12. ledna 2026, rozhovor
Zbyněk Tocauer, majitel stavební firmy ITO TOCAUER, patří k podnikatelům, kteří elektromobilitu neposuzují zvenčí, ale každodenním používáním. V rozhovoru pro Čistou dopravu sdílí své zkušenosti – od prvních pokusů až po plné zapojení elektromobilů do firemního provozu, včetně čísel, omezení i praktických výhod.
Mohl byste představit sebe a společnost ITO a její hlavní činnost?
Jmenuji se Zbyněk Tocauer, je mi 46 let a žiji v Opavě.
Vlastním malou stavební firmu ITO TOCAUER s.r.o. s úzkou specializací na realizace foukané tepelné izolace budov, kde primárně aplikujeme celulózovou izolaci CLIMATIZER PLUS®.
Další neméně zajímavou činností jsou akustická opatření s využitím akustických desek Wolf®.
Také provozujeme eshop.ito.cz, kde nabízíme produkty pro vzduchotěsnost budov, akustické izolace a trochu mimo obor, ale v souvislostí s naší činností stelivo pro kočky a drobné zvířectvo.
Občas si od „špinavé práce“ (foukané izolace) odskočíme do „čistých prostor“, kde instalujeme dekontaminační zóny v různých průmyslových odvětvích.
Jaké jsou vaše osobní zkušenosti s elektromobilitou — od kdy se jí vlastně věnujete a kdy jste poprvé začal uvažovat o koupi elektromobilu?
Pokud půjdu úplně do historie, tak už v dětství se mi líbily nádražní vozíky, které jak jsem zjistil později vyráběla Bulharská firma Balkancar. Když zůstaneme v dětství a u manipulační techniky, tak si vzpomínám, že v našem sousedství byla pekárna tyčinek a v té se objevil elektrický vysokozdvižný vozík. Už tohle mně fascinovalo snadnou ovladatelností a tichým provozem. A že jsem měl už v té době s čím srovnávat. Velkou část dětství jsem strávil na stavbě přehrady Slezská Harta, kde jsem si techniky opravdu užil, ale tam jen spalovací.
Další elektromobil, na který si vzpomínám, ale nikdy jsem s ním nejel vyráběla v 90. letech Tatra se Škodou dohromady pod názvem Beta. Byl to menší pick-up na základu Škody Favorit, karoserie byla z velké části plastová a energie byla uložena v olověných trakčních bateriích.
Z toho plyne, že můj zájem o elektrický pohon aut i strojů pramení už z dětství.
Co bylo impulsem, který vás přesvědčil, že má smysl vyzkoušet elektromobil nejprve soukromě a později i firemně?
Impulsem k vyzkoušení byl právě příchod té možnosti si to zkusit. Když jsem se dozvěděl, že na výstavě Ampér v Brně v roce 2011 bude možnost vyzkoušet si elektromobil, neváhal jsem ani vteřinu a na Ampér vyrazil. Tam jsem si tehdy vyzkoušel Peugeot iOn a už nebylo cesty zpět. Jen bylo potřeba pár let počkat, až vývoj dosáhne rozumné použitelnosti za přijatelné peníze. Tohle dlouhé čekání jsem vyplňoval zkoušením všeho, co bylo dostupné počínaje Nissanem Leaf 1. i 2. generace. eNV200 rovněž od Nissanu jsem si chtěl i koupit, ale bohužel v době, kdy jsem ho šel objednat vypadla z ceníku varianta, která mi vyhovovala a to mně posunulo v nákupu EV o dalších pár let.
Blíže k současnosti už to byl třeba Mercedes, Ford, Tesla, Škoda a nedávno Kia, Hyundai a některé čínské značky.
Kdy jste si pořídil svůj první elektromobil? Jaký model to byl a podle jakých kritérií jste vybíral?
Úplně první nebyl elektromobil, ale v roce 2017 elektrický VZV Balkancar z roku 1993. Ten nám slouží dodnes s olověnou trakční baterií, která v něm byla v době nákupu, ale nevíme, jak je reálně stará, minimálně 8 let. V té době jsem měl na výběr mezi dieselovou a elektrickou variantou. Tu dieselovou jsem zavrhl okamžitě po těžkopádném nastartování a vydýchání oblaku dýmu.
První elektromobil, který jsme pořídili v roce 2023 byl ojetý Citroen cZero r.v. 2011. Tohle auto slouží výhradně pro městský provoz v Opavě. Líbilo se nám jeho karosářské řešení „Minicab“, které je pro městský provoz ideální. Velkou roli hrála cena, kde jsem přece jen nechtěl do auta moc investovat na „vyzkoušení“ v praxi.
Jaké byly vaše úplně první dojmy — co vás překvapilo pozitivně a co naopak působilo jako velká změna proti autům se spalovacím motorem?
Je potřeba zdůraznit, že se bavíme o EV z roku 2011, které bylo vyvíjeno v letech 2006–2009 v Japonsku a nikdy nemělo ambici toho co si v Evropě představíme pod pojmem auto. Je to jednoznačně městské „přibližovadlo“, se všemi negativy, které si lze pod tím pojmem představit.
Začneme tedy negativy, kterých to EV opravdu pár má a jsou to přesně všechny ty, které s oblibou používají odpůrci EV dodnes, aniž by si všimli, že současný stav EV je už úplně jinde:
- Malý dojezd cca 60–80 km, ale jezdíme po Opavě tak do 20 km/den
- Topení, resp. netopení – auto s baterií 16 kWh a odporovým topením o výkonu 5 kW, které
- Topení, resp. netopení – auto s baterií 16 kWh a odporovým topením o výkonu 5 kW, které ohřívá kapalinu, od které následně ohřívá vzduch se chová dost podobně jako topení ve spalovacím autě. Při krátkých trasách začne topit v cíli, ale s tím rozdílem, že vás to připraví o velkou porci dojezdu.
Tímhle ale výčet negativ končí a začínají pozitiva:
- Auto je stavěno jako EV (i když v Asii existuje i jeho spalovací varianta), takže pohon zadních kol, který zajistí zajímavý jízdní projev i s výkonem 35 kW (na sněhu po vypnutí asistentů, lze zažít i dost zábavy).
- Ticho – je pro EV typickým znakem jak pro posádku, tak pro okolí.
- Dynamika – i s malým výkonem pouhých 35 kW je to auto velmi živé.
- Rekuperace často považována řidiči spalovacích aut za krystalické zlo je jedna z nejlepších vlastností, co EV nabízí. Pokud jste předvídavý řidič naučíte se jezdit téměř bez použití brzdového pedálu.
- Nesmrdí! A to není málo.
- Zábava – to autíčko je fakt zábavné.
Jak se vám elektromobil osvědčil v běžném denním provozu – dojezd, komfort, náklady, dobíjení?
V běžném provozu autíčko prokázalo obrovskou službu s minimálními náklady. Ty jsou cca. na úrovni 20 % proti předešlému spalovacímu autu.
Kdy jste se rozhodl pořídit elektromobil také pro firemní využití?
První bylo právě cZero jako sekundární auto. Po zkušenostech s tímto autíčkem, jsme se záhy rozhodli, že i primární auto bude EV.
Jaké konkrétní vozidlo jste firmě pořídil, jak ho využíváte a proč jste vybral právě tento model?
Konkrétně jsme v roce 2024 pořídili Teslu Model Y standard range s využitím jako primární vozidlo. Před nákupem jsem zkoušel varianty Modelu Y standard i long range. Pro většinový provoz, který mám jsem vyhodnotil, že SR je pro mě zajímavější variantou. Velkou roli hrál i typ baterie LFP.
Jak elektromobil zapadá do každodenní práce v oboru foukaných izolací – pohyb mezi zakázkami, převoz nářadí, administrativa?
Tady je potřeba zmínit, že do TMY (Tesla Model Y) jsem přecházel po 20 letech strávených v dodávkách (Peugeot Expert následně Ford Transit Custom), takže to pro mě byla změna zásadní. Velká motivace k tomuto kroku byla moje ekologická stopa. Uvědomil jsem si, že v dodávkách jsem jezdil v podstatě jako technickohospodářský pracovník většinou sám a po prázdnu. Občas se mnou jel někdo další a občas jsem využil mnohdy i plnou kapacitu vozidla obvykle v situacích, kdy bylo potřeba na stavbu dostat větší množství materiálu, než dokázali pobrat kolegové do velké dodávky. Tahle situace stále trvá, takže jsem se rozhodl většinovou část provozu obstarat právě TMY a pro tu občasnou jsem pořídil vlek, který můžu táhnout jak za TMY, tak i kolegové za dodávkou. Za TMY se dá zapojit vlek o celkové hmotnosti do 1,6 t, takže nás využívání menšího auta nijak neomezilo.
TMY je zároveň dost chytře postavené auto s celkovým objemem nákladových prostorů přes 2 m3, takže se dá i slušně naložit. Např. pro instalaci dekontaminačních zón hravě naložíme materiál, nářadí a 3 lidi pouze do auta a nepotřebujeme ani vlek.
V čem vidíte hlavní přínosy elektromobilu pro firmu (finanční, provozní, image, praktické)?
Vzhledem k tomu, že se v podstatě celý profesní život věnuji snižování energetické náročnosti budov, a to většinově za využití ekologických materiálů a postupů je pro mě ekologický přínos prvořadý a tady si myslím, že TMY jednoznačně cíl plní především svou energetickou efektivitou. S tím samozřejmě souvisí i finanční přínos. Náklady na provozování EV jsou jednoduše nižší.
Provozní hledisko je taky zajímavé a pro mnohé může být překvapivé, že mi EV šetří čas. Nemusím nikam jezdit pro energii, prostě nabíjím tam kde parkuji. Takže nabíjení mi zabere reálně pár vteřin mého času.
Praktické přínosy jsou nejen na úrovni efektivity, minimální potřeby servisu a hlavně času, který po vás chce auto, ale konkrétně u Tesly i takové maličkosti, jako automatické přenastavení volantu, sedačky a zrcátek podle řidiče, který do auta vstupuje. Auto se aktivuje sešlápnutím brzdového pedálu a deaktivuje odepnutím pásu nebo otevřením dveří. Takže žádné klíče, odemykání, zamykání apod. Trochu nevýhoda je, když si na tohle zvyknete a jako já přesedáte mezi více auty, které tohle neumí. Občas tak vzniknou komické situace.
Co se image týče přijde mi úplně přirozené jezdit za zákazníky autem s nižší ekologickou stopou, když za nimi přijedu řešit snížení jejich ekologické stopy. I když většina zákazníků v tom vidí primárně snížení nákladů na provoz objektu a zvýšení komfortu užívání.
Setkal jste se i s nějakými omezeními nebo situacemi, kdy elektromobil nebyl ideální volbou?
S TMY mám za cca 1,5 roku najeto necelých 50 000 km a nevybavuji si situaci, kde by se mi více hodilo spalovací auto.
Využil jste dotační program pro podnikatele — jaký program to byl a co konkrétně vám umožnil pořídit?
Ano, dotaci jsem využil. Šlo o program Záruka Elektromobilita a pomohl nám pořídit právě TMY.
Jak hodnotíte proces žádosti, vyřízení a reálný dopad dotace na rozhodování?
Žádost a vyřízení pro mě byla srážka dvou světů. Komerčního a úředního. Zatímco v komerčním, tedy v bance, celý proces vyřízení úvěru proběhl on-line. V tom úředním to bylo hezky po staru osobně a pěkně na papír. Mimochodem Teslu nelze koupit jinak než on-line.
Vliv dotace na rozhodnutí o nákupu EV, byl konkrétně v našem případě nulový. Dotace pro nás byla příjemným bonusem. EV bychom pořídili i bez dotace.
Vyplatil se elektromobil z pohledu celkových provozních nákladů včetně nabíjení a servisu?
Ano, EV se nám jednoznačně vyplatil. Nemohu sice objektivně srovnávat celkové náklady s předchozím autem, protože jsou to auta jiných kategorií (osobní X dodávka). Co ale srovnat můžu jsou náklady na energii pro provoz, který je srovnatelný. U EV je to v tuto chvíli 1,14 Kč/km (průměr od uvedení do provozu), zatímco dodávka stála 2,63 Kč/km (ceny bez DPH).
Samostatnou kapitolou je servis. Tesla nepředepisuje servisní intervaly, pouze doporučuje provádět určité úkony údržby, které si buď uděláte svépomocí nebo využijete služeb libovolného servisu. Poprvé mám v plánu objednat servis v únoru s tím, že půjde o výměnu kabinového filtru vzduchu, vyčištění chladiče a vyčištění skla před kamerami. To by dohromady mělo stát kolem 5 000 Kč, při nájezdu kolem 50 000 km.
Co by podle vás mohlo malé a střední firmy motivovat k rychlejšímu přechodu na elektromobilitu?
Na tohle není snadné odpovědět. Jak to vnímám já kolem sebe, tak se elektromobilita obecně řeší více na emoční než rozumové úrovni, a to na obou stranách. Každý, kdo do firmy nebo domácnosti pořizuje vozidlo musí vyhodnotit spoustu parametrů a položit je proti tomu jakým způsobem auto používá. To není vždy jednoduchá cesta a žádná tabulka na tohle nedá jednoznačnou odpověď.
Taková univerzální rada je prostě si to zkusit ideálně na pár dní a provozovat to tak jak jste zvyklí se současným autem.
Další, co může pomoci jsou jednoduše příklady implementace ve firmách, ke kterým snad přispěje i tento rozhovor.
Jak řešíte dobíjení – máte doma / ve firmě vlastní nabíječku, nebo využíváte hlavně veřejnou infrastrukturu?
Primárně využívám nabíjení doma, kde mám u parkovacího místa vlastní wallbox. Ve firmě jsme bohužel v nájmu a majitel nemovitosti nedal souhlas s instalací wallboxu. Veřejnou infrastrukturu v našem provozu využíváme dle statistiky zhruba z 30 %.
Hraje roli čas dobíjení při vašem pracovním režimu?
Vůbec. Právě naopak jak jsem již zmínil, nabíjení mne stojí minimum mého času. Pokud nabíjím doma je to v době, kdy parkuji. Na cestách se snažím, vždy nabíjecí zastávku spojit s přestávkou, kterou bych stejně v jízdě udělal.
Uvažujete do budoucna o napojení nabíjení na fotovoltaiku nebo bateriové úložiště?
Rád bych, ale zatím k tomu nemám ideální podmínky, především co se umístění FVE týče.
Jak byste popsal své dlouhodobé zkušenosti – co funguje na elektromobilitě výborně?
Aktuálně vnímám solidní rozvoj jak infrastruktury, tak vozového parku. Ještě pár let zpět to byla Tesla a pak dlouho nic. Dnes už je výběr poměrně široký, takže si vybere každý dle svých potřeb.
A naopak: jaké limity nebo slabiny vnímáte? (dojezd, dostupnost nabíjení, cena, zimní provoz, hmotnost, velikost)
V současné době jako slabinu vnímám především přístup municipalit k pomalému veřejnému nabíjení. Krystalickým příkladem je Opava. V nedávné době proběhla rekonstrukce dvou parkovišť v centru města a výstavba nového parkoviště na sídlišti. Původní počet nabíjecích bodů 1 nově jedna velká krásná 0. Abych nekřivdil, tak v novém parkovacím domě jsou 4 nabíjecí body. Obecně to spíše svědčí o naprosté ignoranci ze strany vedení města a nehospodárných projektech, protože za pár let někdo přijde s tím, že nutně potřebujeme nabíjení a parkoviště se budou kopat znovu.
Právě málo veřejných bodů pomalého (nočního) nabíjení brzdí větší penetraci EV u lidí, kteří nemají vlastní nabíjení.
Další velkou brzdou je stále ještě vysoká pořizovací cena vozidel, resp. málo modelů nižší střední třídy.
Dojezd reálně řeší většinou lidé, kteří EV nikdy neprovozovali. Díky dlouhodobému zájmu o EV znám spoustu různorodých lidí, kteří provozují EV a téměř pro nikoho není dojezd téma.
Zimní provoz je se soudobým EV opravdu radost. Pár minut před odjezdem stačí v aplikaci zapnout odmrazení a v pohodě rovnou nasedáte do auta, které je vyhřáté a má čistá skla, aniž by auto obtěžovalo okolí výfukovými plyny. A ano, stejně jako u auta se spalovacím motorem je zimní provoz dražší a dojezd menší. Občas když je baterie studená, auto omezí rekuperaci. V průběhu jízdy se baterie ohřívá a rekuperace se postupně zvýší.
Změnil se za tu dobu váš celkový postoj k elektromobilitě – spíše pozitivním, nebo kritičtějším směrem?
Obecně jsem optimista, takže se snažím vidět věci pozitivně a oblast elektromobility oprávněně slibuje příležitost pro rozvoj celé společnosti. Provozování EV mi umožňuje lépe zacílit na nedostatky, které přirozeně jsou nezbytnou součástí zavádění jakékoli nové technologie. Pozitiva ale rozhodně převažují.
Nedávno jste měl možnost testovat Tesla Cybertruck — jak se vám s ním jezdilo?
Cybertruck (CT) je skutečně netradiční auto ve všech směrech. Chtěl jsem si CT zkusit jako pracovní nástroj, takže jsem za něj připojil celkem těžký vlek a jel ho vyzkoušet v reálných podmínkách a můžu říct, že to auto je nad očekávání pohodlné a jízda s ním je příjemná a hladká. Zátěž jsem téměř nevnímal. Překvapením byla spotřeba, která byla nižší, než jsem očekával.
V čem se podle vás Cybertruck nejvíce liší od klasických osobních elektromobilů?
Primárně tím, že je to auto na hranici mezi osobním a užitkovým světem. Jestli chce někdo mít netradiční osobák, rozhodně mu to CT splní, ale je to vykoupeno rozměry vozidla, které jsou spíše ze světa užitkových vozidel. Takže třeba parkování je trochu výzva. Na druhou stranu je potřeba říct, že manévrovatelnost díky systému řízení, kdy se natáčí kola obou náprav je neskutečná.
Má podle vás takové vozidlo potenciál pro pracovní využití v českých podmínkách?
V současnosti spíše ne. V česku vím asi o 8 ks a většinou slouží jako „reklamní plocha“. Nabízí se otázka, jak by se rozšířil, kdyby byl CT standardně homologován a oficiálně dodáván na český trh. Aktuálně je možný pouze individuální dovoz a homologace každého kusu samostatně.
Co vás na Cybertrucku nejvíce bavilo a co by vás případně odradilo?
CT je hodně zábavné auto. Nejvíce mně asi bavilo vnímat pohledy lidí. Někteří ani netušili, že takové auto existuje a bylo to pro ně jako by viděli UFO. Ti, co CT znají reagují totálním nadšením nebo odporem. Málokdy je to někde mezi.
Nerad kloužu jen po povrchu věcí a u CT platí dvojnásob, že je důležité vědět co vedlo Teslu k vytvoření CT a jaké technologie byly použity. Design auta má jednoznačně budit emoce, a to se opravdu daří. Důležité jsou použité technologie jako exoskelet z nerezové oceli, kde už jen obrábění tohoto typu oceli byl řádný inženýrský oříšek. Elektronické řízení bez mechanického propojení volantu a nápravy je u osobních aut spíše raritní. V neposlední řadě velká změna v automotive je palubní napětí 48 V. To zajistilo snížení množství mědi v nízkonapěťovém systému odhadem o 10–20 kg na jednom autě. A to vzhledem k tomu, že měď je strategická surovina není málo. Toto a mnoho dalších inovací dělají z CT spíše technologickou laboratoř.
Každopádně pro potřebu naší firmy to není vhodné auto, protože bych ani zdaleka nevyužil jeho potenciál.
Plánujete rozšiřovat firemní flotilu o další elektromobily nebo elektrifikovat další část firemních vozidel?
Rozšíření flotily aktuálně nemáme v plánu. Další elektrifikace se bude týkat velké dodávky. Ta přijde na řadu tak za 3–5 let a už se těším co bude v té době v nabídce. Nedávno jsem byl díky Tesla Owners Clubu navštívit Tesla Gigafactory v Berlíně (výrobní linka TMY). V běžném provozu v ulicích Berlína jsem potkal několik dodávek Amazonu, které jak jsem později zjistil vyrábí Rivian a ty mně docela zaujaly, takže uvidíme, třeba naše další dodávka bude Rivian.
A takový trochu sen je výměna našeho nákladního auta za elektrické, ale vzhledem ke způsobu jeho provozování je zatím ekonomika neúprosná a nedává to ekonomicky smysl.
Jaké typy vozidel by se podle vás do budoucna nejlépe hodily pro váš obor?
Pokud vezmu obecně stavebnictví, je potřeba si uvědomit, že doprava tvoří velkou část stavebních činností různými dopravními prostředky. Pokud má firma rozumně nastavenou logistiku a je spíše regionálního charakteru, tak jakýkoli dopravní prostředek dnes provozovaný se spalovacím motorem buď už je nebo brzy bude v nabídce elektrický. Totéž platí pro stavební stroje.
Konkrétně pro náš obor je to velkoobjemová dodávka s velkou nosností. To je zatím největší problém, protože EV dodávky jsou těžší, logicky tak mají nižší nosnost. Ale i tady věřím, že na tom budeme časem lépe.
Jak vidíte budoucnost elektromobility v Česku — a co by pomohlo jejímu rychlejšímu rozšíření mezi malými podnikateli?
Elektromobilitu v Česku vidím veskrze pozitivně. Byť u nás existuje hlučná skupina odpůrců, tak pohledem do historie zjistíme, že měla pravděpodobně předky v odpůrcích parních strojů i spalovacích motorů.
Stačí se dívat kolem sebe. V Opavě před 2 lety bylo EV poměrně výjimečné auto a všichni EVčkáři se s úsměvem zdravili a skoro i znali osobně. Před rokem už EV docela přibyla a začali se mezi sebou s úsměvem zdravit většinou jen řidiči stejné značky. Dnes už je tu EV tolik, že se bohužel řidiči zdraví už jen výjimečně. Tím chci demonstrovat, že nárůst počtu EV je evidentní. Pokud se zopakuje stejně jako v zemích, kde je vyšší penetrace EV, půjde nárůst EV geometrickou křivkou.
K rychlejšímu rozšíření určité pomůže širší nabídka EV ideálně s cenovkou pod milion Kč.
Nejvíc ale pomůže otevřená mysl majitelů firem a rozhovory s lidmi, kteří EV provozují namísto poslouchání odpůrců, kteří mnohdy v EV ani neseděli.
Doporučil byste firmám vašeho typu, aby elektromobilitu minimálně vyzkoušely?
Jednoznačně a nejen firmám, ale každému, kdo uvažuje o koupi ať už nového či ojetého auta reálně si to vyzkoušet. Klidně investovat nějakou tu korunu a auto si na pár dní půjčit.
Co byste poradil lidem nebo podnikatelům, kteří o elektromobilu uvažují, ale stále váhají?
Nic nenahradí osobní zkušenost, takže vyzkoušet si to na vlastní kůži. Zároveň ale důrazně doporučuji si před tím o tématu něco nastudovat. Především co se nabíjení týče, protože způsob nabíjení přímo ovlivňuje ekonomickou efektivitu EV a nabízí násobně více možností než tankování spalováku. V českém prostředí je několik relevantních tvůrců na YouTube, kteří nabízí zdarma velké množství informací. Mohu zmínit například kanál NejrychlejšíTesla, kde je i video o naší práci ve spojení s Cybertruckem. Nebo kanál Auto.cz s motoristickým novinářem Martinem Vaculíkem, který se nebojí jít až na fyzikální dřeň problematiky.
Dále porozhlédnout se, zda někdo v okolí EV už nějakou dobu provozuje a nebát se zeptat na zkušenosti.
Z mé osobní zkušenosti u spousty zákazníků, jsme menší část schůzky věnovali naší práci a mnohdy větší část povídání o EV. Vím minimálně o jednom, který si na základě takového rozhovoru pořídil EV, byť na začátku rozhovoru byl ještě odpůrce.
Je něco, co byste chtěl k tématu elektromobility ještě doplnit, co považujete za důležité?
Určitě bych rád vzkázal, že elektromobilita není žádná hrozba, jak se nám mnoho křiklounů snaží podsouvat, dokonce to není ani nařízení „zlé“ EU, kterou mimochodem tvoří i ČR, ale je to velká příležitost, jak žít lépe, pohodlněji, snadněji, v lepším prostředí a na technologické úrovni hodné 21. století.
Děkuji za rozhovor a přeji, ať se Vám daří.
Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací, Pražské energetiky, a. s., ORLEN Unipetrol RPA s.r.o. - BENZINA, odštěpný závod a E.ON Drive Infrastructure CZ s.r.o. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.
Copyright © 2025 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

