Externí novinky

Studie vědců z University of California Santa Cruz zveřejněná v časopise Science ukazuje, že nahrazení auta se spalovacím motorem elektromobilem může být z hlediska emisí oxidu uhličitého výhodnější, než původní vůz dál používat. Výzkum více než 400 modelových situací v USA zjistil, že co nejrychlejší přechod na elektromobil byl klimaticky výhodnější v 92 % případů a dodatečné emise vzniklé při výrobě auta a baterie se obvykle vyrovnaly přibližně po třech letech. I výměna pouze jeden až dva roky starého benzinového či dieselového auta může podle studie snížit emise za celý jeho životní cyklus až o 44 %, ovšem za předpokladu, že původní vůz bude vyřazen z provozu, nikoli prodán a dál používán. Výsledek se může lišit podle toho, z jakých zdrojů pochází elektřina pro nabíjení, přičemž výhodu elektromobilů posiluje využívání obnovitelných zdrojů.

Společnosti DAF Trucks a Einride spojily síly, aby do elektrických nákladních vozidel DAF postupně zavedly technologii, která umožní jejich samostatné řízení za předem stanovených podmínek, bez zásahu řidiče. Na projektu se podílí také nizozemský výzkumný institut TNO; první zkoušky a ověřování technického propojení proběhnou v roce 2026, zatímco instalace a uvedení systému do provozu jsou plánovány na rok 2027. Spolupráce má připravit vozidla na budoucí schválení pro provoz na veřejných silnicích a reaguje mimo jiné na nedostatek řidičů a rostoucí náklady na nákladní dopravu. Základem projektu je elektrický model DAF oceněný titulem International Truck of the Year 2026, přičemž cílem je postupně umožnit širší využití autonomní elektrické přepravy zboží.

Článek se zabývá tím, zda se nový standard megawattového nabíjení (MCS) stane jediným řešením pro rychlé dobíjení elektrických nákladních vozidel. Připomíná, že standard IEC TS 63379, zveřejněný na začátku roku 2026, umožňuje nabíjecí výkon až 3,75 MW, zároveň ale představuje i další možnosti, například automatické nabíjecí systémy nebo alternativní konektory, které mohou být výhodnější v přístavech, logistických areálech nebo pro autonomní vozidla. Hlavním přínosem MCS je jednotný standard napříč výrobci, díky kterému budou moci kamiony využívat různé veřejné nabíječky, zatímco další technologie mohou najít uplatnění tam, kde je důležitější automatizace nebo ještě vyšší nabíjecí výkon.

Potvrzuje tak pozici lídra bezemisní městské hromadné dopravy a posouvá strategii „Bez dieselu“ do rozhodující fáze. 70 nových elektrobusů s klimatizací a plným standardem komfortu, s dojezdem 350 a 250 kilometrů a systémem nočního nabíjení. Vítězná nabídka společnosti Solaris má hodnotu téměř devíti set milionů korun (895 603 610 Kč). Více než polovinu nákladů pokryjí evropské dotace kombinované jak z Modernizačního fondu, tak z národní i ITI výzvy IROP. Vysoutěžená nabídka je vůbec největším dokončeným tendrem na elektrobusy v Česku.

Německo a Chile zahájily společný výzkumný projekt PaNaBat, který se zaměří na šetrnější získávání surovin pro baterie, jejich zpracování i recyklaci. Projekt potrvá do ledna 2029, jeho první fáze získala podporu ve výši 450 000 eur a zapojí výzkumné organizace i průmyslové partnery z obou zemí. Cílem je snížit dopady výroby baterií na životní prostředí a posílit spolehlivé dodávky materiálů, jako je lithium, což je důležité pro rozvoj elektromobility i ukládání energie.

Čínská automobilka Dongfeng představila vlastní rychlonabíjecí stanici s maximálním výkonem 1 500 kW, která má konkurovat nejvýkonnějším nabíječkám společnosti BYD a výrazně zkrátit dobu nabíjení elektromobilů. Nová technologie je určena pro vozidla s moderní vysokonapěťovou elektrickou soustavou a využívá kapalinové chlazení, které pomáhá zvládat velmi vysoké nabíjecí výkony. Dongfeng se tak zařazuje mezi několik čínských výrobců, kteří investují do vlastní nabíjecí infrastruktury, což může urychlit rozvoj elektromobility a zlepšit dostupnost velmi rychlého nabíjení pro řidiče.

Společnost MAN zahájila sériovou výrobu elektrických nákladních vozidel připravených pro nový standard megawattového nabíjení (MCS), který umožňuje výrazně zkrátit dobu dobíjení při dálkové přepravě. Nové vozy lze nabíjet výkonem až 750 kW při napětí 750 V a proudu 1 000 A, což má usnadnit jejich nasazení v nákladní dopravě na delších trasách. Technologie MCS je určena pro budoucí síť velmi výkonných nabíjecích stanic a představuje důležitý krok k rychlejšímu rozšíření elektrických kamionů i efektivnějšímu provozu dopravních firem.

Počet britských obcí, které nabízejí veřejné pouliční nabíjení elektromobilů přizpůsobené lidem se zdravotním postižením, se za posledních 12 měsíců sice zdvojnásobil, přesto 75 % místních samospráv stále nemá ani jednu bezbariérovou nabíječku. Článek upozorňuje, že nedostatečně přístupná nabíjecí infrastruktura může ztížit přechod na elektromobily zejména lidem, kteří nemají možnost nabíjet vůz doma. Téma je důležité i s ohledem na plánovaný přechod k bezemisní dopravě, protože bez vhodně navržených nabíjecích míst hrozí, že část řidičů bude z nové mobility vyloučena.

Čínská automobilka Hongqi představila novou baterii, která podle zveřejněných výsledků dokáže zvýšit nabití z 10 na 70 % za 3 minuty a 41 sekund, což patří k nejrychlejším hodnotám mezi dnešními elektromobily. Technologie má zkrátit čas strávený u nabíjecích stanic a přiblížit pohodlí nabíjení běžnému tankování paliva. Její širší využití však bude záviset také na rozšíření velmi výkonných nabíjecích stanic, které jsou pro takto rychlé dobíjení nezbytné.

Nová analýza založená na měření baterií ojetých elektromobilů ukazuje, že obavy z jejich rychlého opotřebení jsou ve většině případů zbytečné. Přibližně 94 % testovaných vozidel mělo stále více než 90 % původní kapacity baterie, což znamená jen malý pokles dojezdu i po letech používání. Zjištění může zvýšit důvěru v nákup ojetých elektromobilů, podpořit jejich další rozšíření a přispět k dostupnější bezemisní mobilitě.

Nová analýza ukazuje, že znečištění ovzduší způsobené silniční dopravou každoročně přispívá v USA k desítkám tisíc předčasných úmrtí a tisícům nových případů dětského astmatu. Největší podíl na těchto dopadech mají nákladní vozidla a autobusy se spalovacími motory, přestože tvoří jen menší část vozového parku. Studie uvádí, že rychlejší rozšíření bezemisních vozidel, zejména elektromobilů, spolu s vhodnými veřejnými opatřeními by mohlo v příštích desetiletích výrazně zlepšit kvalitu ovzduší a omezit zdravotní rizika pro obyvatele měst i dalších oblastí.

V Číně začala platit nová povinná pravidla, která výrazně zpřísňují požadavky na bezpečnost elektromobilů a jejich baterií. Výrobci nově musí prokázat, že baterie ani při vážné poruše nebo po nárazu nezpůsobí požár či výbuch, a vozy musí být vybaveny také jednoduchým mechanickým systémem pro odpojení vysokého napětí v případě nehody. Cílem je zvýšit bezpečnost řidičů i záchranářů a posílit důvěru veřejnosti v elektromobilitu, zároveň však přísnější požadavky mohou znamenat vyšší náklady zejména pro menší výrobce baterií.

Podle analýzy společnosti Zaptec mohou elektromobily při stejných nákladech na energii ujet více než dvojnásobnou vzdálenost než vozy se spalovacím motorem. Důvodem je vyšší účinnost elektrického pohonu a nižší cena elektřiny ve srovnání s benzinem, zejména při nabíjení doma. Zjištění naznačuje, že přechod na elektromobily může řidičům i firmám dlouhodobě snížit provozní náklady a podpořit rozvoj čistší dopravy.

Průměrné emise oxidu uhličitého u nově registrovaných osobních aut v Evropské unii, Norsku a na Islandu se v roce 2025 výrazně snížily, především díky rostoucímu podílu elektromobilů a dobíjecích hybridů. Nové vozy v průměru vypouštějí o deset gramů oxidu uhličitého na kilometr méně než o rok dříve, podobný pokles zaznamenaly také dodávky. Z porovnání jednotlivých zemí však vyplývá, že Česko si vedlo výrazně hůře než většina Evropy – podle dat za loňský rok skončilo v průměrných emisích nových osobních aut na předposledním místě, hned před Slovenskem. Výsledky ukazují, že rychlejší obměna vozového parku směrem k nízkoemisním vozidlům může přispět ke snižování dopadů dopravy na životní prostředí i k plnění evropských cílů v oblasti čistší mobility.

Společnost Volvo Trucks představila nový elektrický kamion FH Aero Electric, který díky větší využitelné kapacitě baterie ujede na jedno nabití až 700 kilometrů. Výrobce uvádí, že řidiči mají k dispozici více energie než u srovnatelných modelů konkurence, což může usnadnit nasazení elektrických nákladních vozidel i na delších trasách. Delší dojezd umožnily úpravy konstrukce vozidla, lepší správa baterie a nový systém pohonu, který vytvořil prostor pro větší bateriový systém. Vývoj může podpořit postupné snižování emisí v nákladní dopravě, přesto však větší baterie znamenají vyšší hmotnost vozidla a vyžadují určité konstrukční kompromisy.

Společnost DAF uvedla nový interaktivní simulátor, který dopravcům pomáhá ověřit, zda jsou elektrická nákladní vozidla vhodná pro jejich konkrétní trasy a provozní potřeby. Uživatelé mohou zadat parametry trasy a vozidla a získat odhad dojezdu i informace o tom, jak různé velikosti baterií nebo hmotnost vozidla ovlivňují jeho využitelnost. Nástroj má usnadnit rozhodování o přechodu na bezemisní dopravu a podpořit efektivnější plánování provozu. Rozvoj podobných digitálních řešení může přispět k širšímu nasazení elektrických nákladních vozidel a ke snižování emisí v nákladní dopravě.

Mercedes-Benz zahájil v berlínském závodě sériovou výrobu nového typu elektromotoru, který je menší, lehčí a účinnější než běžně používané motory v elektrických autech. Technologie má pomoci zlepšit výkon elektromobilů a současně snížit některé jejich současné nevýhody, například vyšší hmotnost nebo nároky na chlazení při dynamické jízdě. Nový motor se nejprve objeví ve sportovně zaměřených elektrických vozech značky AMG, do budoucna však může přispět k efektivnějším a úspornějším elektromobilům i v širším měřítku. Výroba této technologie zároveň ukazuje rostoucí význam inovací v oblasti elektrické mobility a modernizace evropského automobilového průmyslu.

Volkswagen v německých Drážďanech představil prototyp mobilního nabíjecího robota, který může přijet přímo k zaparkovanému elektromobilu a připojit jej k nabíjení. Zařízení má pomoci tam, kde není dostatek pevných nabíjecích stanic nebo kde by jejich výstavba byla složitá či nákladná. Robot je součástí evropského projektu zaměřeného na chytrou a udržitelnou městskou mobilitu a bude testován ve sportovním areálu Ostra. Pokud se technologie osvědčí, mohla by v budoucnu usnadnit rozvoj nabíjecí infrastruktury ve městech a zlepšit dostupnost nabíjení pro řidiče elektromobilů.

Amazon pokračuje v rozšiřování elektrických vozidel pro doručování zásilek a po světě už provozuje více než 50 tisíc elektrických dodávek, přičemž do budoucna chce jejich počet dále navyšovat. Kromě dodávek využívá také elektrická nákladní vozidla, nákladní elektrokola a další menší vozidla, která jsou přizpůsobena různým typům tras a podmínkám ve městech i mimo ně. Cílem je omezit emise z dopravy a snížit hluk při rozvozu zásilek. Rozšiřování těchto vozidel může přispět ke zlepšení kvality ovzduší ve městech a urychlit přechod logistických firem na čistší způsoby dopravy.

Německá energetická společnost Enercity společně s automobilkou Volkswagen úspěšně otestovala využití baterií elektromobilů jako dočasného zdroje elektřiny pro veřejnou síť. Flotila elektrických vozidel v Hannoveru odebírala elektřinu v době nižších cen a následně ji vracela do sítě, když byla potřeba, čímž se podařilo vytvořit i finanční výnos. Projekt ukazuje, že zaparkované elektromobily mohou vedle dopravy pomáhat také se stabilizací energetické soustavy a efektivnějším využíváním obnovitelných zdrojů energie. Do budoucna by podobné řešení mohlo přinést nové možnosti pro firmy, města i majitele elektromobilů.

Nizozemská vláda plánuje od roku 2027 výrazně zvýšit náklady na leasing nových firemních vozů s benzinovým, naftovým i hybridním pohonem. Zaměstnavatelé budou muset platit novou daň ve výši 12 % z hodnoty vozu, kterou nebudou moci přenést na zaměstnance. Opatření má podpořit rychlejší přechod na bezemisní dopravu a motivovat firmy k pořizování elektromobilů místo vozidel využívajících fosilní paliva. Změna může ovlivnit firemní vozové parky, náklady na služební mobilitu i rozhodování firem o budoucích investicích do dopravy.

V čínském městě Čch’-čou byla otevřena první stanice pro elektrické kamiony, kde se vybité baterie nevyměňují nabíjením, ale rychlou výměnou za plně nabité. Projekt využívá nové řešení společností Bosch a Mitsubishi, které umožňuje průběžně sledovat stav baterií a lépe plánovat provoz vozového parku. Stanice už nyní obslouží více než sto nákladních vozidel denně a má pomoci zkrátit prostoje při nabíjení, které jsou pro dopravce jednou z hlavních překážek přechodu na elektromobilitu. Čína zároveň očekává rychlý růst elektrických kamionů, což může urychlit změny v nákladní dopravě, energetice i budování nové infrastruktury pro bezemisní přepravu.

Společnost XPENG představila svůj první sériově vyráběný robotický taxík, který je určen pro autonomní provoz bez řidiče. Vozidlo využívá kamery a umělou inteligenci místo detailních map a speciálních laserových senzorů, díky čemuž má být jednodušší nasazení ve více městech i zemích. Firma plánuje ještě letos zahájit pilotní provoz a do roku 2027 chce umožnit plně autonomní jízdy bez přítomnosti bezpečnostního řidiče. Rozvoj podobných služeb může v budoucnu ovlivnit městskou dopravu, dostupnost taxislužeb i pravidla pro provoz autonomních vozidel.

Velká Británie od června 2026 změní pravidla pro větší elektrické dodávky, které byly dosud kvůli vyšší hmotnosti baterií posuzovány podobně jako nákladní auta. Nově budou mít vozy o hmotnosti do 4,25 tuny jednodušší technické kontroly a odpadne také část administrativních povinností pro řidiče a firmy. Cílem je usnadnit přechod na bezemisní dopravu a snížit náklady podnikům využívajícím dodávky pro rozvoz nebo služby ve městech. Očekává se, že změna podpoří rychlejší rozšíření elektrických vozidel v logistice a městské dopravě.

Automobilka Hyundai otevřela ve svém závodě v Nošovicích jedno z největších míst pro nabíjení elektromobilů v Česku, které nabízí celkem 118 nabíjecích bodů. Většina z nich je určena pro delší parkování zaměstnanců, část umožňuje i velmi rychlé dobíjení a postupně má být asi 50 míst přístupných také veřejnosti. Projekt ukazuje, že s rostoucím počtem elektromobilů je potřeba rozšiřovat nejen výrobu aut, ale i dostupnou nabíjecí infrastrukturu pro každodenní provoz. Součástí areálu je také systém, který průběžně řídí spotřebu energie podle aktuálního zatížení továrny, což má pomoci efektivněji využívat elektrickou síť.

Etiopie před dvěma lety zakázala dovoz nových aut s benzinovým a naftovým motorem, aby snížila závislost na drahém dovozu paliv a více využila elektřinu vyráběnou z vodních a větrných elektráren. Počet elektromobilů v zemi díky tomu rychle roste, jejich provoz ale komplikuje nedostatek nabíjecích stanic, servisů i náhradních dílů, zejména mimo hlavní město. Mnoho řidičů proto naráží na praktické problémy a část z nich se vrací ke starším ojetým vozům se spalovacím motorem. Případ Etiopie ukazuje, že samotný zákaz nestačí a rozvoj elektromobility musí doprovázet investice do energetické a dopravní infrastruktury i dostupných služeb pro běžné uživatele.

Společnost MAN upozorňuje, že řada velkých evropských stadionů má vhodné podmínky pro budování nabíjecích míst pro elektrické kamiony. Příkladem je mnichovská Allianz Arena, kde byly nově spuštěny dvě výkonné nabíjecí stanice využívající volnou kapacitu elektrické sítě mimo dny sportovních akcí. Stadiony často leží poblíž hlavních dopravních tahů a mají dostatek prostoru i silné energetické přípojky, což může pomoci rychleji rozšiřovat infrastrukturu pro bezemisní nákladní dopravu. Do budoucna by podobná místa mohla sloužit také pro nabíjení elektrických autobusů a přispět ke snížení emisí i hlučnosti dopravy ve městech a na dálkových trasách.

Nový výzkum provedený Úřadem pro energetické a klimatické informace (ECIU) upozorňuje, že plug-in hybridní auta, která kombinují spalovací motor a baterii, jsou dnes často dražší než plně elektrická vozidla, a to jak při nákupu, tak při provozu. U nejprodávanějších modelů vycházejí v průměru o tisíce liber dráž a kvůli vyšší skutečné spotřebě paliva mohou řidiči ročně zaplatit i výrazně více za benzín než u elektromobilů. ECIU zjistila, že spotřeba paliva hybridních vozidel je téměř šestkrát vyšší, než uvádějí výrobci. Přesto jejich prodeje rostou, protože jsou vnímány jako přechodné řešení mezi klasickými a elektrickými auty a pomáhají lidem zvyknout si na dobíjení. Zjištění ale naznačují, že očekávané úspory se často nedostaví, což může ovlivnit rozhodování řidičů i směřování podpory čistší dopravy.

Evropský výzkumný projekt se zaměřuje na vývoj menších a lehčích palubních nabíječek pro elektromobily s využitím moderních materiálů, které umožňují efektivnější přenos energie. Evropské konsorcium pracuje v rámci projektu s názvem HiPower 5.0 na kompaktní palubní nabíječce o výkonu 22 kW, která zabere pouhé čtyři litry místo současných zhruba dvanácti litrů. Klíčem k tomuto pokroku jsou nové polovodiče z nitridu galia dodané partnerem Infineon, které pomáhají snižovat ztráty při nabíjení a umožňují i obousměrný tok energie, tedy například vracení elektřiny zpět do sítě. Pokud se řešení prosadí v praxi, může to snížit náklady na výrobu vozidel, zvýšit jejich efektivitu a podpořit širší rozvoj elektromobility.

Nová analýza organizace ChargeUK ukazuje, že nabíjení elektromobilů na veřejných stanicích je dnes pro většinu řidičů levnější než tankování benzínu, a to i bez domácího nabíjení. Důvodem jsou nižší provozní náklady elektromobilů a postupné zlevňování elektřiny ve veřejné síti, zatímco ceny pohonných hmot zůstávají vyšší. Výsledky naznačují, že přechod na elektromobilitu může být finančně výhodnější, než si lidé často myslí, což může urychlit rozšíření těchto vozidel. Pro města i státy to znamená větší tlak na rozvoj nabíjecí infrastruktury a podporu čistší dopravy. Zároveň to může přispět ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší v každodenním životě.

Nový koncept nákladního vozidla, které funguje jako mobilní zdroj energie a může dobíjet elektrická vozidla přímo v terénu, bez potřeby pevné nabíjecí stanice. Toto řešení má pomoci zejména v místech, kde chybí infrastruktura, například při výpadcích proudu, na stavbách nebo při akcích s velkou koncentrací vozidel. Klíčovým prvkem je velkokapacitní baterie integrovaná do vozu, která umožňuje flexibilní a rychlé dobíjení. Technologie může přispět k rozvoji elektromobility tím, že sníží závislost na pevné síti a usnadní provoz elektrických vozidel v různých situacích. V praxi by to mohlo zlepšit dostupnost dobíjení pro řidiče a podpořit přechod na čistší dopravu ve městech i mimo ně.

Tesla vylepšila systém, který řidičům elektromobilů ukazuje, jak dlouho budou čekat u jejích rychlonabíjecích stanic. Nově využívá více dat, například aktuální obsazenost, chování řidičů, počasí nebo provoz na silnicích, aby dokázal lépe předpovědět fronty. Cílem je pomoci řidičům lépe plánovat cestu a případně zvolit méně vytíženou stanici. Přesnější informace mohou snížit stres z cestování na delší vzdálenosti a zlepšit využití nabíjecí infrastruktury. To je důležité i pro další rozvoj elektromobility, protože dostupnost a spolehlivost nabíjení patří mezi hlavní faktory při rozhodování řidičů.

Analýza Fraunhoferova institutu ISI popisuje, jak se v zemích východní Asie, zejména v Číně, Japonsku a Jižní Koreji, rychle rozvíjí recyklace baterií z elektromobilů, což je klíčové pro zajištění dostatku surovin a snížení dopadů na životní prostředí. Tyto státy zavádějí různá pravidla a podporují technologie, které umožňují z použitých baterií znovu získat cenné materiály, jako jsou lithium nebo kobalt. Důležitou roli hraje také spolupráce mezi výrobci, státem a recyklačními firmami, která pomáhá celý proces zefektivnit. Tento vývoj může ovlivnit cenu a dostupnost elektromobilů i v Evropě a přispět k udržitelnější dopravě. Zároveň ukazuje, že dobře nastavená pravidla a investice do inovací mohou výrazně urychlit přechod k čistší mobilitě.

Nové technologie baterií představené firmou CATL mohou výrazně změnit fungování elektromobilů. Největší novinkou je baterie s dojezdem až 1500 km na jedno nabití a také extrémně rychlé dobíjení, kdy lze baterii téměř plně nabít zhruba za 6 minut, což se blíží rychlosti tankování paliva. Firma zároveň pracuje na levnějších sodíkových bateriích vhodných i do velmi chladných podmínek a plánuje rozvoj sítě stanic, kde bude možné nejen rychle nabíjet, ale i vyměňovat baterie. Tyto inovace by mohly snížit obavy z dojezdu a dostupnosti nabíjení, urychlit rozšíření elektromobility a změnit způsob, jakým lidé využívají auta i energii v každodenním životě.

Skotské město Aberdeen se rozhodlo ukončit provoz své flotily vodíkových autobusů, do které investovalo zhruba 14 milionů liber, protože se ukázala jako příliš nákladná a technicky nespolehlivá. Provoz těchto autobusů byl výrazně dražší než u jiných typů pohonu, zejména kvůli vysoké ceně vodíku a náročné údržbě, a vozidla navíc často nejezdila kvůli poruchám. Město proto plánuje přejít na bateriové elektrobusy, které se v praxi ukazují jako levnější a spolehlivější řešení pro městskou dopravu. Případ ukazuje, že i když je vodík považován za perspektivní čistou technologii, jeho širší využití v dopravě zatím naráží na ekonomické a provozní překážky, což může ovlivnit další rozhodování měst o investicích do bezemisní mobility.

Nová analýza Autotraderu ukazuje, že průměrná cena nových elektromobilů už poprvé klesla pod úroveň benzinových aut, a to díky širší nabídce modelů a slevám výrobců. Tento trend naznačuje, že elektrická auta se stávají dostupnějšími pro běžné řidiče, což může urychlit jejich rozšíření. Levnější pořizovací cena spolu s nižšími náklady na provoz může motivovat více lidí ke změně, což má dopad na snížení emisí i kvalitu ovzduší ve městech. Vývoj zároveň odráží rostoucí konkurenci na trhu a tlak na inovace v oblasti baterií a výroby.

Nová studie společností Eurelectric-EY ukazuje, že přechod firemních vozových parků na elektřinu může výrazně snížit náklady, protože bateriové elektromobily mají o 20–50 % nižší provozní výdaje než vozidla se spalovacím motorem. To je zásadní zejména u nákladních aut, kde provoz tvoří až 60–75 % celkových nákladů, u dodávek 45–65 % a u osobních aut 25–40 %, takže úspory se promítají po celou dobu životnosti vozidla. Elektrifikace firemních flotil zároveň pomáhá snižovat emise z dopravy a může podpořit stabilitu elektrické sítě, například díky využití baterií vozidel. Rychlejšímu rozšíření ale zatím brání vyšší pořizovací cena, nedostatek dobíjecích stanic a nejednotná pravidla, proto se očekává větší role státu při podpoře tohoto přechodu.

Nová analýza ukazuje, že elektrické nákladní vozy se stávají ekonomicky výhodnější než dieselové rychleji, než se dříve očekávalo, a to zejména kvůli kolísání cen energií a růstu nákladů na fosilní paliva. Nestabilní ceny ropy a plynu zvyšují provozní náklady klasických kamionů, zatímco elektřina je obecně stabilnější a levnější, což zlepšuje celkové náklady na provoz elektrických vozidel v průběhu jejich životnosti. K tomu přispívají i nové technologie, nižší náklady na údržbu a postupné zlevňování samotných vozidel. Významnou roli hrají také veřejné politiky, například mýtné nebo poplatky za emise, které dále zdražují diesel a zvýhodňují bezemisní dopravu. Pro dopravce i města to znamená tlak na rychlejší přechod k elektrickým vozidlům a rozvoj dobíjecí infrastruktury.

Čína plánuje snížit cenu vodíku přibližně na 3 eura za kilogram, aby urychlila rozvoj vozidel na vodíkový pohon. Stát se přitom znovu více zaměřuje na tuto technologii jako doplněk k bateriovým elektromobilům, zejména pro nákladní dopravu a delší trasy. Nižší cena paliva má podpořit širší využití a přilákat investice do výroby i infrastruktury, jako jsou plnicí stanice. Pokud se plán podaří, mohlo by to přinést levnější a dostupnější bezemisní dopravu, zejména pro firmy a logistiku, a postupně ovlivnit i běžný provoz ve městech.

Nová analýza společnosti Arval založená na tisících testů baterií u ojetých elektromobilů ukazuje, že jejich kapacita klesá mnohem pomaleji, než se dříve předpokládalo. Průměrná „zdravotní kondice“ baterie, tedy kolik původní kapacity si ještě uchovává, dosahuje asi 93 % a většina vozidel si drží více než 80 % kapacity i po letech provozu a desítkách tisíc kilometrů. Výsledky naznačují, že obavy z rychlého opotřebení baterií mohou být přehnané, což může zvýšit důvěru lidí v nákup elektromobilů, zejména na trhu ojetých vozidel. Společnost proto podporuje zavádění certifikátů stavu baterie, které mají kupujícím přehledně ukázat, v jaké kondici baterie je a jaký dojezd lze očekávat.

Průměrná cena nových elektromobilů v Evropské unii v roce 2025 poprvé od roku 2020 klesla, a to asi o 1 800 eur (zhruba o 4 %). Hlavním důvodem je příchod menších a levnějších elektrických aut, které automobilky uvádějí na trh také proto, aby splnily evropské limity na emise CO₂ u nových vozidel. Tyto limity určují, kolik skleníkových plynů mohou nová auta v průměru vypouštět, a motivují výrobce k rychlejšímu rozšiřování nabídky elektrických modelů. Levnější elektromobily mohou usnadnit přechod na bezemisní dopravu a postupně zpřístupnit elektrická auta širšímu okruhu řidičů, zejména ve městech. Pokud budou výrobci pokračovat v uvádění dostupnějších modelů, mohou se ceny elektromobilů v příštích letech přiblížit cenám běžných benzinových a naftových aut.

Čínská automobilka BYD představila modernizovaný prémiový elektrický vůz Denza Z9 GT, který podle tamních měřících pravidel dokáže na jedno nabití ujet až 1 036 km, což by mělo být aktuálně nejvíce ze všech sériově vyráběných elektromobilů. Tento údaj je počítán podle čínského měřicího standardu, který bývá při porovnání s evropskými testy optimističtější, ale přesto ukazuje výrazný posun v technologiích baterií a efektivitě. Nový model nabídne různé verze baterií a pohonu, přičemž delší dojezd přináší větší komfort pro řidiče bez častého nabíjení a může ovlivnit vnímání elektromobility ve městech i na dálničních trasách. Takový rozsah dojezdu může také podpořit širší přijetí elektromobilů a snížit obavy z jejich použitelnosti na delší cesty, což je důležité pro přechod k bezemisní dopravě.

Několik norských dopravních společností si objednalo 15 nových elektrických dálkových autobusů značky Volvo, které budou sloužit pro přepravu cestujících na letiště, turistické zájezdy, charterové linky i spojení s výletními loděmi. Tyto e-busy s velkými bateriemi (až kolem 720 kWh) mají podle výrobce dojezd až kolem 700 km, což umožní delší trasy bez častého dobíjení a představuje posun v nabídce vozidel pro zero-emisní dopravu. Dodávky prvních vozidel se očekávají na podzim 2026 a objednávky ukazují rostoucí zájem o ekologičtější řešení v autobusové dopravě. Tato změna může postupně snížit emise v regionální a turistické dopravě, přičemž provozovatelé dostávají i servisní služby a podporu během provozu.

Automobilka Škoda Auto v Mladé Boleslavi slavnostně zahájila provoz nové haly na výrobu bateriových systémů pro elektrická auta, do které investovala téměř pět miliard korun. Tenhle závod se stává největším výrobcem těchto systémů v rámci celého koncernu Volkswagen a ročně může vyrobit až 335 000 baterií pro elektromobily značky Škoda i dalších značek ve skupině. Nové zařízení je silně automatizované a dokáže vyrobit jeden komplet bateriových článků zhruba za minutu, což pomáhá zkracovat dobu výroby a snižovat náklady. Tato investice podporuje českou pozici v automobilovém průmyslu a přispívá k širšímu přechodu k elektřinou poháněné dopravě, která je důležitá pro nižší emise a moderní mobilitu.

Etiopie v roce 2024 zakázala dovoz a prodej nových aut s benzínovými a naftovými motory. Hlavním důvodem je snaha omezit vysoké výdaje za dovážená paliva a podpořit přechod na elektromobily, jejichž provoz je pro místní obyvatele levnější. Země zároveň výrazně navýšila výrobu elektřiny díky investicím do vodních elektráren, což pomáhá rostoucímu počtu elektrických vozidel. Přestože infrastruktura (nabíjecí stanice) zatím není plně rozvinutá, obávané problémy v dopravě se ve velkém rozsahu nepotvrdily.

Studie 2025 Battery Performance Index založená na více než 8 000 testovaných elektrických osobních a lehkých užitkových vozidel v Británii ukazuje, že baterie v elektromobilech degradují pomaleji, než mnoho lidí předpokládalo, a často si udržují vysokou kapacitu i po mnoha letech používání. Průměrné „zdraví“ baterie – tedy její schopnost uchovávat energii ve srovnání s novým akumulátorem – byla více než 95 % a i vozy staré osm až devět let měly v průměru kolem 85 % původní kapacity, což je více, než obvykle garantují výrobci. Výsledky také ukazují, že samotný počet ujetých kilometrů není spolehlivým ukazatelem skutečného stavu baterie; některé starší vozy s vysokým nájezdem byly ve stejném stavu jako mladší s nižším počtem kilometrů. To má význam pro trh s ojetými elektromobily, protože lepší představa o skutečném stavu baterií může snížit nejistotu při nákupu a lépe odrážet jejich hodnotu. Pro běžné řidiče a správce flotil to znamená, že obavy z rychlého „vyždímání“ baterie nejsou obecně podloženy reálnými daty, a elektromobily tak mohou být spolehlivou volbou i na delší dobu provozu.

V únoru 2026 byl zveřejněn Battery Atlas, který přehledně mapuje firmy, výrobu a technologie spojené s bateriemi napříč Evropou. Publikace ukazuje, kde vznikají klíčové součásti baterií, kde probíhá vývoj nových řešení i jak se formuje celý dodavatelský řetězec, který je zásadní pro elektromobilitu a moderní energetiku. Součástí evropského bateriového ekosystému je i Česká republika: Hyundai, Škoda, Tescan, Amphenol, Freudenberg, Marelli, CoorsTek, Kautex, Norma Group, Ennovi, Magna, Valeo. Přítomnost těchto firem naznačuje, že Česko hraje roli nejen ve výrobě vozidel, ale i v širším technologickém a průmyslovém zázemí, které je pro budoucnost mobility stále důležitější. Atlas tak nepřímo potvrzuje, že baterie a související technologie se stávají strategickým tématem pro průmysl, dopravu i energetiku.

Nová Charging Payment Study 2026 ukazuje, že zatímco technické možnosti veřejných nabíječek pro elektromobily se výrazně zlepšily, placení za dobíjení zůstává pro řadu řidičů komplikované a nepohodlné, což může zpomalovat přechod na elektrickou dopravu. Studie, která v listopadu 2025 oslovila přes 1 500 řidičů v Německu, zjistila, že lidé často používají jiné způsoby platby, než jaké by si přáli, protože oblíbené metody jako bezdotykové „Plug & Charge“ nebo platba bez registrace nejsou všude dostupné nebo jsou zatíženy poplatky. Mnohé z běžných možností (např. aplikace nebo nabíjecí karty) sice fungují, ale řidiče neuspokojují ve všem – jednoduchosti, jasnosti ceny nebo pohodlí. Výsledkem je, že rozmanitost platebních cest sama o sobě nezvyšuje spokojenost, a poskytovatelé dobíjecích služeb tak musí zlepšit uživatelský zážitek, aby bylo elektrické nabíjení pro širší veřejnost přitažlivější.

Nová analýza reálných dat z téměř milionu plug-in hybridních vozidel (PHEV) ukazuje, že jejich skutečná spotřeba paliva a produkce oxidu uhličitého bývá výrazně vyšší než oficiální laboratorní údaje – vozy ve skutečném provozu často dosahují spotřeby kolem 6 l/100 km, zatímco normativní testy uvádějí kolem 1–2 l/100 km, což znamená až trojnásobný rozdíl mezi realitou a certifikovanými hodnotami. Tento rozpor vzniká proto, že v běžném užívání se častěji zapíná spalovací motor a baterie se nenabíjejí tak často, jak předpokládají výrobci a testy, takže častá jízda pouze na elektřinu zůstává spíše výjimkou. Výsledek je, že plug-in hybridy ve skutečnosti mnohdy produkují více emisí CO₂ a nemusejí přinášet očekávané výhody pro klima ani pro městské ovzduší, pokud řidiči nevyužívají jejich elektrický režim často a pravidelně. Tato zjištění mají vliv na to, jak se hybridy hodnotí v evropské legislativě pro emise a cíle snižování skleníkových plynů, a mohou ovlivnit budoucí pravidla i rozhodování spotřebitelů o tom, jaké auto si pořídit.

Toyota oznámila, že ve městě Wałbrzych v Polsku vybuduje novou továrnu, která bude každý rok zpracovávat až 20 000 vozidel, která dosloužila, aby z nich získala použitelné díly a suroviny pro další využití. Nové zařízení o rozloze 25 000 m² se zaměří hlavně na vyjmutí komponentů, například baterií a kol, které je možné repasovat či znovu použít, a na recyklaci materiálů jako měď, ocel, hliník či plasty. Cílem je snížit množství odpadu, omezit potřebu těžby nových surovin a materiály z recyklace vracet zpět do výroby nových vozidel, což podporuje udržitelnější a oběhové hospodářství v automobilovém průmyslu. Toto je už druhý takový závod Toyoty v Evropě a jeho vznik může ovlivnit způsoby, jak automobilky přistupují k likvidaci starých aut a recyklaci materiálů.