Externí novinky

Americká společnost Redwood Materials získala v rozšířeném kole financování série E celkem 425 milionů USD, přičemž novým investorem se stal Google, což potvrzuje rostoucí význam bateriového hospodářství pro energetickou transformaci. Firma, založená bývalým technickým ředitelem Tesly, se vedle recyklace lithium-iontových baterií zaměřuje také na výrobu energetických úložišť využívajících baterie z elektromobilů po ukončení jejich primárního provozu. Tyto systémy jsou určeny ke stabilizaci elektrických sítí, integraci obnovitelných zdrojů a zajištění dodávek elektřiny pro energeticky náročná datová centra. Nově získané prostředky mají urychlit budování kapacit pro zpracování kritických surovin a rozvoj bateriových úložišť v USA. Projekt přispívá k rozvoji cirkulární ekonomiky v oblasti elektromobility a posiluje vazbu mezi dopravou a energetikou.

Nová studie vědců z University of Michigan, která hodnotí celkové náklady na provoz tříletého ojetého vozidla až do jeho desátého roku stáří, ukazuje, že bateriové elektromobily (BEV) v současnosti vykazují nižší celoživotní náklady než srovnatelná vozidla se zážehovým, hybridním nebo plug-in hybridním pohonem. Hlavními faktory jsou nižší energetická náročnost provozu, nižší servisní náklady a výrazná počáteční ztráta hodnoty při prvním prodeji. Ekonomická výhodnost je nejvýraznější při převažujícím domácím nabíjení s nižšími tarify, zatímco v lokalitách s vyššími cenami elektřiny se může rozdíl snížit, přesto však ojeté elektromobily ve většině případů zůstávají nákladově výhodnější. Pokles cen nových elektromobilů současně zvyšuje dostupnost vozidel na sekundárním trhu a rozšiřuje možnosti pro uživatele hledající ekonomicky efektivní formy individuální mobility. Studie zároveň upozorňuje na omezení starších elektromobilů v oblasti dojezdu a výkonu baterií, která mohou snižovat jejich vhodnost zejména pro dálkovou dopravu.

Nová studie publikovaná v The Lancet Planetary Health se zabývá reálným dopadem přechodu na vozidla s nulovými emisemi (ZEV), včetně elektromobilů a plug-in hybridů, na kvalitu ovzduší v Kalifornii mezi lety 2019 a 2023. Autoři analyzovali data o registracích ZEV ve 1 692 správních oblastech a satelitní měření koncentrací oxidu dusičitého (NO₂), přičemž zjistili, že s každými přibližně 200 nově registrovanými ZEV klesla průměrná koncentrace NO₂ o zhruba 1,1 %, což je statisticky významné zlepšení kvality ovzduší. Výsledky ukazují, že i při současném energetickém mixu, který stále zahrnuje fosilní paliva, má růst podílu ZEV pozitivní dopady na místní úrovni, snižuje emisní zátěž a přináší potenciální zdravotní přínosy pro obyvatele. Studie poskytuje kvantifikované důkazy o tom, že podpora přechodu na vozidla s nulovými emisemi je efektivní strategií ke zlepšení ovzduší a může podpořit politiky udržitelné dopravy a energetické transformace.

Celosvětově již 104 států ve svých příspěvcích do Klimatické dohody OSN oznámilo plány na rozvoj elektromobility a rekordních 66 z nich stanovilo konkrétní kvantifikované cíle pro rozšíření elektromobilů v dopravě, přičemž tyto státy pokrývají více než 60 % světového automobilového trhu. Z těchto cílů se 56 zemí zaměřuje na osobní a lehká užitková vozidla, 49 na autobusy, 36 na nákladní vozidla a 13 na elektrické motocykly, avšak jen malá část států si stanovila cíle pro dobíjecí infrastrukturu a elektrifikaci železnice. V EU hrají hlavní roli unijní emisní cíle, včetně plánů na ukončení prodeje vozidel se spalovacími motory do roku 2035. Některé velké trhy, jako USA, Brazílie či Rusko, zatím konkrétní cíle elektromobility neuvádějí a Čína může uplatňovat samostatné strategie mimo rámec těchto závazků. Rozšiřování národních cílů má potenciál zásadně ovlivnit energetickou transformaci dopravy, rozvoj infrastruktury i technologické směřování dopravního sektoru.

Studie německé agentury Dataforce zaměřená na firemní vozové parky s více než 100 automobily ukazuje, že většina velkých fleetů plánuje udržet svou aktuální velikost a více než třetina očekává jejich růst do roku 2026, přičemž růst souvisí s expanzí podniků a potřebou spolehlivé mobility pro rostoucí počet zaměstnanců. Manažeři fleetů jako hlavní výzvu uvádějí přechod na elektromobilitu, zejména omezenou nabíjecí infrastrukturu a složitosti domácího nabíjení, přičemž elektrické vozy jsou preferovány také kvůli daňovým výhodám a pozitivnímu vlivu na image zaměstnavatele. Převážná část vozidel je přidělena jednotlivým zaměstnancům jako služební auta, která slouží jako nástroj při získávání a udržení kvalifikovaných pracovníků. Studie rovněž zmiňuje vyšší pořizovací náklady a potřebu zefektivnění digitálních procesů ve správě vozových parků. Výsledky naznačují, že velké flotily zůstávají stabilním segmentem automobilového trhu s postupnou orientací na udržitelnou mobilitu a elektrifikaci do roku 2030.

Evropská unie změnila metodiku plnění emisních limitů CO₂ pro automobily tak, že cíle za rok 2025 už se nepočítají samostatně, ale jako průměr za roky 2025–2027, což odstranilo okamžité sankce za jejich překročení a výrazně snížilo potenciální pokuty pro výrobce vozidel. Podle analýz Dataforce a ICCT by například skupina Volkswagen při původních pravidlech čelila hypotetickým sankcím mezi 1,7 a 2,2 miliardy € za rok 2025, zatímco díky flexibilnějšímu systému může tyto náklady odložit či eliminovat. Některé značky jako BMW nebo výrobci čistě elektrických vozidel splnily cíle i bez úlev, jiné – včetně Volkswagenu, Renaultu či Hyundai – překročily limity, přičemž jejich plán je nyní naplnit průměrné cíle do roku 2027.

Nový analytický přehled britského trhu s elektromobily ukazuje, že hlavní překážkou širšího přijetí EV nejsou pouze pořizovací náklady nebo technické parametry baterií, ale přetrvávající mylné představy a nedostatek osobní zkušenosti s tímto typem vozidel. Podle průzkumu většina potenciálních kupců stále věří nepodloženým obavám – například o krátké životnosti baterií, nákladech na provoz nebo výkonu ve špatném počasí – což významně ovlivňuje jejich rozhodování a snižuje ochotu přejít na elektrický pohon. Studie zdůrazňuje, že praktické zkušenosti a vzdělávání spotřebitelů mají silnější vliv na ochotu k nákupu než klesající cena či technologické inovace samotných vozidel. Důsledkem je, že bez cílených informačních kampaní a osvětových opatření zůstávají tradiční předsudky bariérou pro dosažení vyšších podílů EV v osobní dopravě, a to navzdory strategickému cíli snižovat emise a podporovat udržitelnou mobilitu. Autoprůmysl i veřejná správa by měly více investovat do zvyšování povědomí a praktických zkušeností s EV, aby podpořily jejich širší akceptaci a urychlily transformaci dopravy.

CATL představil v rámci nové produktové řady první masově vyráběnou sodíkovou trakční baterii pro lehké užitkové vozy, jako jsou malé dodávky a mikro-nákladní automobily, kterou plánuje začít vyrábět ve větším objemu ještě v roce 2026. Sodíková baterie o kapacitě 45 kWh je navržena pro extrémně nízké teploty a lze ji dobíjet i při −30 °C, přičemž při −40 °C si zachovává až 90 % použitelné kapacity; její energetická hustota dosahuje 175 Wh/kg a životnost přesahuje 10 000 nabíjecích cyklů. Uvedení sodíkového článku může snížit náklady a závislost na lithiu, zlepšit provozní parametry v chladných podmínkách a podpořit širší adopci elektrických užitkových vozidel v různorodých klimatických a logistických scénářích.

Mercedes-Benz Trucks provádí rozsáhlé reálné testy standardu Megawatt Charging System (MCS) u svých těžkých bateriových nákladních vozidel eActros 600, při nichž dvě vozidla ujely přibližně 2 400 km z Německa přes Nizozemí, Belgii a Dánsko do Švédska. Cílem zkušební jízdy je ověřit kompatibilitu mezi vozidlem a vysokovýkonnými nabíjecími stanicemi různých výrobců, analyzovat průběh nabíjecího výkonu a celkovou použitelnost včetně zimních podmínek. Během testu se vozidla dobíjejí na veřejných i soukromých MCS stanicích s výkonem až kolem 1 000 kW, což výrazně zkracuje dobu nabíjení oproti běžnému CCS standardu. Mercedes-Benz očekává, že nabíjení z 20 % na 80 % stavu baterie bude trvat cca 30 min, což lépe odpovídá reálným přestávkám řidičů a zvyšuje efektivitu provozu. Zjištění z testů mají pomoci při vývoji robustní infrastruktury a usnadnit širší nasazení elektrických nákladních vozidel v dálkové dopravě.

Čínský výrobce Chery oznámil, že letos uvede na trh svůj první sériový elektromobil s baterií s pevným elektrolytem, která nabízí výrazně vyšší energetickou hustotu (~600 Wh/kg) než dnešní akumulátory a umožní dojezd až kolem 1 500 km podle testovacího cyklu CLTC. Baterie dokáží spolehlivě fungovat i při -30 °C. Solid-state baterie díky absenci hořlavých kapalných složek zvyšují bezpečnost i potenciál pro lehčí vozidla a větší dojezd, což má významné důsledky pro energetickou efektivitu a infrastrukturu nabíjení. Tento krok podtrhuje rostoucí konkurenci v globálním vývoji pokročilých článků a otevírá nové možnosti pro udržitelnou mobilitu.

Zpráva CAM Electromobility Report hodnotí inovační výkonnost 36 světových automobilek na základě více než 700 sériově připravených inovací v oblasti bateriových elektromobilů a souvisejícího ekosystému. Výsledky ukazují výrazný posun globálního inovačního lídrovství směrem k čínským a německým výrobcům, přičemž do čela žebříčku se dostává skupina Geely, následovaná koncernem Volkswagen a společností BYD. Německé automobilky v posledních letech výrazně posílily svou inovační pozici, zatímco dříve dominantní američtí výrobci, včetně Tesly, zaznamenávají relativní pokles. Analýza zároveň potvrzuje pozitivní vazbu mezi dlouhodobou, zákaznicky orientovanou inovací a růstem prodejů bateriových elektromobilů. Samotná inovační síla však podle studie nestačí – klíčovou roli hrají také konkurenceschopné ceny, škálovatelnost výroby a nákladová efektivita. Pro dopravní a průmyslovou politiku i rozvoj udržitelné mobility z toho plyne nutnost podporovat nejen výzkum a vývoj, ale i rychlé uvádění inovací do praxe.

Česká chemická společnost Draslovka a švédský vývojář baterií Altris uzavřely strategické partnerství s cílem vybudovat první evropský dodavatelský řetězec pro sodíkové baterie, jehož klíčová část vznikne v Česku. V závodě Draslovky v Kolíně má být od roku 2026 vyráběn katodový aktivní materiál pro sodíkové články s kapacitou odpovídající až 175 MWh ročně. Projekt podpoří rozvoj alternativy k lithium-iontovým bateriím, sníží závislost Evropy na dovozu kritických surovin a posílí energetickou bezpečnost. Sodíkové baterie jsou perspektivní zejména pro stacionární úložiště energie a potenciálně i pro některé segmenty dopravy. Partnerství zároveň posiluje roli Česka v evropských inovacích v oblasti udržitelné energetiky a čisté mobility.

Oslo od 1. 1. 2026 výrazně zvýšilo mýtné pro těžká nákladní vozidla se spalovacími motory, a to až o 75 %, čímž chce urychlit přechod k nízkoemisní a bezemisní dopravě. Elektrická a biometanová nákladní vozidla zůstávají od mýta zcela osvobozena minimálně do roku 2030, což dále zvyšuje jejich konkurenceschopnost vůči dieselovým vozidlům. Opatření je součástí dlouhodobé dopravní politiky města zaměřené na snižování emisí, přičemž těžká silniční doprava se na nich podílí více než 30 %. Přestože dopravci upozorňují na rychlost změn a vyšší náklady, město považuje jasné cenové signály za klíčový nástroj pro transformaci městské logistiky. Nová pravidla tak potvrzují roli mýtného jako účinného nástroje klimatické a dopravní politiky.

V nejnovější zprávě Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) činil podíl osobních BEV v celkovém vozovém parku EU v roce 2024 pouze 2,3 %, přestože na mnoha trzích již BEV převyšují diesel u nových registrací, což ukazuje na pomalý přechod od registrací k celkovému použití. Podíl BEV ve flotilách užitkových vozidel je rovněž nízký (1,3 % u dodávek, 0,3 % u nákladních vozů a 3,2 % u autobusů), výrazně dominují stále dieselové motory. Mezi členskými státy jsou značné rozdíly – některé skandinávské země a Benelux vykazují podstatně vyšší elektrickou penetraci, zatímco velké trhy jako Německo za EU průměrem zaostávají. Zpráva zdůrazňuje, že dlouhá životnost vozidel a pokračující registrace konvenčních aut zpomalují obměnu flotily.

Aktualizovaná analýza společnosti Geotab reálných dat z více než 22 700 elektrických vozidel ukazuje, že moderní baterie degradují průměrně o 2,3 % ročně a zůstávají dostatečně výkonné i po běžné servisní životnosti vozidla, což podporuje jejich uplatnění v řadě segmentů dopravy a firemních flotil. Způsob nabíjení – zejména časté využívání DC rychlého nabíjení nad 100 kW – má výrazný vliv na rychlost degradace, s nárůstem až na ~3 % ročně oproti ~1,5 % při nižších výkonových úrovních nabíjení. Teplota prostředí a intenzita využití vozidla mají menší, ale stále měřitelný efekt, zatímco dlouhodobé setrvání baterie na extrémních úrovních nabití degraduje kapacitu jen při jejich častém či dlouhodobém udržování. Výsledky zdůrazňují význam strategického řízení nabíjecích režimů a infrastruktury pro maximalizaci životnosti EV baterií a optimalizaci celkových nákladů na provoz.

Podle Rho Motion bylo celosvětově prodáno 20,7 milionu elektrických vozidel, což představuje meziroční nárůst zhruba o 20 % oproti roku 2024. Regionální rozložení prodejů odhaluje, že největší podíl na celkovém objemu mělo Čína, kde se prodalo cca 12,9 milionu EV (nárůst cca 17 % r/r). V Evropě bylo registrováno přibližně 4,3 milionu vozidel, což znamenalo silný růst o více než třetinu ve srovnání s předchozím rokem. Naproti tomu Severní Amerika vykázala pokles prodejů o cca 4 %, s přibližně 1,8 milionu prodaných EV, což bylo ovlivněno zejména zrušením federálních daňových pobídek ve Spojených státech. Růst mimo tyto hlavní regiony byl naopak výrazný, s téměř 48 % nárůstem a přibližně 1,7 milionu prodaných EV.

Druhá generace vodíkového SUV Hyundai Nexo přichází s výrazně modernizovanou technologií palivových článků, novým designem a dojezdem až 826 km na jedno natankování. Vůz nabízí vyšší výkon, lepší energetickou účinnost a větší vnitřní prostor, přičemž zachovává klíčovou výhodu vodíkového pohonu – velmi rychlé doplnění paliva v řádu několika minut. Model je dostupný od 69 900 € a je vybaven moderní výbavou včetně funkcí jako Vehicle-to-Load pro externí napájení zařízení a rozsáhlými asistenčními systémy.

Jihokorejští výzkumníci dosáhli téměř dvojnásobné objemové energetické hustoty oproti dnešním lithium-iontovým bateriím, když vyvinuli tzv. anode-free lithium-metalový článek s hodnotou až 1 270 Wh/l. Technologie nahrazuje klasickou anodu přímým ukládáním lithia na proudový kolektor, čímž se výrazně zvyšuje využití vnitřního prostoru článku. Výsledky byly ověřeny i na větších bateriových článcích s běžně používanou NMC katodou, což naznačuje potenciál pro praktické nasazení v elektromobilitě. Nové materiálové složení a elektrolyt zároveň zlepšují stabilitu a efektivitu, které dosud bránily širšímu využití této koncepce. Pokud se podaří vyřešit zbývající otázky bezpečnosti a životnosti, může technologie přinést zásadní posun v dojezdu vozidel a efektivitě využití energie v udržitelné dopravě.

BYD v roce 2026 uvede v Německu síť megawattových nabíječek, které umožní nabíjet s výkonem až 1 000 kW, čímž by mělo být možné doplnit energii pro až přibližně 400 km dojezdu během ~5 minut. Technologie je výsledkem vývoje ultra-rychlého nabíjení s vysokonapěťovou architekturou a specifickými bateriemi s nízkým vnitřním odporem, které umožňují takto extrémní výkon bez přehřívání. BYD plánuje instalaci zhruba 300 těchto megawattových stanic do konce roku 2026. Součástí plánů je také spuštění výroby vozidel v novém závodě v Maďarsku a uvedení prémiové značky Denza na trh. Tento krok může významně přiblížit dobíjení elektromobilů komfortu tankování tradičního paliva.

Praha od 1. března zavede vůbec poprvé parkovací oprávnění, které umožní parkovat v zónách placeného stání na celém území hlavního města. Dosud jsou jednotlivá oprávnění platná vždy jen na území té městské části, která jej vydala. Novinka se bude týkat výhradně bezemisních automobilů, tedy elektromobilů či aut na vodík. Cílem celoplošného oprávnění pouze pro elektromobily modernizovat pražskou dopravu směrem k bezemisní mobilitě.

Praze budou zřejmě od roku 2030 moci jezdit jako vozidla taxi jen elektromobily, případně auta na vodíkový pohon. Od srpna příštího roku pak budou muset vozy taxi splňovat emisní normu Euro 6d, která je přísnější verzí standardů EU na snižování množství škodlivin vypouštěných z výfuků. Schválili to radní města, o vyhlášce budou ještě hlasovat zastupitelé. Důvodem úpravy jsou výrazný nárůst vozidel taxislužeb z posledních let, jejich vysoké průměrné stáří dosahující deseti let či plánované přísnější normy pro ochranu ovzduší.

Švýcarský výzkumný institut PSI představil novou metodu výroby all-solid-state baterií, která překonává dosavadní technické limity této technologie. Kombinace šetrnějšího zpracování pevného elektrolytu a ochranné vrstvy na anodě omezuje vznik lithných dendritů a zvyšuje stabilitu článků. Laboratorní testy ukázaly zachování zhruba 75 % kapacity i po 1 500 nabíjecích cyklech, což naznačuje výrazné prodloužení životnosti. Technologie slibuje vyšší bezpečnost, energetickou hustotu a potenciál rychlejšího nabíjení oproti současným lithium-iontovým bateriím. Díky nižší energetické náročnosti výroby může přispět k rychlejšímu zavádění pokročilých baterií v dopravě a podpořit rozvoj udržitelné elektromobility.

Scania a těžební společnost LKAB dále rozšiřují spolupráci v oblasti elektrifikace těžební dopravy. V provozu dolu Malmberget na severu Švédska byl nasazen nový zcela elektrický těžký sklápěč Scania 8×4 se dvěma řiditelnými předními nápravami – první vozidlo tohoto typu v celosvětové historii Scania. Po rozvážkové a dálkové silniční dopravě, stavebním segmentu, svozu komunálního odpadu, údržbě silnic, nebo vozidlech IZS se jedná o další oblast, kde Scania se svými zákazníky nasazuje do provozu elektrická nákladní vozidla.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvu z Modernizačního fondu zaměřenou na pořízení elektrických nákladních vozidel a související dobíjecí infrastruktury. V programu TRANSPORT je z prostředků ze systému EU pro obchodování s emisemi na modernizaci nákladní silniční dopravy vyhrazeno 960 milionů korun.

Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) ostře kritizuje návrh Evropské komise na vytvoření nové kategorie malých automobilů, která by byla po dobu až deseti let vyňata z aktuálních bezpečnostních požadavků. Podle ETSC by takové oslabení regulace vedlo ke zvýšení rizika zejména pro zranitelné účastníky silničního provozu, tedy chodce a cyklisty, především v městském prostředí. Organizace upozorňuje, že moderní bezpečnostní technologie, jako je automatické nouzové brzdění, jsou již dostupné a prokazatelně snižují počet nehod i jejich závažnost. Zavedení výjimek by navíc mohlo znamenat, že nová rizika spojená s moderními konstrukčními řešeními vozidel zůstanou bez odpovídající regulace. ETSC odmítá argument, že snížení bezpečnostních standardů je nutné pro podporu dostupnosti malých elektromobilů či konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. Zdůrazňuje, že rozvoj nových vozidel musí jít ruku v ruce s vysokou úrovní bezpečnosti. Oslabení pravidel by podle organizace bylo v rozporu s dlouhodobým cílem Evropské unie snižovat počty usmrcených a těžce zraněných na silnicích.

Autoři studie „Mobilita v Německu“ uvedli, že elektromobily se již nepoužívají pouze na krátké cesty, ale nyní se používají téměř identicky jako vozidla se spalovacím motorem. Uvedli, že v ročním počtu najetých kilometrů a délce cest téměř nejsou žádné rozdíly. „Dnes je podíl delších cest od 30 kilometrů a více, který činí 13 procent, téměř identický s délkou cest ujetých vozidly se spalovacím motorem.“ Průměrný roční nájezd elektromobilů je 14 600 kilometrů, zatímco u všech aut je to 13 700 kilometrů, ale u novějších vozidel se spalovacím motorem od roku registrace 2020 je to průměrně 16 800 kilometrů.

CATL a Stellantis oficiálně zahájily výstavbu závodu na výrobu lithium-železo-fosfátových (LFP) baterií u Zaragoza ve Španělsku — gigatovárna s roční kapacitou až 50 GWh je navržena jako uhlíkově neutrální. Plánovaná investice ve výši 4,1 miliardy eur má přinést více než 4 000 přímých pracovních míst a tisíce míst prostřednictvím subdodavatelů. Továrna bude využívat více než 80 % energie z obnovitelných zdrojů a zavede standardy Průmyslu 4.0 včetně architektury „Cell-to-Body“, která umožní efektivnější a bezpečnější integraci baterií přímo do konstrukce vozidla. Projekt tak přispěje ke konsolidaci evropského řetězce výroby baterií, snížení závislosti na dovozu a urychlení širší adopce elektromobility v Evropě.

Německá firma Accurec slavnostně otevřela v Krefeldu průmyslovou linku na recyklaci lithia z použitých Li-ion baterií. Linka využívá patentovaný termochemický proces nazvaný „CLIMA“, který dokáže získat lithium s čistotou přes 99 %. Systém je koncipován pro recyklaci všech typů Li-ion baterií – od baterií z elektromobilů přes elektrokola až po spotřební elektroniku či e-scootery. Spolu s technologiemi z projektu EarLi a partnerem Evonik navíc umožňuje vysoce účinné elektrochemické oddělení lithia, které je možné vrátit do výroby nových článků jako vysoce čistý lithium-hydroxid. Podle vedení Accurecu tato kapacita pomůže snížit potřebu primárního těžebního lithia a posílí surovinovou bezpečnost Evropy, což je klíčové pro rozsáhlý přechod na udržitelnou mobilitu a energetické systémy.

Vláda schválila změnu dopravního řádu, která umožní obcím udělovat v rámci místních dopravních předpisů výjimky ze zákazu provozu těžkých nákladních vozidel v hustě osídlených a na hluk citlivých oblastech, pokud tato vozidla nemají spalovací motor. Cílem změny je podpořit udržitelnou dopravu a snížit hluk i emise v citlivém městském prostředí.

V rámci projektu HDV-E má být do podzimu 2028 instalováno cca 330 vysokovýkonných nabíjecích bodů (kompatibilních se standardem Megawatt Charging System, MCS) rozmístěných na 55 strategických místech v 9 evropských zemích. Každý z těchto uzlů nabídne nabíjecí výkon alespoň 1 MW, bude veřejně dostupný 24/7, s otevřeným roamingem a jednoduchým systémem platby — což usnadní používání i při přeshraniční dopravě. Cílem je, aby elektrické kamiony mohly — co do dojezdu, doby nabíjení i provozních nákladů — konkurovat kamionům s dieselovým pohonem.

Tesla nově poskytuje živá data o obsazenosti svých nabíjecích stanic Supercharger, která se zobrazují v aplikaci Google Maps — řidiči tak vidí, kolik stojanů je aktuálně volných. Tato funkce usnadňuje plánování nabíjecích zastávek a snižuje nejistotu při výběru stanice. Služba je funkční i v České republice.

Podle zprávy konzultační společnosti Roland Berger uvažuje 99 % majitelů bateriových elektromobilů (BEV) v Číně o opakovaném nákupu tohoto typu vozidla. Celosvětově dosahuje tato hodnota přibližně 88 %, přičemž v oblastech Blízkého východu a Severní Afriky činí 92 %, v Asii-Pacifiku mimo Čínu 87 % a v Evropě 84 %. Silný zájem v Číně je přičítán rozsáhlé státní podpoře, technologickému pokroku a rozvinutému ekosystému elektromobility. Podíl prodejů BEV na čínském trhu dosáhl v minulém roce 49 %, zatímco v roce 2023 to bylo 36 %. Pouze méně než 40 % respondentů uvedlo nespokojenost s rozvojem nabíjecí infrastruktury, což svědčí o jejím rychlém rozšiřování. Zpráva zároveň upozorňuje, že v některých regionech se může růst elektromobility zpomalit kvůli změnám v emisních politikách, avšak elektrifikace dopravy zůstává dlouhodobě nevyhnutelným trendem. Průzkum byl realizován s 12 000 respondenty z celého světa.

Britská vláda plánuje zjednodušit pravidla pro domácí nabíjení elektromobilů, aby bylo dostupnější a levnější pro více lidí, včetně nájemníků nebo těch, kteří nemají vlastní příjezd k domu. Cílem je omezit zbytečnou byrokracii a zrychlit proces instalace nabíječek. Lidé by mohli získat finanční podporu až 250 liber na pořízení domácí nabíječky. Nabíjení by navíc mělo být účtováno podle běžného domácího tarifu, což by mohlo snížit náklady na jízdu až na 2 pence za míli. Vláda také plánuje, aby nové garáže a parkovací domy měly povinně instalované nabíjecí stanice. Zvažuje se i odstranění nutnosti zvláštního povolení pro instalaci kabelů přes chodník. Cílem těchto změn je urychlit přechod na elektromobilitu, podpořit rozvoj domácí infrastruktury a snížit náklady pro řidiče.

Společnost Toyota oznámila, že nový model Corolla bude kromě hybridní, spalovací a elektrické verze nabízen také s vodíkovým palivovým článkem (FCEV). Tím potvrzuje své dlouhodobé zaměření na vodíkové technologie, od nichž mnoho jiných výrobců ustupuje. Nová generace palivových článků má být přibližně o 20 % účinnější než současný systém v modelu Mirai. Toyota plánuje sjednocení výroby článků pro osobní i nákladní vozidla, což by mělo snížit výrobní náklady. Překážkou zůstává nedostatečná infrastruktura vodíkových čerpacích stanic, proto automobilka vidí potenciál zejména ve vodíkových nákladních vozidlech, které by mohly zvýšit poptávku po palivu. Konstrukce nové Corolly je navržena tak, aby umožnila snadnou integraci palivového článku bez zásadních úprav platformy.

Kopřivnická Tatra Trucks společně s partnery zahájila vývoj zcela nového vodíkového nákladního vozidla Tatra Force e-Drive FCEV 6x4 na platformě řady Force nejnovější 3. generace. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie a má být dokončen v polovině roku 2028. Jde o druhý projekt automobilky v této oblasti a jeho výsledkem bude prototyp užitkového třínápravového vozidla pro komunální služby s možností automatizovaného řízení a ovládáním na dálku. Automobil bude navíc nejen šetrný k životnímu prostředí, ale zároveň nabídne zcela nové možnosti a režimy provozu díky pokročilým elektronickým systémům i asistenčním a automatizovaným funkcím.

Automobilka Chery na konferenci Global Innovation Conference představila vlastní modul baterie s mimořádnou energetickou hustotou 600 Wh/kg. Podle výrobce úspěšně prošla extrémními bezpečnostními testy bez vznícení nebo kouře. Teoretický dojezd vozidla vybaveného touto baterií může dosáhnout až 1 500 km, přičemž realistický provozní dojezd se očekává kolem 1 300 km. Chery plánuje zahájit pilotní výrobu v roce 2026 a širší nasazení technologie od roku 2027, čímž by mohla předběhnout konkurenty jako BYD nebo CATL. Společnost současně zaznamenává výrazný růst exportu i tržeb a významnou část svých prostředků investuje do výzkumu a vývoje. Přesto zůstává hlavní výzvou vysoká cena výroby, která je přibližně 2,8krát vyšší než u konvenčních baterií s tekutým elektrolytem.

Analýza dat Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že plug-in hybridní vozidla (PHEV) v reálném provozu dosahují průměrných emisí CO₂ kolem 135 g/km, což je téměř srovnatelné s běžnými benzinovými a naftovými automobily. Přestože mají fungovat převážně v elektrickém režimu, spalovací motor se zapíná zhruba na třetinu ujeté vzdálenosti, a i v elektrickém režimu spotřebují tato vozidla přibližně 3 litry benzinu na 100 km. Oficiální laboratorní testy tak výrazně podhodnocují skutečné emise, které mohou být až osmkrát vyšší než deklarované hodnoty. Z toho vyplývají i vyšší náklady pro řidiče, kteří v průměru zaplatí o pět set eur ročně více za palivo a energii, než výrobci uvádějí. Automobilky přitom stále prosazují, aby byla tato vozidla uznávána jako nízkoemisní či uhlíkově neutrální, ačkoli reálná data ukazují opak. Rostoucí elektrický dojezd navíc zvyšuje hmotnost vozidel, což vede k vyšší spotřebě při jízdě se spalovacím motorem. Celkově se tak plug-in hybridy jeví spíše jako přechodné řešení, které nepřispívá k naplňování cílů nulových emisí.

Do roku 2030 si Orlen klade za cíl provozovat v Česku 600 rychlonabíjecích stanic s minimálním výkonem 150 kW a do roku 2035 se toto číslo má zvýšit na 1 700. Orlen v současné době nabízí v Česku celkem 294 nabíjecích stanic na 102 čerpacích stanicích.

Skupina největších evropských logistických, dopravních a energetických společností, jako jsou Pepsico, Nestlé, IKEA a EDF, naléhavě žádá Evropskou komisi, aby stanovila závazné cíle nulových emisí pro velké přepravce a kupující dopravních služeb. Signatáři požadují přijmout do konce roku 2025 nařízení, které by zajistilo, že firemní vozové parky v sektoru těžkých nákladních vozidel přejdou na vozidla s nulovými emisemi. Zdůrazňují, že závazné cíle by podpořily logistické společnosti v jejich přechodu na nákladní vozidla s nulovými emisemi. To by zvýšilo jistotu pro evropský průmysl, aby dál investoval do rozvoje nabíjecí infrastruktury a elektrických sítí a zároveň by se zachovalo vedoucí postavení a konkurenceschopnost Evropy v oblasti nákladních vozidel s nulovými emisemi, přilákalo by pracovní místa a investice do čistých technologií.

TomTom oznámil, že jeho služba Orbis Maps nyní pokrývá více než 2 miliony dobíjecích bodů pro elektromobily po celém světě. Tento milník zdůrazňuje závazek firmy podporovat přechod k bezemisní dopravě prostřednictvím spolehlivé navigace pro elektromobily. Data o dobíjecích bodech jsou ověřovaná, aby byla kompletní, přesná a bez duplicit. Platforma umožňuje automobilkám doplňovat vlastní datové sady či exkluzivní data od provozovatelů nabíjecích sítí. Díky tomu mohou výrobci vylepšit své služby a podpořit rozvoj udržitelné mobility. Cílem firmy je zajistit, aby každá cesta elektromobilem byla co nejjednodušší a bezstarostná.

Panasonic usiluje vyvinout novou generaci baterie pro elektromobily, která by již při výrobě neobsahovala anodu a místo ní by se zformovala lítiová kovová anoda až při prvním nabití. Taková inovace by měla přinést zvýšení energetické hustoty a kapacity přibližně o 25 %. Díky tomu by dojezd vozidel mohl výrazně vzrůst, případně by baterie mohly být menší a lehčí při zachování stejného dojezdu. To by při současné velikosti baterií prodloužilo dojezd elektromobilu Tesla Model Y, o přibližně 145 km. Společnost rovněž plánuje snížit podíl dražších surovin, jako je nikl, v katodách. Do dokončení této technologie má Panasonic podle svých plánů dojít kolem konce roku 2027.

Firma Aisin Europe Manufacturing Czech v Písku bude vyrábět kompletní motor pro elektromobily značky BMW v nové hale, kterou dnes otevřela. Náklady na výstavbu a vybavení výrobními technologiemi jsou 4,5 miliardy Kč, jde o největší investici do píseckého závodu. Sériová výroba motorů začne v roce 2027, do té doby bude firma celý výrobní proces a výrobky testovat. První zkušební jednotky sjedou z linky letos v říjnu. Firma postupně přijme přes tři stovky lidí, řekli dnes ČTK zástupci společnosti.

Společnost BYD představila novou platformu pro elektrobusy e-Bus Platform 3.0, která využívá 1 000voltovou architekturu a technologii integrace baterie do podvozku (CTC). Prvním modelem na této platformě je 11metrový elektrobus BYD C11 s kapacitou baterie až 593 kWh. Díky použití křemíkových karbidových polovodičů a novému systému řízení teploty systém dosahuje až 18% úspory energie a prodloužení dojezdu o 50 až 80 km při nízkých teplotách. Platforma zahrnuje pokročilé asistenční systémy řidiče a zajišťuje bezpečnostní funkce, jako je nouzové tlačítko a stabilizace při defektu pneumatiky. Dojezd modelu C11 se pohybuje mezi 220 a 730 km, přičemž při plném zatížení a klimatizaci dosahuje přes 400 km.

Shell vyvinula novou termo‐kapalinu EV-Plus, která umožňuje zrychlené nabíjení elektromobilu z 10 % na 80 % během méně než 10 minut při použití 34 kWh baterie ve spolupráci s firmou RML Group. Kapalina je elektricky nevodivá a vyplňuje mezery mezi články baterie, což maximalizuje přenos tepla a snižuje teplotní stres při rychlém nabíjení. Díky tomu může baterie snášet vyšší nabíjecí proudy bez toho, aby docházelo k degradaci nebo snížení životnosti. Nový přístup také umožňuje konstrukci baterií s menším počtem chladičů či komponentů, což vede ke kompaktnějšímu a efektivnějšímu návrhu energetických systémů. Shell uvádí, že při ideálních podmínkách (lehké aerodynamické vozidlo s účinností ~10 km/kWh) by to znamenalo přibližně 24 km dojezdu za každou minutu nabíjení. Cílem inovace je podpořit širší adopci elektromobility tím, že řeší klíčové překážky – rychlost nabíjení a bezpečnost baterií.

Čínská automobilka BYD plánuje v Evropě zavést ultra-rychlé nabíjecí stanice s výkonem až 1 000 kW. Zatímco v Číně je pro tento výkon nutné využívat dva kabely, v Evropě bude postačovat pouze jeden kabel se standardním konektorem CCS. Technologie označovaná jako „Flash Charging“ má být spuštěna ve druhém čtvrtletí roku 2026 a počítá se s instalací 200 až 300 těchto stanic. Jednou z prvních značek, která bude tuto infrastrukturu využívat, je prémiová divize Denza, a to u modelu Z9 GT. Nové nabíječky umožní získat přibližně 400 kilometrů dojezdu během pouhých pěti minut nabíjení, což představuje zásadní posun v oblasti elektromobility a komfortu uživatelů.

Vyznačuje se extrémní bezpečností díky technologii NP 3.0 a zůstává stabilní i při tepelném úniku. Nabízí dvě varianty: Long Range, s dojezdem až 758 km a životností 12 let nebo 1 000 000 km, a Super-Fast Charging, která zvládne nabít dojezd 478 km za pouhých 10 minut a poskytuje vysoký výkon i při nízkém stavu nabití. Inovativní konstrukce Wave buněk zlepšuje chlazení, tuhost a efektivitu využití prostoru. Společnost zároveň zdůraznila svou evropskou strategii „in Europe, for Europe“, která zahrnuje investice přesahující 11 miliard eur, vytvoření tisíců pracovních míst a posílení místní spolupráce v oblasti udržitelné elektromobility.

Bezdrátové nabíjení již radikálně zjednodušilo používání mobilního telefonu: stačí smartphone umístit do nabíjecího stojánku a energie proudí. Porsche bude tuto uživatelsky přívětivou technologii brzy nabízet i pro elektromobily: Společnost bude prvním výrobcem automobilů, který uvede na trh systém nabíjení o výkonu 11 kW se základovou deskou z jednoho boxu pro elektromobily s bateriemi. One-Box znamená, že kromě podlahové desky namontované na parkovišti již není třeba instalovat wallbox nebo řídicí jednotku.

Společnosti METRANS a Volvo Trucks představily vůbec první nasazení šesti elektrických nákladních vozidel v České republice. Jedná se o největší flotilu elektrických vozidel tohoto typu v zemi a významný krok společnosti směrem k udržitelné logistice. Elektrické nákladní vozy budou primárně používány pro tzv. první a poslední míli, tj. v úsecích městské a příměstské dopravy, kde je třeba minimalizovat hluk a emise. Tento krok umožní společnosti dále snížit svou uhlíkovou stopu a přispět ke zlepšení kvality ovzduší v hustě osídlených oblastech.

Kompetenční centra společnosti v Mnichově a Steyru v současné době vyrábějí první prototypy systému palivových článků, které budou za tři roky instalovány do sériového vozidla. Třetí generace pro rok 2028 je společným dílem obou partnerů. „Pro novou generaci vyvíjejí BMW Group a Toyota Motor Corporation společně systém pohonu pro osobní vozidla, přičemž základní technologie palivových článků vytváří synergie pro aplikace v komerčních i osobních vozidlech,“ uvádí BMW. „Tato úzká spolupráce umožňuje oběma společnostem využít synergie ve vývoji a nákupu a zároveň vytvářet modely specifické pro danou značku.“ Německá automobilka již načrtává dodavatelský řetězec pro svůj systém palivových článků třetí generace – především v Bavorsku a Rakousku.

Toyota Motor Europe zahájí v kolínském závodě výrobu elektromobilu i baterií, čímž se TMMCZ stane prvním centrem Toyoty v Evropě pro tento segment. Investice ve výši 680 milionů eur zahrnuje rozšíření areálu, nové výrobní linky a montáž baterií, přičemž stát podpoří projekt pobídkou až 64 milionů eur. Díky projektu vznikne 245 nových pracovních míst a posílí se konkurenceschopnost českého automobilového průmyslu, který tvoří přibližně desetinu HDP. Premiér Petr Fiala zdůraznil význam investice pro modernizaci sektoru, ministr průmyslu Lukáš Vlček vyzdvihl přínos pro technologickou úroveň a soběstačnost dodavatelského řetězce. Projekt zároveň zapadá do hospodářské strategie „Česko do top 10“ a přispívá k transformaci ekonomiky směrem k inovacím a udržitelnosti.