20. září 2024, Brno
V zemích EU bylo letos od ledna do srpna registrováno 902 011 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 8,3 % méně, podíl na všech registracích dosáhl 12,6 %. V Česku bylo ve stejném období registrováno 5 763 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 41,6 % více, podíl na všech registracích dosáhl 3,8 %, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropského sdružení výrobců automobilů.
V EU bylo od ledna do srpna tohoto roku registrováno 7 180 492 nových osobních vozidel (meziročně o 1,4 % více), z nich 902 011 bylo bateriových elektrických (meziročně o 8,3 % méně). Bateriové elektromobily byly s podílem 12,6 % čtvrtou nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (34,9% podíl; meziročně -2,9 %), před hybridními bez externího dobíjení (29,8% podíl; meziročně +21,1 %) a dieselovými (12,7% podíl; meziročně -9,7 %), plug-in hybridy pak dosáhly podílu 7,0 % (meziročně -5,0 %).
Meziročně bylo v zemích EU registrováno o 81 707 osobních bateriových vozidel méně, na největším trhu – v Německu – byl propad v registracích těchto vozidel o 113 664 (-32 %). Meziroční pokles v Německu výrazně ovlivnily rekordní registrace v srpnu minulého roku, v součtu ostatních zemí (mimo Německa) tak počet registrací BEVs meziročně vzrostl. Z těch větších trhů byl pokles registrací BEVs evidován ve Finsku (-30,3 %, 13 802 BEVs), Irsku (-25,4 %, 15 122 BEVs), Švédsku (-21 ,0 %, 54 304 BEVs) a Itálii (-12,3 %, 35 785 BEVs). Naopak růst zaznamenaly např. Francie +8,1 % (188 575 BEVs), Belgie +41,3 % (84 137 BEVs), Nizozemsko +4,5 % (77 990 BEVs), Dánsko +50,8 % (51 945 BEVs).
„Česko patří mezi 15 zemí EU, kde byl v uplynulých osmi měsících evidován meziroční nárůst registrací BEVs, 5 763 vozidel představovalo 41,6% růst. V této souvislosti je nutno zmínit, že podstatná část z těchto registrací byla podpořena ze Záručního programu ELEKTROMOBILITA Národní rozvojové banky. Co do počtu nově registrovaných osobních vozidel napříč palivy bylo Česko desátou zemí v EU, s těmi bateriovými elektrickými však až 16., což se projevilo stále relativně nízkým podílem BEVs (3,8 %), když nižších podílů dosáhly letos jen tři země: Polsko (3,1 %), Chorvatsko (2,6 %) a Slovensko (2,6 %). Aktuálně je v Česku provozováno téměř 31 tisíc osobních bateriových elektrických vozidel kat. M1. Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici 5 547 veřejných dobíjecích bodů, více než 70 % z nich jsou běžné AC dobíjecí body s výkonem do 22 kW, díky budování nových bodů či posilování těch stávajících roste v posledním období podíl vysoce výkonných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením nad 150 kW, které se aktuálně podílí na veřejné dobíjecí infrastruktuře 7 %,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Z pohledu značek si letos během uplynulých osmi měsíců v Česku nejvíce registrací nových osobních bateriových elektromobilů připsaly automobilky Tesla (2 113), Škoda (557), Volvo (549), Hyundai (400) a Volkswagen (340), nejregistrovanější modely dle obchodního označení: Tesla Model Y (1 159), Tesla Model 3 (920), Škoda Enyaq (556), Volvo EX30 (469) a Hyundai Kona (259). Aktuální detailní informace jsou k dispozici v příslušné interaktivní sestavě na webu Čistá doprava.
Provoz webových stránek www.cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.
Zdroj vstupních dat: Evropské sdružení výrobců automobilů, Evropská observatoř pro alternativní paliva, Ministerstvo dopravy, Svaz dovozců automobilů, Národní rozvojová banka, web Čistá doprava Texty a obrázky: Centrum dopravního výzkumu,www.cistadoprava.cz
Kontakt
Ing. Lukáš Kadula +420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno
Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.