29. srpna 2024, Brno
V zemích EU bylo letos od ledna do července registrováno 815 399 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 0,4 % méně, podíl na všech registracích dosáhl 12,5 %. V Česku bylo ve stejném období registrováno 4 984 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 43,4 % více, podíl na všech registracích dosáhl 3,6 %. V zemích EU je provozováno 786 713 veřejných dobíjecích bodů, v Česku pak počet veřejných dobíjecích bodů dosáhl téměř 5,5 tisíce, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropského sdružení výrobců automobilů a Evropské observatoře pro alternativní paliva.
V EU bylo od ledna do července tohoto roku registrováno 6 537 362 nových osobních vozidel (meziročně o 3,9 % více), z nich 815 399 bylo bateriových elektrických (meziročně o 0,4 % méně). Bateriové elektromobily byly s podílem 12,5 % čtvrtou nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (35,1% podíl; meziročně -1,3 %), před hybridními bez externího dobíjení (29,6% podíl; meziročně +22,8 %) a dieselovými (12,8% podíl; meziročně -7,9 %), plug-in hybridy pak dosáhly podílu 6,9 % (meziročně -4,1 %).
„Na 0,4% meziroční pokles registrací nových osobních bateriových elektromobilů během uplynulých sedmi měsíců v zemích EU, měla vliv zejména situace na největším evropském trhu – v Německu, kde bylo letos registrováno téměř 215 tis. BEVs, což představovalo 20,1% meziroční pokles registrací. Obdobný relativní pokles byl evidován ve Švédsku, kde bylo registrováno více než 47 tis. BEVs, meziročně o 19,4 % méně. Naopak další významné trhy EU zaznamenaly růst, např. Francie +13,3 % (175 432 BEVs), Belgie +47,3 % (74 110 BEVs), Nizozemsko +4,7 % (68 572 BEVs), Dánsko +51,3 % (44 895 BEVs). V 17 zemích EU byl evidován meziroční nárůst registrací BEVs, v 10 pak pokles. Navzdory dlouhodobě ne zcela lichotivé pozici Česka mezi zeměmi EU v podílu BEVs, představuje letošních 4 984 registrací BEVs 43,4% růst. V červenci bylo u nás registrováno 820 nových osobních BEVs,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Aktuálně je v Česku provozováno bezmála 30 tisíc osobních bateriových elektrických vozidel kat. M1, během necelých 8 měsíců se tak jejich počet zvýšil téměř o třetinu oproti bilanci na konci roku 2023. Podstatná část letos registrovaných BEVs byla i díky Záručnímu programu ELEKTROMOBILITA Národní rozvojové banky. Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici 5 482 veřejných dobíjecích bodů. V poslední době pozorujeme pozvolný nárůst podílu vysoce výkonných bodů s velmi rychlým dobíjením 150+ kW, kterých je k dispozici 377, tj. 6,9 %.“
Z pohledu značek si letos během uplynulých sedmi měsíců v Česku nejvíce registrací nových osobních bateriových elektromobilů připsaly automobilky Tesla (1 958), Škoda (473), Volvo (454), Hyundai (356) a BMW (259), nejregistrovanější modely dle obchodního označení: Tesla Model Y (1 030), Tesla Model 3 (896), Škoda Enyaq (472), Volvo EX30 (381) a Hyundai Kona (232). Aktuální detailní informace jsou k dispozici v příslušné interaktivní sestavě na webu Čistá doprava.
V zemích Evropské unie je provozováno 786 813 veřejných dobíjecích bodů, v Česku pak 5 482. Téměř šest z deseti, přesněji 58,4 % veřejných dobíjecích bodů, je k dispozici ve třech zemích EU: v Nizozemsku 21,4 %, v Německu 18,5 % a ve Francii 18,4 %. Uvedených téměř 5,5 tisíce veřejných dobíjecích bodů nás mezi zeměmi EU řadí na 18. místo v přepočtu na počet obyvatel, 19. místo pak v přepočtu na délku silniční sítě. V zemích EU připadá v průměru 6,7 bateriových elektrických vozidel (kat. M1 + N1) na jeden veřejný dobíjecí bod, v Česku je tento podíl 5,3, v ostatních zemích V4 pak: 13,7 v Maďarsku, 7,6 v Polsku a 3,5 na Slovensku. Ze všech provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 955 běžných (72,1 % AC), 1 150 výkonných s rychlým dobíjením (21,0 % DC do 149 kW) a 377 vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (6,9 %).
Aktuálně: Vláda ČR na svém zasedání dne 28. srpna 2024 schválila 2. aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility, které předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí.
Provoz webových stránek www.cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.
Zdroj vstupních dat: Evropské sdružení výrobců automobilů, Evropská observatoř pro alternativní paliva, Ministerstvo dopravy, Svaz dovozců automobilů, Národní rozvojová banka, web Čistá doprava
Kontakt
Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno
Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.