Externí novinky

Nizozemská vláda plánuje od roku 2027 výrazně zvýšit náklady na leasing nových firemních vozů s benzinovým, naftovým i hybridním pohonem. Zaměstnavatelé budou muset platit novou daň ve výši 12 % z hodnoty vozu, kterou nebudou moci přenést na zaměstnance. Opatření má podpořit rychlejší přechod na bezemisní dopravu a motivovat firmy k pořizování elektromobilů místo vozidel využívajících fosilní paliva. Změna může ovlivnit firemní vozové parky, náklady na služební mobilitu i rozhodování firem o budoucích investicích do dopravy.

V čínském městě Čch’-čou byla otevřena první stanice pro elektrické kamiony, kde se vybité baterie nevyměňují nabíjením, ale rychlou výměnou za plně nabité. Projekt využívá nové řešení společností Bosch a Mitsubishi, které umožňuje průběžně sledovat stav baterií a lépe plánovat provoz vozového parku. Stanice už nyní obslouží více než sto nákladních vozidel denně a má pomoci zkrátit prostoje při nabíjení, které jsou pro dopravce jednou z hlavních překážek přechodu na elektromobilitu. Čína zároveň očekává rychlý růst elektrických kamionů, což může urychlit změny v nákladní dopravě, energetice i budování nové infrastruktury pro bezemisní přepravu.

Společnost XPENG představila svůj první sériově vyráběný robotický taxík, který je určen pro autonomní provoz bez řidiče. Vozidlo využívá kamery a umělou inteligenci místo detailních map a speciálních laserových senzorů, díky čemuž má být jednodušší nasazení ve více městech i zemích. Firma plánuje ještě letos zahájit pilotní provoz a do roku 2027 chce umožnit plně autonomní jízdy bez přítomnosti bezpečnostního řidiče. Rozvoj podobných služeb může v budoucnu ovlivnit městskou dopravu, dostupnost taxislužeb i pravidla pro provoz autonomních vozidel.

Velká Británie od června 2026 změní pravidla pro větší elektrické dodávky, které byly dosud kvůli vyšší hmotnosti baterií posuzovány podobně jako nákladní auta. Nově budou mít vozy o hmotnosti do 4,25 tuny jednodušší technické kontroly a odpadne také část administrativních povinností pro řidiče a firmy. Cílem je usnadnit přechod na bezemisní dopravu a snížit náklady podnikům využívajícím dodávky pro rozvoz nebo služby ve městech. Očekává se, že změna podpoří rychlejší rozšíření elektrických vozidel v logistice a městské dopravě.

Automobilka Hyundai otevřela ve svém závodě v Nošovicích jedno z největších míst pro nabíjení elektromobilů v Česku, které nabízí celkem 118 nabíjecích bodů. Většina z nich je určena pro delší parkování zaměstnanců, část umožňuje i velmi rychlé dobíjení a postupně má být asi 50 míst přístupných také veřejnosti. Projekt ukazuje, že s rostoucím počtem elektromobilů je potřeba rozšiřovat nejen výrobu aut, ale i dostupnou nabíjecí infrastrukturu pro každodenní provoz. Součástí areálu je také systém, který průběžně řídí spotřebu energie podle aktuálního zatížení továrny, což má pomoci efektivněji využívat elektrickou síť.

Etiopie před dvěma lety zakázala dovoz nových aut s benzinovým a naftovým motorem, aby snížila závislost na drahém dovozu paliv a více využila elektřinu vyráběnou z vodních a větrných elektráren. Počet elektromobilů v zemi díky tomu rychle roste, jejich provoz ale komplikuje nedostatek nabíjecích stanic, servisů i náhradních dílů, zejména mimo hlavní město. Mnoho řidičů proto naráží na praktické problémy a část z nich se vrací ke starším ojetým vozům se spalovacím motorem. Případ Etiopie ukazuje, že samotný zákaz nestačí a rozvoj elektromobility musí doprovázet investice do energetické a dopravní infrastruktury i dostupných služeb pro běžné uživatele.

Společnost MAN upozorňuje, že řada velkých evropských stadionů má vhodné podmínky pro budování nabíjecích míst pro elektrické kamiony. Příkladem je mnichovská Allianz Arena, kde byly nově spuštěny dvě výkonné nabíjecí stanice využívající volnou kapacitu elektrické sítě mimo dny sportovních akcí. Stadiony často leží poblíž hlavních dopravních tahů a mají dostatek prostoru i silné energetické přípojky, což může pomoci rychleji rozšiřovat infrastrukturu pro bezemisní nákladní dopravu. Do budoucna by podobná místa mohla sloužit také pro nabíjení elektrických autobusů a přispět ke snížení emisí i hlučnosti dopravy ve městech a na dálkových trasách.

Nový výzkum provedený Úřadem pro energetické a klimatické informace (ECIU) upozorňuje, že plug-in hybridní auta, která kombinují spalovací motor a baterii, jsou dnes často dražší než plně elektrická vozidla, a to jak při nákupu, tak při provozu. U nejprodávanějších modelů vycházejí v průměru o tisíce liber dráž a kvůli vyšší skutečné spotřebě paliva mohou řidiči ročně zaplatit i výrazně více za benzín než u elektromobilů. ECIU zjistila, že spotřeba paliva hybridních vozidel je téměř šestkrát vyšší, než uvádějí výrobci. Přesto jejich prodeje rostou, protože jsou vnímány jako přechodné řešení mezi klasickými a elektrickými auty a pomáhají lidem zvyknout si na dobíjení. Zjištění ale naznačují, že očekávané úspory se často nedostaví, což může ovlivnit rozhodování řidičů i směřování podpory čistší dopravy.

Evropský výzkumný projekt se zaměřuje na vývoj menších a lehčích palubních nabíječek pro elektromobily s využitím moderních materiálů, které umožňují efektivnější přenos energie. Evropské konsorcium pracuje v rámci projektu s názvem HiPower 5.0 na kompaktní palubní nabíječce o výkonu 22 kW, která zabere pouhé čtyři litry místo současných zhruba dvanácti litrů. Klíčem k tomuto pokroku jsou nové polovodiče z nitridu galia dodané partnerem Infineon, které pomáhají snižovat ztráty při nabíjení a umožňují i obousměrný tok energie, tedy například vracení elektřiny zpět do sítě. Pokud se řešení prosadí v praxi, může to snížit náklady na výrobu vozidel, zvýšit jejich efektivitu a podpořit širší rozvoj elektromobility.

Nová analýza organizace ChargeUK ukazuje, že nabíjení elektromobilů na veřejných stanicích je dnes pro většinu řidičů levnější než tankování benzínu, a to i bez domácího nabíjení. Důvodem jsou nižší provozní náklady elektromobilů a postupné zlevňování elektřiny ve veřejné síti, zatímco ceny pohonných hmot zůstávají vyšší. Výsledky naznačují, že přechod na elektromobilitu může být finančně výhodnější, než si lidé často myslí, což může urychlit rozšíření těchto vozidel. Pro města i státy to znamená větší tlak na rozvoj nabíjecí infrastruktury a podporu čistší dopravy. Zároveň to může přispět ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší v každodenním životě.

Nový koncept nákladního vozidla, které funguje jako mobilní zdroj energie a může dobíjet elektrická vozidla přímo v terénu, bez potřeby pevné nabíjecí stanice. Toto řešení má pomoci zejména v místech, kde chybí infrastruktura, například při výpadcích proudu, na stavbách nebo při akcích s velkou koncentrací vozidel. Klíčovým prvkem je velkokapacitní baterie integrovaná do vozu, která umožňuje flexibilní a rychlé dobíjení. Technologie může přispět k rozvoji elektromobility tím, že sníží závislost na pevné síti a usnadní provoz elektrických vozidel v různých situacích. V praxi by to mohlo zlepšit dostupnost dobíjení pro řidiče a podpořit přechod na čistší dopravu ve městech i mimo ně.

Tesla vylepšila systém, který řidičům elektromobilů ukazuje, jak dlouho budou čekat u jejích rychlonabíjecích stanic. Nově využívá více dat, například aktuální obsazenost, chování řidičů, počasí nebo provoz na silnicích, aby dokázal lépe předpovědět fronty. Cílem je pomoci řidičům lépe plánovat cestu a případně zvolit méně vytíženou stanici. Přesnější informace mohou snížit stres z cestování na delší vzdálenosti a zlepšit využití nabíjecí infrastruktury. To je důležité i pro další rozvoj elektromobility, protože dostupnost a spolehlivost nabíjení patří mezi hlavní faktory při rozhodování řidičů.

Analýza Fraunhoferova institutu ISI popisuje, jak se v zemích východní Asie, zejména v Číně, Japonsku a Jižní Koreji, rychle rozvíjí recyklace baterií z elektromobilů, což je klíčové pro zajištění dostatku surovin a snížení dopadů na životní prostředí. Tyto státy zavádějí různá pravidla a podporují technologie, které umožňují z použitých baterií znovu získat cenné materiály, jako jsou lithium nebo kobalt. Důležitou roli hraje také spolupráce mezi výrobci, státem a recyklačními firmami, která pomáhá celý proces zefektivnit. Tento vývoj může ovlivnit cenu a dostupnost elektromobilů i v Evropě a přispět k udržitelnější dopravě. Zároveň ukazuje, že dobře nastavená pravidla a investice do inovací mohou výrazně urychlit přechod k čistší mobilitě.

Nové technologie baterií představené firmou CATL mohou výrazně změnit fungování elektromobilů. Největší novinkou je baterie s dojezdem až 1500 km na jedno nabití a také extrémně rychlé dobíjení, kdy lze baterii téměř plně nabít zhruba za 6 minut, což se blíží rychlosti tankování paliva. Firma zároveň pracuje na levnějších sodíkových bateriích vhodných i do velmi chladných podmínek a plánuje rozvoj sítě stanic, kde bude možné nejen rychle nabíjet, ale i vyměňovat baterie. Tyto inovace by mohly snížit obavy z dojezdu a dostupnosti nabíjení, urychlit rozšíření elektromobility a změnit způsob, jakým lidé využívají auta i energii v každodenním životě.

Skotské město Aberdeen se rozhodlo ukončit provoz své flotily vodíkových autobusů, do které investovalo zhruba 14 milionů liber, protože se ukázala jako příliš nákladná a technicky nespolehlivá. Provoz těchto autobusů byl výrazně dražší než u jiných typů pohonu, zejména kvůli vysoké ceně vodíku a náročné údržbě, a vozidla navíc často nejezdila kvůli poruchám. Město proto plánuje přejít na bateriové elektrobusy, které se v praxi ukazují jako levnější a spolehlivější řešení pro městskou dopravu. Případ ukazuje, že i když je vodík považován za perspektivní čistou technologii, jeho širší využití v dopravě zatím naráží na ekonomické a provozní překážky, což může ovlivnit další rozhodování měst o investicích do bezemisní mobility.

Nová analýza Autotraderu ukazuje, že průměrná cena nových elektromobilů už poprvé klesla pod úroveň benzinových aut, a to díky širší nabídce modelů a slevám výrobců. Tento trend naznačuje, že elektrická auta se stávají dostupnějšími pro běžné řidiče, což může urychlit jejich rozšíření. Levnější pořizovací cena spolu s nižšími náklady na provoz může motivovat více lidí ke změně, což má dopad na snížení emisí i kvalitu ovzduší ve městech. Vývoj zároveň odráží rostoucí konkurenci na trhu a tlak na inovace v oblasti baterií a výroby.

Nová studie společností Eurelectric-EY ukazuje, že přechod firemních vozových parků na elektřinu může výrazně snížit náklady, protože bateriové elektromobily mají o 20–50 % nižší provozní výdaje než vozidla se spalovacím motorem. To je zásadní zejména u nákladních aut, kde provoz tvoří až 60–75 % celkových nákladů, u dodávek 45–65 % a u osobních aut 25–40 %, takže úspory se promítají po celou dobu životnosti vozidla. Elektrifikace firemních flotil zároveň pomáhá snižovat emise z dopravy a může podpořit stabilitu elektrické sítě, například díky využití baterií vozidel. Rychlejšímu rozšíření ale zatím brání vyšší pořizovací cena, nedostatek dobíjecích stanic a nejednotná pravidla, proto se očekává větší role státu při podpoře tohoto přechodu.

Nová analýza ukazuje, že elektrické nákladní vozy se stávají ekonomicky výhodnější než dieselové rychleji, než se dříve očekávalo, a to zejména kvůli kolísání cen energií a růstu nákladů na fosilní paliva. Nestabilní ceny ropy a plynu zvyšují provozní náklady klasických kamionů, zatímco elektřina je obecně stabilnější a levnější, což zlepšuje celkové náklady na provoz elektrických vozidel v průběhu jejich životnosti. K tomu přispívají i nové technologie, nižší náklady na údržbu a postupné zlevňování samotných vozidel. Významnou roli hrají také veřejné politiky, například mýtné nebo poplatky za emise, které dále zdražují diesel a zvýhodňují bezemisní dopravu. Pro dopravce i města to znamená tlak na rychlejší přechod k elektrickým vozidlům a rozvoj dobíjecí infrastruktury.

Čína plánuje snížit cenu vodíku přibližně na 3 eura za kilogram, aby urychlila rozvoj vozidel na vodíkový pohon. Stát se přitom znovu více zaměřuje na tuto technologii jako doplněk k bateriovým elektromobilům, zejména pro nákladní dopravu a delší trasy. Nižší cena paliva má podpořit širší využití a přilákat investice do výroby i infrastruktury, jako jsou plnicí stanice. Pokud se plán podaří, mohlo by to přinést levnější a dostupnější bezemisní dopravu, zejména pro firmy a logistiku, a postupně ovlivnit i běžný provoz ve městech.

Nová analýza společnosti Arval založená na tisících testů baterií u ojetých elektromobilů ukazuje, že jejich kapacita klesá mnohem pomaleji, než se dříve předpokládalo. Průměrná „zdravotní kondice“ baterie, tedy kolik původní kapacity si ještě uchovává, dosahuje asi 93 % a většina vozidel si drží více než 80 % kapacity i po letech provozu a desítkách tisíc kilometrů. Výsledky naznačují, že obavy z rychlého opotřebení baterií mohou být přehnané, což může zvýšit důvěru lidí v nákup elektromobilů, zejména na trhu ojetých vozidel. Společnost proto podporuje zavádění certifikátů stavu baterie, které mají kupujícím přehledně ukázat, v jaké kondici baterie je a jaký dojezd lze očekávat.

Průměrná cena nových elektromobilů v Evropské unii v roce 2025 poprvé od roku 2020 klesla, a to asi o 1 800 eur (zhruba o 4 %). Hlavním důvodem je příchod menších a levnějších elektrických aut, které automobilky uvádějí na trh také proto, aby splnily evropské limity na emise CO₂ u nových vozidel. Tyto limity určují, kolik skleníkových plynů mohou nová auta v průměru vypouštět, a motivují výrobce k rychlejšímu rozšiřování nabídky elektrických modelů. Levnější elektromobily mohou usnadnit přechod na bezemisní dopravu a postupně zpřístupnit elektrická auta širšímu okruhu řidičů, zejména ve městech. Pokud budou výrobci pokračovat v uvádění dostupnějších modelů, mohou se ceny elektromobilů v příštích letech přiblížit cenám běžných benzinových a naftových aut.

Čínská automobilka BYD představila modernizovaný prémiový elektrický vůz Denza Z9 GT, který podle tamních měřících pravidel dokáže na jedno nabití ujet až 1 036 km, což by mělo být aktuálně nejvíce ze všech sériově vyráběných elektromobilů. Tento údaj je počítán podle čínského měřicího standardu, který bývá při porovnání s evropskými testy optimističtější, ale přesto ukazuje výrazný posun v technologiích baterií a efektivitě. Nový model nabídne různé verze baterií a pohonu, přičemž delší dojezd přináší větší komfort pro řidiče bez častého nabíjení a může ovlivnit vnímání elektromobility ve městech i na dálničních trasách. Takový rozsah dojezdu může také podpořit širší přijetí elektromobilů a snížit obavy z jejich použitelnosti na delší cesty, což je důležité pro přechod k bezemisní dopravě.

Několik norských dopravních společností si objednalo 15 nových elektrických dálkových autobusů značky Volvo, které budou sloužit pro přepravu cestujících na letiště, turistické zájezdy, charterové linky i spojení s výletními loděmi. Tyto e-busy s velkými bateriemi (až kolem 720 kWh) mají podle výrobce dojezd až kolem 700 km, což umožní delší trasy bez častého dobíjení a představuje posun v nabídce vozidel pro zero-emisní dopravu. Dodávky prvních vozidel se očekávají na podzim 2026 a objednávky ukazují rostoucí zájem o ekologičtější řešení v autobusové dopravě. Tato změna může postupně snížit emise v regionální a turistické dopravě, přičemž provozovatelé dostávají i servisní služby a podporu během provozu.

Automobilka Škoda Auto v Mladé Boleslavi slavnostně zahájila provoz nové haly na výrobu bateriových systémů pro elektrická auta, do které investovala téměř pět miliard korun. Tenhle závod se stává největším výrobcem těchto systémů v rámci celého koncernu Volkswagen a ročně může vyrobit až 335 000 baterií pro elektromobily značky Škoda i dalších značek ve skupině. Nové zařízení je silně automatizované a dokáže vyrobit jeden komplet bateriových článků zhruba za minutu, což pomáhá zkracovat dobu výroby a snižovat náklady. Tato investice podporuje českou pozici v automobilovém průmyslu a přispívá k širšímu přechodu k elektřinou poháněné dopravě, která je důležitá pro nižší emise a moderní mobilitu.

Etiopie v roce 2024 zakázala dovoz a prodej nových aut s benzínovými a naftovými motory. Hlavním důvodem je snaha omezit vysoké výdaje za dovážená paliva a podpořit přechod na elektromobily, jejichž provoz je pro místní obyvatele levnější. Země zároveň výrazně navýšila výrobu elektřiny díky investicím do vodních elektráren, což pomáhá rostoucímu počtu elektrických vozidel. Přestože infrastruktura (nabíjecí stanice) zatím není plně rozvinutá, obávané problémy v dopravě se ve velkém rozsahu nepotvrdily.

Studie 2025 Battery Performance Index založená na více než 8 000 testovaných elektrických osobních a lehkých užitkových vozidel v Británii ukazuje, že baterie v elektromobilech degradují pomaleji, než mnoho lidí předpokládalo, a často si udržují vysokou kapacitu i po mnoha letech používání. Průměrné „zdraví“ baterie – tedy její schopnost uchovávat energii ve srovnání s novým akumulátorem – byla více než 95 % a i vozy staré osm až devět let měly v průměru kolem 85 % původní kapacity, což je více, než obvykle garantují výrobci. Výsledky také ukazují, že samotný počet ujetých kilometrů není spolehlivým ukazatelem skutečného stavu baterie; některé starší vozy s vysokým nájezdem byly ve stejném stavu jako mladší s nižším počtem kilometrů. To má význam pro trh s ojetými elektromobily, protože lepší představa o skutečném stavu baterií může snížit nejistotu při nákupu a lépe odrážet jejich hodnotu. Pro běžné řidiče a správce flotil to znamená, že obavy z rychlého „vyždímání“ baterie nejsou obecně podloženy reálnými daty, a elektromobily tak mohou být spolehlivou volbou i na delší dobu provozu.

V únoru 2026 byl zveřejněn Battery Atlas, který přehledně mapuje firmy, výrobu a technologie spojené s bateriemi napříč Evropou. Publikace ukazuje, kde vznikají klíčové součásti baterií, kde probíhá vývoj nových řešení i jak se formuje celý dodavatelský řetězec, který je zásadní pro elektromobilitu a moderní energetiku. Součástí evropského bateriového ekosystému je i Česká republika: Hyundai, Škoda, Tescan, Amphenol, Freudenberg, Marelli, CoorsTek, Kautex, Norma Group, Ennovi, Magna, Valeo. Přítomnost těchto firem naznačuje, že Česko hraje roli nejen ve výrobě vozidel, ale i v širším technologickém a průmyslovém zázemí, které je pro budoucnost mobility stále důležitější. Atlas tak nepřímo potvrzuje, že baterie a související technologie se stávají strategickým tématem pro průmysl, dopravu i energetiku.

Nová Charging Payment Study 2026 ukazuje, že zatímco technické možnosti veřejných nabíječek pro elektromobily se výrazně zlepšily, placení za dobíjení zůstává pro řadu řidičů komplikované a nepohodlné, což může zpomalovat přechod na elektrickou dopravu. Studie, která v listopadu 2025 oslovila přes 1 500 řidičů v Německu, zjistila, že lidé často používají jiné způsoby platby, než jaké by si přáli, protože oblíbené metody jako bezdotykové „Plug & Charge“ nebo platba bez registrace nejsou všude dostupné nebo jsou zatíženy poplatky. Mnohé z běžných možností (např. aplikace nebo nabíjecí karty) sice fungují, ale řidiče neuspokojují ve všem – jednoduchosti, jasnosti ceny nebo pohodlí. Výsledkem je, že rozmanitost platebních cest sama o sobě nezvyšuje spokojenost, a poskytovatelé dobíjecích služeb tak musí zlepšit uživatelský zážitek, aby bylo elektrické nabíjení pro širší veřejnost přitažlivější.

Nová analýza reálných dat z téměř milionu plug-in hybridních vozidel (PHEV) ukazuje, že jejich skutečná spotřeba paliva a produkce oxidu uhličitého bývá výrazně vyšší než oficiální laboratorní údaje – vozy ve skutečném provozu často dosahují spotřeby kolem 6 l/100 km, zatímco normativní testy uvádějí kolem 1–2 l/100 km, což znamená až trojnásobný rozdíl mezi realitou a certifikovanými hodnotami. Tento rozpor vzniká proto, že v běžném užívání se častěji zapíná spalovací motor a baterie se nenabíjejí tak často, jak předpokládají výrobci a testy, takže častá jízda pouze na elektřinu zůstává spíše výjimkou. Výsledek je, že plug-in hybridy ve skutečnosti mnohdy produkují více emisí CO₂ a nemusejí přinášet očekávané výhody pro klima ani pro městské ovzduší, pokud řidiči nevyužívají jejich elektrický režim často a pravidelně. Tato zjištění mají vliv na to, jak se hybridy hodnotí v evropské legislativě pro emise a cíle snižování skleníkových plynů, a mohou ovlivnit budoucí pravidla i rozhodování spotřebitelů o tom, jaké auto si pořídit.

Toyota oznámila, že ve městě Wałbrzych v Polsku vybuduje novou továrnu, která bude každý rok zpracovávat až 20 000 vozidel, která dosloužila, aby z nich získala použitelné díly a suroviny pro další využití. Nové zařízení o rozloze 25 000 m² se zaměří hlavně na vyjmutí komponentů, například baterií a kol, které je možné repasovat či znovu použít, a na recyklaci materiálů jako měď, ocel, hliník či plasty. Cílem je snížit množství odpadu, omezit potřebu těžby nových surovin a materiály z recyklace vracet zpět do výroby nových vozidel, což podporuje udržitelnější a oběhové hospodářství v automobilovém průmyslu. Toto je už druhý takový závod Toyoty v Evropě a jeho vznik může ovlivnit způsoby, jak automobilky přistupují k likvidaci starých aut a recyklaci materiálů.

Nová studie 2026 U.S. Electric Vehicle Experience (EVX) Ownership Study od společnosti J.D. Power zjišťuje, že lidé, kteří už vlastní elektromobil (EV), jsou s ním spokojenější než kdy dřív a většina z nich (96 %) plánuje při příštím nákupu znovu zvolit elektromobil, i když zmizely daňové úlevy pro kupující. Studie ukazuje, že spokojenost s nabíjením na veřejných stanicích se výrazně zlepšila a u některých modelů i kvalita a technické vlastnosti vozidel, což zlepšuje každodenní uživatelskou zkušenost. Mezi nejlépe hodnocené modely patří Tesla Model 3 a Model Y a také Ford Mustang Mach-E v segmentu běžných elektromobilů. Celkově elektromobily stále překonávají plug-in hybridy ve spokojenosti majitelů především kvůli nižším nákladům na provoz a jednodušší údržbě, což může podporovat jejich širší přijetí v dopravě a každodenním životě.

Automobilky Audi a Škoda ze skupiny Volkswagen podle dostupných informací zvažují uvedení nových malých elektromobilů, které by vycházely ze společné koncernové platformy pro cenově dostupné elektrické vozy. Impulsem mají být připravované změny evropské regulace emisí, jež mají zvýhodnit menší a energeticky úsporná elektrická auta. Ve hře je například elektrický nástupce modelu Audi A1 či možné elektrické provedení Škody Fabia, a to v horizontu konce desetiletí. Krok má reagovat na omezenou nabídku malých elektromobilů na trhu a může přispět k širší dostupnosti bezemisní mobility pro běžné uživatele. Plány zatím nebyly oficiálně potvrzeny.

Portugalský výrobce nabíjecí infrastruktury i-charging představil modulární nabíjecí systém MAX s výkonem až 1,6 MW, který dokáže dynamicky rozdělovat dostupný výkon mezi až osm připojených elektrických vozidel současně a podporuje různé standardy konektorů včetně CCS, NACS a GB/T s budoucí podporou standardu MCS pro těžká vozidla. Systém je navržen tak, aby byl škálovatelný v krocích po 50 kW bez nutnosti výměny základních komponent, čímž umožňuje provozovatelům přizpůsobit kapacitu aktuální poptávce a postupně ji rozšiřovat s rostoucími nároky. Technická řešení zahrnují vysokou účinnost až 97 % a možnosti integrace s různými typy rozhraní a stanic pro osobní i nákladní dopravu, včetně integrace pantografického dobíjení pro autobusy. První dodávky zařízení jsou plánovány na třetí čtvrtletí 2026, což může podpořit rozvoj intenzivních nabíjecích uzlů a dep pro elektrické flotily a přispět k rychlejší elektrifikaci mobility. Tento systém představuje krok k infrastruktuře pro vysokovýkonné nabíjení, která lépe reflektuje potřeby rostoucí elektromobility a energetických sítí.

Minespider spustil Recircle.market, digitální tržiště určené pro propojení firem napříč celým řetězcem životního cyklu baterií z elektromobilů – od jejich druhotného využití, oprav a renovací až po recyklaci a související služby jako testování, logistiku či diagnostiku. Platforma sdružuje technická a provozní data o bateriích a materiálech, usnadňuje jejich obchodování a výměnu informací mezi výrobci, vlastníky baterií, recyklátory a poskytovateli služeb a tím řeší dlouhodobé problémy fragmentovaných dat a nízké transparentnosti trhu. Jádrem řešení je integrace s digitálními pasy baterií a produktů, která umožňuje přístup k údajům o původu, chemii, výkonu a udržitelnosti a podporuje shodu s evropskými předpisy, zejména připravovanou EU Battery Regulation a pravidly pro ekologický design. Realizace tohoto tržiště byla podpořena v rámci projektu RECIRCULATE (Horizon Europe) a představuje první krok k vytvoření interoperabilní digitální infrastruktury pro cirkulární ekonomiku baterií v Evropě. Praktickým dopadem je zrychlení a zlevnění procesů opětovného využití a recyklace baterií z dopravy, posílení oběhového hospodářství v energetice a mobilitě a lepší příprava průmyslu na nadcházející legislativní změny.

Kanadská Automotive Parts Manufacturers Association (APMA) na Canadian International Auto Show 2026 představila dvě nové prototypové elektrické vozidla v rámci programu Project Arrow, která mají demonstrovat technologické a výrobní schopnosti tamního dodavatelského sektoru u elektromobility. Oba koncepty – crossover Project Arrow Vector s výkonem přibližně 480 kW (650 k hp), dojezdem kolem 550 km a úrovní autonomie Level 3, a výzkumný Project Arrow Borealis s ambicí dojezdu až 1 500 km a autonomní funkcí Level 5 – využívají inovativní 3D-tisk komponent a karosérií s cílem snížit hmotnost a složitost konstrukce a podpořit domácí výrobu a dodavatelský řetězec. Nová fáze projektu zdůrazňuje přechod od koncepčních návrhů k technologickému vývoji s potenciálem pro komercializaci do roku 2030 a dále.

Čínská společnost Svolt oznámila nový akumulátor Dragon Armor 3.0, který poprvé dosahuje fyzického oddělení elektrických svorek od kanálů úniku tlaku při termálním úniku, takže plameny při selhání článku jsou směrovány dolů a nikdy nezasahují prostor cestujících. Tento design také umožňuje kompatibilitu hranatých článků s integrací Cell-to-Chassis/Cell-to-Body se samostatným řízením tepla, čímž se v daném prostoru zvýší kapacita o 7–10 % a zlepší mechanická odolnost. Využití technologie kombinující kapalné a pevné složky dále zvyšuje teplotu zahájení termálního úniku, prodlužuje bezpečnostní časovou rezervu a snižuje pravděpodobnost nepříznivých tepelných událostí. Dragon Armor 3.0 se chystá do sériové výroby ve dvou variantách pro plug-in hybridy i plně elektrická vozidla s dojezdem přes 400 km. Nová konstrukce přináší zlepšení bezpečnostních parametrů baterií, což může mít praktický dopad na snižování rizik a zvyšování ochrany cestujících v elektromobilech.

Nová analýza německé inženýrské firmy FEV ukazuje, že u elektrifikovaných nákladních vozidel s architekturou „range extender“ (REEV/Hybrid-BEV) lze v závislosti na jízdním cyklu snížit Total Cost of Ownership (TCO) až o 33 % ve srovnání s konvenčními dieselovými tahači, přičemž i v nepříznivých dálkových provozních profilech je úspora přibližně 14 %. Studie vychází z evropských provozních dat s nočním dobíjením na depu za průmyslové ceny elektřiny, přičemž díky poloviční kapacitě baterie oproti plně BEV vozidlům (cca 280 kWh vs. 560 kWh) je možné provozovat vozidla převážně elektricky bez potřeby megawattových nabíjecích stanic. Menší baterie zároveň snižuje pořizovací náklady, hmotnost a zvyšuje užitečnou hmotnost, a vysoký podíl elektrického pohonu vede k nižším nákladům na energii a výraznému omezení CO₂ emisí. Studie zdůrazňuje přínos technologie pro ekonomickou i ekologickou transformaci silniční nákladní mobility v aktuálním provozním prostředí.

Společnost HERE Technologies představila aktualizaci svého nástroje HERE Tour Planning, která nově podporuje optimalizaci tras pro smíšené flotily s elektrickými vozidly a využití prediktivní inteligence k přesnějšímu plánování a dodržování časových omezení. Upgrade přináší funkce pro detailní modelování provozu jednotlivých EV včetně jejich reálné spotřeby a dostupnosti nabíjecích bodů, což podle testů může zvýšit přesnost odhadů příjezdů až o 15 % a celkové plánování až o 20 %. Součástí jsou také časově založené proměnné využívající AI, které lépe zohledňují dopravní omezení, uzavírky nebo zónová pravidla, a tím snižují riziko zpoždění a zlepšují provozní efektivitu. Tyto funkce mají podpořit logistické operátory při přechodu na udržitelnější dopravu a širším nasazení elektromobility v dodavatelském řetězci bez snížení spolehlivosti služeb. Nové schopnosti jsou dostupné vybraným zákazníkům s postupným rozšiřováním během roku 2026.

DHL Supply Chain otevřela v Senci na Slovensku první regionální Centrum excelence pro elektromobily ve střední Evropě, zaměřené na komplexní logistiku pro lithium-iontové baterie, díly elektromobilů a služby v celém životním cyklu EV komponent. Nové zařízení o rozloze 26 000 m² doplňuje globální síť 20 center, která sdružují více než 200 specialistů na elektrifikaci a inovace v oblasti bateriové logistiky. Centrum zajišťuje kompletní logistický řetězec – od příchozí a odchozí logistiky, přes testování a nabíjení baterií až po poprodejní podporu a manipulaci s nebezpečným zbožím, a nabízí pokročilé systémy řízení zásob i specializované skladovací zóny. Pro automobilový sektor představuje nový hub strategický bod, který zvyšuje efektivitu zásobování i recyklace a podporuje rozvoj elektromobility v regionu, v souladu se strategií DHL zaměřenou na cirkulární energetiku a dekarbonizaci logistiky.

Americká společnost Redwood Materials získala v rozšířeném kole financování série E celkem 425 milionů USD, přičemž novým investorem se stal Google, což potvrzuje rostoucí význam bateriového hospodářství pro energetickou transformaci. Firma, založená bývalým technickým ředitelem Tesly, se vedle recyklace lithium-iontových baterií zaměřuje také na výrobu energetických úložišť využívajících baterie z elektromobilů po ukončení jejich primárního provozu. Tyto systémy jsou určeny ke stabilizaci elektrických sítí, integraci obnovitelných zdrojů a zajištění dodávek elektřiny pro energeticky náročná datová centra. Nově získané prostředky mají urychlit budování kapacit pro zpracování kritických surovin a rozvoj bateriových úložišť v USA. Projekt přispívá k rozvoji cirkulární ekonomiky v oblasti elektromobility a posiluje vazbu mezi dopravou a energetikou.

Nová studie vědců z University of Michigan, která hodnotí celkové náklady na provoz tříletého ojetého vozidla až do jeho desátého roku stáří, ukazuje, že bateriové elektromobily (BEV) v současnosti vykazují nižší celoživotní náklady než srovnatelná vozidla se zážehovým, hybridním nebo plug-in hybridním pohonem. Hlavními faktory jsou nižší energetická náročnost provozu, nižší servisní náklady a výrazná počáteční ztráta hodnoty při prvním prodeji. Ekonomická výhodnost je nejvýraznější při převažujícím domácím nabíjení s nižšími tarify, zatímco v lokalitách s vyššími cenami elektřiny se může rozdíl snížit, přesto však ojeté elektromobily ve většině případů zůstávají nákladově výhodnější. Pokles cen nových elektromobilů současně zvyšuje dostupnost vozidel na sekundárním trhu a rozšiřuje možnosti pro uživatele hledající ekonomicky efektivní formy individuální mobility. Studie zároveň upozorňuje na omezení starších elektromobilů v oblasti dojezdu a výkonu baterií, která mohou snižovat jejich vhodnost zejména pro dálkovou dopravu.

Nová studie publikovaná v The Lancet Planetary Health se zabývá reálným dopadem přechodu na vozidla s nulovými emisemi (ZEV), včetně elektromobilů a plug-in hybridů, na kvalitu ovzduší v Kalifornii mezi lety 2019 a 2023. Autoři analyzovali data o registracích ZEV ve 1 692 správních oblastech a satelitní měření koncentrací oxidu dusičitého (NO₂), přičemž zjistili, že s každými přibližně 200 nově registrovanými ZEV klesla průměrná koncentrace NO₂ o zhruba 1,1 %, což je statisticky významné zlepšení kvality ovzduší. Výsledky ukazují, že i při současném energetickém mixu, který stále zahrnuje fosilní paliva, má růst podílu ZEV pozitivní dopady na místní úrovni, snižuje emisní zátěž a přináší potenciální zdravotní přínosy pro obyvatele. Studie poskytuje kvantifikované důkazy o tom, že podpora přechodu na vozidla s nulovými emisemi je efektivní strategií ke zlepšení ovzduší a může podpořit politiky udržitelné dopravy a energetické transformace.

Celosvětově již 104 států ve svých příspěvcích do Klimatické dohody OSN oznámilo plány na rozvoj elektromobility a rekordních 66 z nich stanovilo konkrétní kvantifikované cíle pro rozšíření elektromobilů v dopravě, přičemž tyto státy pokrývají více než 60 % světového automobilového trhu. Z těchto cílů se 56 zemí zaměřuje na osobní a lehká užitková vozidla, 49 na autobusy, 36 na nákladní vozidla a 13 na elektrické motocykly, avšak jen malá část států si stanovila cíle pro dobíjecí infrastrukturu a elektrifikaci železnice. V EU hrají hlavní roli unijní emisní cíle, včetně plánů na ukončení prodeje vozidel se spalovacími motory do roku 2035. Některé velké trhy, jako USA, Brazílie či Rusko, zatím konkrétní cíle elektromobility neuvádějí a Čína může uplatňovat samostatné strategie mimo rámec těchto závazků. Rozšiřování národních cílů má potenciál zásadně ovlivnit energetickou transformaci dopravy, rozvoj infrastruktury i technologické směřování dopravního sektoru.

Studie německé agentury Dataforce zaměřená na firemní vozové parky s více než 100 automobily ukazuje, že většina velkých fleetů plánuje udržet svou aktuální velikost a více než třetina očekává jejich růst do roku 2026, přičemž růst souvisí s expanzí podniků a potřebou spolehlivé mobility pro rostoucí počet zaměstnanců. Manažeři fleetů jako hlavní výzvu uvádějí přechod na elektromobilitu, zejména omezenou nabíjecí infrastrukturu a složitosti domácího nabíjení, přičemž elektrické vozy jsou preferovány také kvůli daňovým výhodám a pozitivnímu vlivu na image zaměstnavatele. Převážná část vozidel je přidělena jednotlivým zaměstnancům jako služební auta, která slouží jako nástroj při získávání a udržení kvalifikovaných pracovníků. Studie rovněž zmiňuje vyšší pořizovací náklady a potřebu zefektivnění digitálních procesů ve správě vozových parků. Výsledky naznačují, že velké flotily zůstávají stabilním segmentem automobilového trhu s postupnou orientací na udržitelnou mobilitu a elektrifikaci do roku 2030.

Evropská unie změnila metodiku plnění emisních limitů CO₂ pro automobily tak, že cíle za rok 2025 už se nepočítají samostatně, ale jako průměr za roky 2025–2027, což odstranilo okamžité sankce za jejich překročení a výrazně snížilo potenciální pokuty pro výrobce vozidel. Podle analýz Dataforce a ICCT by například skupina Volkswagen při původních pravidlech čelila hypotetickým sankcím mezi 1,7 a 2,2 miliardy € za rok 2025, zatímco díky flexibilnějšímu systému může tyto náklady odložit či eliminovat. Některé značky jako BMW nebo výrobci čistě elektrických vozidel splnily cíle i bez úlev, jiné – včetně Volkswagenu, Renaultu či Hyundai – překročily limity, přičemž jejich plán je nyní naplnit průměrné cíle do roku 2027.

Nový analytický přehled britského trhu s elektromobily ukazuje, že hlavní překážkou širšího přijetí EV nejsou pouze pořizovací náklady nebo technické parametry baterií, ale přetrvávající mylné představy a nedostatek osobní zkušenosti s tímto typem vozidel. Podle průzkumu většina potenciálních kupců stále věří nepodloženým obavám – například o krátké životnosti baterií, nákladech na provoz nebo výkonu ve špatném počasí – což významně ovlivňuje jejich rozhodování a snižuje ochotu přejít na elektrický pohon. Studie zdůrazňuje, že praktické zkušenosti a vzdělávání spotřebitelů mají silnější vliv na ochotu k nákupu než klesající cena či technologické inovace samotných vozidel. Důsledkem je, že bez cílených informačních kampaní a osvětových opatření zůstávají tradiční předsudky bariérou pro dosažení vyšších podílů EV v osobní dopravě, a to navzdory strategickému cíli snižovat emise a podporovat udržitelnou mobilitu. Autoprůmysl i veřejná správa by měly více investovat do zvyšování povědomí a praktických zkušeností s EV, aby podpořily jejich širší akceptaci a urychlily transformaci dopravy.

CATL představil v rámci nové produktové řady první masově vyráběnou sodíkovou trakční baterii pro lehké užitkové vozy, jako jsou malé dodávky a mikro-nákladní automobily, kterou plánuje začít vyrábět ve větším objemu ještě v roce 2026. Sodíková baterie o kapacitě 45 kWh je navržena pro extrémně nízké teploty a lze ji dobíjet i při −30 °C, přičemž při −40 °C si zachovává až 90 % použitelné kapacity; její energetická hustota dosahuje 175 Wh/kg a životnost přesahuje 10 000 nabíjecích cyklů. Uvedení sodíkového článku může snížit náklady a závislost na lithiu, zlepšit provozní parametry v chladných podmínkách a podpořit širší adopci elektrických užitkových vozidel v různorodých klimatických a logistických scénářích.

Mercedes-Benz Trucks provádí rozsáhlé reálné testy standardu Megawatt Charging System (MCS) u svých těžkých bateriových nákladních vozidel eActros 600, při nichž dvě vozidla ujely přibližně 2 400 km z Německa přes Nizozemí, Belgii a Dánsko do Švédska. Cílem zkušební jízdy je ověřit kompatibilitu mezi vozidlem a vysokovýkonnými nabíjecími stanicemi různých výrobců, analyzovat průběh nabíjecího výkonu a celkovou použitelnost včetně zimních podmínek. Během testu se vozidla dobíjejí na veřejných i soukromých MCS stanicích s výkonem až kolem 1 000 kW, což výrazně zkracuje dobu nabíjení oproti běžnému CCS standardu. Mercedes-Benz očekává, že nabíjení z 20 % na 80 % stavu baterie bude trvat cca 30 min, což lépe odpovídá reálným přestávkám řidičů a zvyšuje efektivitu provozu. Zjištění z testů mají pomoci při vývoji robustní infrastruktury a usnadnit širší nasazení elektrických nákladních vozidel v dálkové dopravě.

Čínský výrobce Chery oznámil, že letos uvede na trh svůj první sériový elektromobil s baterií s pevným elektrolytem, která nabízí výrazně vyšší energetickou hustotu (~600 Wh/kg) než dnešní akumulátory a umožní dojezd až kolem 1 500 km podle testovacího cyklu CLTC. Baterie dokáží spolehlivě fungovat i při -30 °C. Solid-state baterie díky absenci hořlavých kapalných složek zvyšují bezpečnost i potenciál pro lehčí vozidla a větší dojezd, což má významné důsledky pro energetickou efektivitu a infrastrukturu nabíjení. Tento krok podtrhuje rostoucí konkurenci v globálním vývoji pokročilých článků a otevírá nové možnosti pro udržitelnou mobilitu.

Zpráva CAM Electromobility Report hodnotí inovační výkonnost 36 světových automobilek na základě více než 700 sériově připravených inovací v oblasti bateriových elektromobilů a souvisejícího ekosystému. Výsledky ukazují výrazný posun globálního inovačního lídrovství směrem k čínským a německým výrobcům, přičemž do čela žebříčku se dostává skupina Geely, následovaná koncernem Volkswagen a společností BYD. Německé automobilky v posledních letech výrazně posílily svou inovační pozici, zatímco dříve dominantní američtí výrobci, včetně Tesly, zaznamenávají relativní pokles. Analýza zároveň potvrzuje pozitivní vazbu mezi dlouhodobou, zákaznicky orientovanou inovací a růstem prodejů bateriových elektromobilů. Samotná inovační síla však podle studie nestačí – klíčovou roli hrají také konkurenceschopné ceny, škálovatelnost výroby a nákladová efektivita. Pro dopravní a průmyslovou politiku i rozvoj udržitelné mobility z toho plyne nutnost podporovat nejen výzkum a vývoj, ale i rychlé uvádění inovací do praxe.