Průměrné emise oxidu uhličitého u nových aut v Česku loni klesly o čtyři gramy na 133 g/km

Tisková zpráva

7. ledna 2025, Brno

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu meziročně klesly o čtyři gramy na 133 g/km. K poklesu mimo jiné přispěl vyšší podíl jak bateriových elektromobilů, tak hybridních vozidel. Navzdory poklesu je celková bilance přibližně o 27 gramů vyšší, než byl před rokem průměr EU. Web cistadoprava.cz zveřejňuje každoroční srovnání 20 nejvíce registrovaných značek osobních vozidel, které v uplynulém roce představovaly 93,3 % celkového tržního podílu, zdrojová data pro toto srovnání pocházejí ze Svazu dovozců automobilů.

Do průměrné hranice 133 g/km se loni dostalo 11 značek. Nepřekvapivým lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 se stala Tesla, která vyrábí výhradně bateriové elektromobily. Tesla se do žebříčku 20 nejregistrovanějších značek dostala poprvé v historii, když se celkově stala 15. nejregistrovanější značkou v Česku. Za ní se umístilo Volvo se 115 g/km, jehož prakticky každé třetí vozidlo bylo s externím dobíjením, následovalo Suzuki a Lexus (shodně 123 g/km). Citroën, který meziročně zvýšil průměrné emise CO2 o osm gramů na 127 g/km, klesl z prvního místa na osmou příčku. Z 20 nejvíce prodávaných značek jich 11 emise CO2 meziročně snížilo, nejvíce Volvo o 18 procent. Škoda, která v Česku zaregistrovala nejvíce vozidel, snížila emise o jeden gram na 130 g/km.


Pozn. Nově se v žebříčku objevily tovární značky Tesla a Lexus, naopak se do TOP20 oproti předchozímu srovnání nevešly Mazda a Seat.

„Za 2,9% meziročním poklesem průměrných emisí CO2 stojí více faktorů, určitě k nim přispěl jak vyšší podíl bateriových elektromobilů, tak hybridních vozidel. Na druhou stranu od průměru zemí EU, které v roce 2023 dosáhly 106,4 g/km, je Česko stále hodně daleko. I přes nárůst počtu nových vozidel s nulovými lokálními emisemi, tvořil jejich podíl pouze 4,7 %, zatímco země EU dosáhly dvouciferného podílu už před třemi lety. Zásadní vliv na celkové emise měla neutuchající popularita naftových motorizací, které byly vloni u nás co do podílu registrací spolu s Irskem nejvyšší v zemích Evropské unie. Vliv na emise má bezesporu také obliba segmentu SUV a terénních vozidel, který vloni dosáhl dalšího historického maxima: 48,4% podílu,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Všech dvacet nejregistrovanějších značek v loňském roce zaregistrovalo buď lokálně bezemisní (BEV – bateriové elektrické) nebo nízkoemisní vozidlo (PHEV – plug-in hybridní elektrické). Značky s nejvyšším podílem bezemisních či nízkoemisních vozidel: Tesla (100 %), Volvo (34,8 %), BMW (20,7 %), Mercedes-Benz (14,2 %), Lexus (14,1 %), MG (11,9 %). U Škody se tato vozidla podílela na všech registracích 3,7 %.

Důležité! Průměrné emise CO2 použité ve výše uvedených přehledech jsou stanoveny normou, na základě jednotného testovacího cyklu. Reálné emise mohou být významně (pozitivně i negativně) ovlivněny jízdním stylem konkrétního řidiče a technickým stavem vozidla. Skutečné emise v reálném provozu pak dosahují obvykle vyšších hodnot mj. s ohledem na zatížení vozidla, atmosférické podmínky, profil trasy, intenzitu provozu apod.

Provoz webových stránek cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s.

Zdroj vstupních dat: Svaz dovozců automobilů, Ministerstvo dopravy, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská asociace výrobců automobilů
Texty a obrázky: Centrum dopravního výzkumu, cistadoprava.cz

Kontakt
Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Technologická 376/5, 708 00 Ostrava (kancelář)
Líšenská 33a, 636 00 Brno (sídlo)

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Líšeňská 33a,
636 00 Brno
Sociální sítě

Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.