19. ledna 2023, Brno
K 31. prosinci 2022 bylo v České republice registrováno 14 316 osobních bateriových elektrických vozidel (BEV kat. M1), vloni se jejich počet zvýšil o 5 075. Celkem bylo v Centrálním registru vozidel evidováno 23 790 BEV: 8 340 kat. L, 14 316 kat. M1, 144 kat. M3, 944 kat. N1, 1 kat. N2, 10 kat. N3 a 31 BEV zařazených jako ostatní.
Nejregistrovanější bateriová elektrická vozidla dle kategorie a značky:
- Kategorie L: HECHT (2 409), AKUMOTO (514), SUPER SOCO (413)
- Kategorie M1: ŠKODA (3 070), TESLA (1 969), VOLKSWAGEN (1 726)
- Kategorie M3: SOR (67), ŠKODA (41), SOLARIS (24)
- Kategorie N1: ALKE' (137), NISSAN (108), RENAULT (107)
- Kategorie N2: FIAT (1)
- Kategorie N3: VOLVO (5), FRAMO (3), MERCEDES-BENZ (1), RENAULT (1)
„Během roku 2022 bylo v České republice registrováno 5 075 osobních bateriových elektrických vozidel kategorie M1, 1 260 z nich, tedy 25 %, tvořila ojetá vozidla. Nově jsme na webových stránkách www.cistadoprava.cz přidali filtr provozovatele, pomocí kterého lze zjistit, jestli se jedná o vozidla firemní, nebo registrovaná na fyzické osoby. Z celkem 14 316 BEV kategorie M1 jich je 77 % registrováno na firmy, ostatní na fyzické osoby. Firemní zákazníci nejčastěji registrovali vozidla ŠKODA (2 661), TESLA (1 494) a VOLKSWAGEN (1 404), soukromé osoby pak TESLA (475), ŠKODA (404) a BMW (351),“ uvádí Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Obrázek 1: Vývoj registrací bateriových elektrických vozidel kat. M1 v ČR v posledních 10 letech [stav k 31. 12. 2022]
Téměř 40 % osobních elektromobilů je registrováno v hl. m. Praze (5 618 vozidel), následuje Středočeský (2 882) a Jihomoravský kraj (1 355).
Obrázek 2: Počet registrací bateriových elektrických vozidel kat. M1 v krajích ČR [stav k 31. 12. 2022]
Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury by neměl být nahodilý, ale systematický a koncepční. K tomuto rozvoji má ambici přispět webová aplikace Optimalizace veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR, která je jedním z výstupů Metodiky rozvoje dobíjecí infrastruktury v ČR. Metodika byla certifikovaná Ministerstvem dopravy a je bezplatně k dispozici na webu Centra transferu technologií. Aplikaci a metodiku vytvořilo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., v rámci řešení projektu „Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů“, který byl podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+. Projekt byl řešen v letech 2021–2022 a jeho výstupy jsou zveřejněny na webu Čistá doprava.
„Výstupy z projektu Centra dopravního výzkumu, jehož aplikačním garantem bylo Ministerstvo dopravy, jsou velmi zajímavé a chtěli bychom je v budoucnu při naší strategické práci aktivně využívat,“ uvádí Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu a dodává: „V současné době například započaly práce nad aktualizací Národního akčního plánu čisté mobility. Zároveň připravujeme výzvy v rámci Operačního programu Doprava, kde budeme dále podporovat rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v České republice. S pomocí výstupů projektu chceme usilovat o to, aby další rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v Česku byl do budoucna ještě systematičtější než doposud.“
Obrázek 3: Ukázka návrhu lokalit pro umístění 100 nových veřejných dobíjecích stanic
Zdroj vstupních dat: Čistá doprava, Ministerstvo dopravy
Grafy, tabulky: Čistá doprava, CDV
Odkaz: https://www.cistadoprava.cz/
Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno
Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.