 tis. km a emisní dluh výroby je vykompenzován. V zemích s elektrickou energií převážně z uhlí se tento bod nalezne až při nájezdu 120-130 tis. km. Pro ČR by platila přibližně hranice 90-100 tis. km. I ve státech s ekologicky nejhorším energetickým mixem je elektromobil stále o téměř třetinu čistší volbou než spalovací motor.

Největší vůz na palivové články dokončil první rok provozního testování. Jedná se o obří nákladní vůz pro využití v těžebním průmyslu. Výsledky testu jsou nadějné, protože prototyp pracoval bez poruch a dokázal se vyrovnat dieselové verzi. Sériová výroba by mohla začít na začátku příštího roku.

Ačkoli společnost NIO má v Evropě již 16 stanic pro výměnu baterií, tato stanice je první, kterou vyvinula a realizovala společně se svým partnerem, společností Shell. Pokud jde o expanzi se společností Shell, NIO již dříve uvedla, že společnosti hodlají do roku 2025 instalovat v Číně nejméně 100 výměnných stanic a v roce 2022 chtěly zahájit pilotní provoz výměnných stanic v Evropě. Vzhledem k tomu, že nyní je v provozu jedna stanice (v Nizozemí), uvidíme, jak rychle se NIO a Shell skutečně rozhodnou v Evropě expandovat.

Střední a velké elektrické dodávky eVito, EQV a eSprinter stále vycházejí z odpovídajících spalovacích modelů. Ale od roku 2026 mají být umístěny na nové elektrické architektuře Van.EA. Mercedes se ve Van.EA zaměřuje na efektivitu a výkon. Aerodynamika, pohon, pneumatiky a karoserie jsou následně optimalizovány. Cílem je dosáhnout co největšího dojezdu s optimální kapacitou baterie pro zamýšlené použití zákazníka, protože hmotnost vozidla a cena jsou přímo závislé na velikosti baterie.

Ford testuje potenciál vodíku jako nosiče energie pro užitková vozidla. Odpovídající pilotní projekt s osmi prototypy založenými na Fordu E-Transit nyní začal ve Velké Británii. Testovací vozidla byla vybavena vodíkovými palivovými články. Osm vozidel má být v provozu v šestiměsíčních intervalech do roku 2025. Praktické testy jsou zaměřeny na aspekty jako bezpečnost, skladnost a hmotnost. Je také třeba prozkoumat, jak lze použité součásti recyklovat.

Auta s benzínovým nebo naftovým pohonem mají 19krát vyšší pravděpodobnost vznícení, tvrdí švédský úřad pro civilní nepředvídané události (MSB), který sestavil statistiku požárů automobilů. V roce 2022 vzplálo ve Švédsku 24 elektrických nebo plug-in hybridních vozidel, což představuje přibližně 0,004 % všech elektrických a plug-in hybridních vozidel ve Švédsku. Z aut poháněných výhradně fosilními palivy asi 0,08 % začalo hořet.

Čína 13 let elektromobily masivně dotovala a transformovala celé odvětví. Drží globální nadvládu nad dodavatelským řetězcem. Jaký bude postoj Evropy k čínským vozům? V roce 2022 se celosvětově prodalo 10,5 milionů vozů s baterií (vč. hybridů), z toho 6,2 milionů v Číně, kde bylo každé čtvrté prodané auto bateriové. V absolutních počtech Čína poráží Evropu i USA, byť byl i pro Evropu rok 2022 rekordní. Za úspěchem čínských elektromobilů stojí důsledná vládní politika, ale i technologický náskok.

Do roku 2026 plánuje Škoda Auto uvést na trh šest nových elektrických modelů. Nyní poodhalila jejich podobu i některé informace. A prozradila jméno jednoho z nich. Škoda pokryje chystanými modely široké spektrum segmentů. Důležitým elektrickým modelem bude malé SUV s délkou asi 4,2 metru, které přitom slibuje vnitřní prostor na úrovni většího tradičního hatchbacku Scala. Díky ceně, která má být kolem hranice 25 000 eur, má tento vůz výrazně pomoci s elektrifikací vozového parku nejen v České republice. Novinka se představí v roce 2025.

Automobily se spalovacími motory, na které se vztahují emisní normy Euro 7, budou v roce 2035 tvořit pouze 10 % vozidel na silnicích EU. Nedávná studie odhaduje, že to povede ke snížení emisí oxidů dusíku (NOx) nanejvýš o 4 %. Navzdory minimálnímu přínosu pro životní prostředí by normy Euro 7 měly významný dopad na spotřebitele a investice výrobců do bezemisních technologií.

Za posledních pět měsíců bylo po celém světě instalováno více než 5 000 nových nabíjecích bodů. Většina Tesla Superchargerů je V2 (až 150 kW) a V3 (až 250 kW). Nedávno společnost uvedla na trh verzi V4, která prý nabídne výrazně vyšší výkon. Souběžně s rozšiřováním sítě ji Tesla zpřístupňuje také elektromobilům jiných výrobců (zpočátku na vybraných trzích v Evropě, Austrálii a Spojených státech). Naopak jiní výrobci (např. Mercedes-Benz) plánují vlastní dobíjecí sítě. V současné době je v Evropě k dispozici přibližně 500 000 veřejných nabíjecích stanic.

Prodeje externě dobíjených elektrických vozidel (ECV) v zemích EU souvisí s ročním čistým příjmem, což ukazuje, že cenová dostupnost je významným faktorem, který odrazuje spotřebitele od nákupu ECV. ECV v roce 2022 tvořila 21,6 % nových automobilů registrovaných v EU, ale ve více než polovině členských států je jejich podíl na trhu pouze 9 % nebo méně.

Flotila 15 elektrobusů pro tři nabíjecí ramena průběžného nabíjení na ulici Valchařská. Dopravní podnik Ostrava (DPO) nově disponuje největší sítí elektrobusů v Česku. 26 elektrobusů s průběžným nabíjením, které má již DPO ve své flotile, se dosud nabíjelo na Hranečníku a ve Svinově. Od teď i v centru Ostravy. Rychlonabíjení na konečné zastávce bude trvat vždy 6 až 10 minut, a elektrobusy po něm budou schopné absolvovat další jízdu na lince jako běžný autobus. K 1. lednu 2022 bylo ve vozovém parku DPO 294 autobusů, z toho 227 CNG a 8 elektrobusů. Na konci roku 2023 počítá DPO s 227 CNG autobusy a 32 elektrobusy (26 s průběžným dobíjením, ostatní s nočním dobíjením).

Poslanci Evropského parlamentu a švédské předsednictví Rady se dohodli na závazných vnitrostátních cílech pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva pro osobní a nákladní automobily. Poslancům Evropského parlamentu se během jednání podařilo prosadit, že do roku 2026 budou muset být podél hlavní sítě TEN-T rozmístěny alespoň každých 60 km dobíjecí stanice pro elektromobily o výkonu alespoň 400 kW, přičemž do roku 2028 se výkon zvýší na 600 kW. Pro nákladní automobily a autobusy je stanoven požadavek na dobíjecí stanici každých 120 km, ale tyto stanice by měly být do roku 2028 instalovány na polovině hlavních silnic EU a s výkonem 1 400 kW až 2 800 kW v závislosti na silnici, uvádí dohoda. Vyjednavači se rovněž dohodli, že do roku 2031 budou vodíkové čerpací stanice podél hlavní sítě TEN-T rozmístěny nejméně každých 200 km. Poslanci zajistili, že Komise do roku 2027 vytvoří "databázi" EU s údaji o alternativních palivech, která bude spotřebitelům poskytovat informace o dostupnosti, čekacích dobách nebo ceně na různých čerpacích stanicích.

Nová chemie článků údajně nabízí nižší náklady než baterie na bázi niklu a kobaltu a má vyšší hustotu energie (cca 10-20 %) než články s fosforečnanem lithným a železem (LFP). Technologie M3P umožní elektrickému vozidlu ujet 700 km na jedno nabití v kombinaci s technologií CATL nové generace baterií. CATL je v současnosti největším světovým výrobcem baterií. Mezi zákazníky patří kromě Tesly také Volkswagen, BMW, Ford a další. Společnost má dominantní postavení na trhu LFP baterií.

Po světě jezdí přibližně 4 miliony elektromobilů Tesla, kumulativní celkový nájezd všech modelů se blíží 129 miliardám km, což představuje přibližně 32 250 km na vozidlo. Vozidlový park zaznamená v průměru 1,9 milionu dobíjení denně. Mezi jednotlivými dobíjeními (AC i DC) ujedou vozidla v průměru 105 km (zlomek jejich reálného dojezdu). Tesla uvádí, že týdenní počet relací Supercharging činil 1,5 milionu (přibližně 214 000 denně) a že síť v roce 2022 poskytla přibližně 9 TWh elektřiny. To by znamenalo, že týdně je průměrná stanice Supercharger využita přibližně 320krát, zatímco jedno nabíjecí stání je využito 35krát. Průměrná doba relace se postupně snižuje (např. díky vyšším dobíjecím výkonům, předehřívání baterie) a v současné době se pohybuje kolem 27,5 min.

Společnost Nissan dnes představila svůj nový přístup k vývoji elektrifikovaných pohonných jednotek, který nazývá "X-in-1". V rámci tohoto přístupu budou základní komponenty pohonných jednotek EV a e-POWER sdíleny a modulovány, což do roku 2026 povede ke snížení nákladů na vývoj a výrobu o 30 % ve srovnání s rokem 2019. Prototyp hnacího ústrojí 3 v 1 modulárně spojuje motor, měnič a reduktor pro použití v elektromobilech. Prototyp pohonu 5 v 1, který navíc moduluje generátor a reduktor, je plánován pro použití ve vozidlech e-POWER.

JAC Motors předběhl CATL a BYD a představil první elektromobil vybavený tímto typem baterie, je vyráběný společným podnikem JAC s Volkswagen. Sodík je na naší planetě přítomen ve 300x větším množství než lithium. Hua Xianzi je velmi malé městské auto se sodíkovo-iontovou baterií s hustotou 140 Wh/kg a kapacitou 25 kWh. To vystačí na ujetí až 250 km na jedno nabití. Baterii výrobci dodá HiNa Battery Technologies, pekingská high-tech společnost spolupracující s Fyzikálním ústavem Čínské akademie věd.

Do roku 2030 chce federální vláda na silnicích 15 milionů elektromobilů. Bylo to magické číslo: v roce 2010 tehdejší spolkový ministr životního prostředí Norbert Röttgen oznámil, že cílem je do roku 2020 na německých silnicích vidět milion elektromobilů. Tohoto čísla však bylo dosaženo až v polovině roku 2021 a teprve tehdy, když byly zahrnuty plug-in hybridy. Teprve nyní, na začátku roku 2023, je v Německu registrován milion čistě elektrických aut.

Mapa znázorňuje závislost mezi prodejem elektrických vozidel s externím dobíjením a dostupností dobíjecí infrastruktury v každém z 27 členských států Evropské unie. Hlavní zjištění: téměř 42 % všech nabíjecích míst pro elektromobily je soustředěno pouze ve dvou zemích EU: v Nizozemsku (111 821 nabíječek) a v Německu (87 674); tyto dvě země tvoří dohromady méně než 10 % rozlohy celé EU; zbytek všech nabíječek je rozptýlen po zbývajících 90 % rozlohy regionu; Nizozemsko - země s nejvyšším podílem infrastruktury - má téměř 70krát více nabíjecích míst než Rumunsko (1 658), které je zhruba sedmkrát větší.

Může to znít překvapivě, ale luxusní prvky, jako jsou vyhřívaná sedadla, mohou být ve skutečnosti cennými způsoby, jak zvýšit dojezd elektrického vozidla. Obvykle se topení v autě provádí vháněním teplého vzduchu do kabiny. V rámci výzkumného projektu financovaného EU inženýři Fordu zkoumali, o kolik efektivnější by bylo řídit teplotu v kabině vybavováním vozidel vyhřívanými panely namísto používáním teplého vzduchu. Použití vyhřívaných povrchů namísto teplého vzduchu snížilo spotřebu energie na vytápění kabiny až o 13 procent. To by mohlo zvýšit dojezd až o pět procent oproti typickému nabití, což řidičům elektromobilů přinese ročně až stovky kilometrů navíc.

Společnost rozšíří své evropské kapacity pro recyklaci baterií pro elektromobily a využije globální schopnosti, infrastrukturu a desítky let zkušeností s recyklací a výrobou olověných baterií pro recyklaci baterií pro elektromobily v USA. Nový závod v Casa Grande v Arizoně bude zpočátku produkovat odhadem 10 000 tun recyklovaného materiálu ročně, přičemž se plánuje rozšíření kapacity s cílem uspokojit rostoucí potřebu recyklace lithium-iontových baterií.

Na Tech Day 2023 představila společnost Volkswagen Group Technology výhled chystaných inovací v oblasti baterií, nabíjení a elektronických komponentů pro elektromobily. Důraz byl kladen na elektrický pohon budoucnosti. Za tímto účelem se Volkswagen sám stará o všechny centrální komponenty a kromě baterií a elektromotorů nyní interně vyvíjí pulzní měniče a systémy tepelného managementu. Systém pohonu Volkswagen pocházející z jednoho zdroje nabízí značné výhody v oblasti efektivity a nákladů: Optimální kombinací jednotlivých komponent lze dosáhnout až o 20 % vyšší účinnosti.

Do Evropy ve velkém míří čínské elektromobily. „Euro 7 i přechod na elektromobilitu jsou velký vykřičník k tomu, abychom si vůbec udrželi naši domácí výrobu. Konkurence se bude zvyšovat,“ říká šéf českého Hyundai Martin Saitz. Pokud by se skutečně zavedla norma Euro 7 v současné podobě, mohlo by se podle šéfa Hyundai Motor Czech Martina Saitze už za tři roky vyrábět v Česku o třetinu méně vozů než dosud. Malá auta se už totiž automobilkám nevyplatí.

Přestože se o využití vodíku mluví v mnoha odvětvích, ne vždy se musí jednat o ten nejlevnější způsob dekarbonizace. V této epizodě proto s Martinem Tenglerem (Bloomberg NEF) diskutujeme nejen technologický potenciál vodíku a jeho využití v průmyslu, ale hlavně ekonomické souvislosti výroby a přepravy. Ty totiž do značné míry ovlivní jeho možnou budoucnost ve světové ekonomice.

Hamburk bude první spolkovou zemí, která od roku 2025 již nepovolí taxislužby se spalovacími motory. Přechod na elektrická a vodíková taxi by již ušetřila 2000 tun CO2. "Pokud elektrifikujeme celou flotilu v Hamburku, je to 25 000 tun ročně," řekl senátor. "Doufáme, že toto rozhodnutí v Hamburku bude signálem pro Německo a celou Evropu." Elektrické taxíky se také ukázaly jako spolehlivé, pohodlné a levnější na provoz než taxíky se spalovacím motorem. "Bez ohledu na to, zda provoz na baterie nebo vodík - v obou případech je důležité, aby vozidla při provozu v Hamburku již nevypouštěla emise," řekl Tjarks.

Zákonodárci EU v Evropském parlamentu těsně odhlasovali postupné vyřazení spalovacích vozidel z osobní dopravy od roku 2035, čímž se politický kompromis z října 2022 stal právní realitou. Nové osobní automobily a dodávky nebudou smět od roku 2035 vypouštět emise, rozhodl Evropský parlament, kde 340 z 640 poslanců hlasovalo pro dohodu. Jinými slovy, od roku 2035 nebude v EU povolena registrace nových benzinových a naftových automobilů.

V určitých částech světa se lidé a zejména pak některé firmy či finanční podporovatelé z nejrůznějších důvodů od autonomní mobility odklánějí. To však není případ britské vlády, která vymezila 6,6 milionů liber pro společnost Hydrogen Vehicle Systems (HVS) na vývoj prvního nákladního vozidla poháněného vodíkovým pohonem s autonomním řízením 4. úrovně. V Evropě by tak velké Británie byla druhou zemí, která by na silnicích povolovala autonomii 4. úrovně. Před ní tuto legislativu začalo řešit Německo.

Požáry lithium-iontových baterií, které jsou mimo jiné instalovány v elektromobilech, nelze účinně hasit hasicími systémy, které se obvykle používají na lodích. Pojišťovny požadují od majitelů lodí lepší protipožární ochranu. „Namísto trestání řidičů elektrických aut za jejich investice do udržitelnosti by se majitelé lodí měli připravit na dobu s výrazně větším počtem elektrických aut. Oproti konvenčním CO2 hasicím systémům by systémy s vysokotlakou vodní mlhou mohly pomoci zvládnout riziko hořícího elektromobilu.“

T&E pověřila Technickou univerzitu ve Štýrském Hradci, aby nezávisle otestovala na silnici tři nové populární, průměrně velké plug-in hybridy – BMW řady 3, Peugeot 308 a Renault Megane. Skutečné emise CO2 testovaných plug-in hybridů jsou 85–114 g/km, což je přibližně trojnásobek uměle nízkého oficiálního hodnocení 27–36 g/km. Bez nabíjení jsou městské emise CO2 5–7krát vyšší než oficiální hodnoty. Při dojíždění do zaměstnání s plně nabitou baterií byly testovací emise CO2 následující 1,2-3krát vyšší než oficiální hodnoty. Dojezd BMW na elektrický pohon ve městě byl o 26 % a Peugeot o 47 % nižší, než se očekávalo. Technologie geo-fencing od BMW nezaručuje jízdu ve městech s nulovými emisemi.

Přes pochybnosti veřejnosti, přes odpor skeptiků, a dokonce i přes nástrahy energetické krize – elektromobilita stále nabírá na obrátkách, a to i v Česku. Svědčí o tom statistiky energetických společností: Počet nabíječek rychle roste a teče jimi stále více proudu. Jen za loňský rok zprovoznilo PRE téměř 200 nových stanic, ČEZ přidal dalších 130 stanic a o desítky se rozšířila také síť E.ON. Celkový počet aktivních nabíjecích stanic tím překročil číslo 1 260, což dohromady dělá přes 2 500 použitelných nabíjecích bodů – a to jen mezi třemi leadery veřejné nabíjecí sítě (PRE, ČEZ, E.ON), menší subjekty v tomto čísle nejsou zahrnuty a počítají se na desítky až nízké stovky.

Nové auto se spalovacím motorem nebude možné prodat v Evropské unii sice „až“ od roku 2035, souboj energetických gigantů o byznys s dobíjením elektromobilů ale graduje už nyní. I proto, že výstavbu jediné veřejné dobíjecí stanice prodlužují až na dva a půl roku stavební a povolovací procesy. „Provozovatelé čerpacích stanic nás k sobě nepouští. Mají výhodné smlouvy na desítky let sjednané v devadesátých letech. Shell má ambiciózní prohlášení, že postaví tisíce stanic. Postupně zjišťuje, jak náročná to je činnost,“ říká Tomáš Dzurilla, ředitel pro elektromobilitu společnosti ČEZ.

Toyota extremistům, kteří se věnují pouze elektrickým vozidlům: Věda říká, že se mýlíte. Toyota uvádí nová fakta a čísla na podporu svého tvrzení, že vícestranný přístup kombinující elektromobily s hybridy a dalšími ekologickými technologiemi přinese více užitku v celosvětovém boji za omezení emisí oxidu uhličitého.

Honeywell bude vyvíjet novou generaci vodíkových palivových článků pro letadla. Cílem projektu NEWBORN je vyvinou megawattový palivový článek. Projekt je spoluprací mezi 18 partnery z 10 evropských zemí. Druhý projekt TheMa4HERA se bude zabývat vývojem pokročilých komponentů a architektury tepelného managementu pro úzkotrupé a regionální hybridní elektrické letouny nové generace.

Ionomr vytvořil membránu, která má životnost více než 2krát vyšší než standard vyžadovaný americkým ministerstvem energetiky a Hydrogen Europe pro palivové články v těžkotonážní dopravě. Membrána je vytvořená na bázi z uhlovodíku, která by měla být šetrnější k životnímu prostředí než běžné fluorované membrány. Také by mělo dojít ke snížení nákladů na výrobu palivových článků.

Použití metodologie umělé inteligence zkoumá rozsáhlé sady parametrů, shromažďuje data a poté umožňuje umělé inteligenci prohledávat materiálový genom, aby nalezla nejlepší materiál pro danou aplikaci. TRI a Northwestern věří, že tato metoda objevování materiálů bude mít hodnotu v široké řadě budoucích aplikací při přechodu na čistou energii.

Amogy představila první tahač s nádrží na čpavek. Vozidlo samo rozděluje čpavek na dusík a vodík, kterým pohání palivový článek. Tahač má výkon 300 kW a jeho nádrž pojme 900 kWh energie. Tankování trvá 8 min.