V EU je už přes milion veřejných dobíječek pro elektromobily, Česko drží krok

Tisková zpráva

15. srpna 2025, Brno

V červenci dosáhla Evropská unie významného milníku – počet veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily poprvé překročil hranici jednoho milionu. Podle aktualizovaných informací portálu cistadoprava.cz, které čerpají ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva, jich bylo evidováno 1 005 080. Přes 560 tisíc, tedy 56 % z celkového počtu, se soustředí pouze ve třech zemích: v Nizozemsku (19,7 %), Německu (18,7 %) a Francii (17,5 %). Postupné rozšiřování infrastruktury usnadňuje nejen každodenní provoz elektromobilů, ale také cestování napříč státy a delší trasy bez obav z nedostatku dobíjecích možností.

Česká republika má aktuálně v provozu 7 069 veřejných dobíjecích bodů. V absolutním počtu jí to zajišťuje 14. příčku v EU. Při přepočtu na délku silniční sítě jsme devatenáctí a při přepočtu na počet obyvatel dvacátí.

Poměr elektromobilů k dobíjecím bodům

Z hlediska dostupnosti infrastruktury je na tom ČR podobně jako unijní průměr. V celé EU připadá na jeden veřejný dobíjecí bod přibližně 11,5 elektromobilů (bateriového nebo plug-in hybridního), v Česku je to 11,1.

U bateriových elektromobilů (BEV) činí tento poměr 7,0 BEV/VDB (v EU 7,1), u plug-in hybridů (PHEV) 4,1 PHEV/VDB (v EU 4,4). Podobné hodnoty vykazují například Polsko, Švédsko či Rakousko. U PHEV se Česko blíží státům jako Estonsko, Litva nebo Chorvatsko.

Celkový ukazatel pro všechna elektrická vozidla (EV) je u nás jen o 3 % nižší než unijní průměr, což potvrzuje, že z hlediska poměru počtu vozidel k infrastruktuře ČR nezaostává. Rostoucí počet elektromobilů však znamená, že síť bude nutné dále rozšiřovat, aby se tento poměr v budoucnu nezhoršoval.

Rychlé a velmi rychlé nabíjení má u nás větší podíl

Ze 7 069 dobíjecích bodů v ČR tvoří 4 921 běžné AC stanice (69,6 %), 1 410 výkonné DC stanice do 149 kW (19,9 %) a 738 velmi výkonné UFDC nad 150 kW (10,4 %). V EU je struktura odlišná: 82,9 % AC, 7,0 % DC a 10,1 % UFDC.

U nás je tedy menší podíl běžných stanic, zato více rychlých a velmi rychlých dobíjecích bodů. Síť je tak více orientovaná na zkrácení doby dobíjení a podporu dálkových cest, ale méně na levnější a pomalejší nabíjení, vhodné například pro noční stání.

Komentář Centra dopravního výzkumu

„V České republice je aktuálně provozováno 49 tisíc osobních bateriových elektromobilů. Rostoucí zájem zákazníků – jak při nákupu nových vozidel, tak na trhu ojetin – se logicky promítá i do vyšší poptávky po veřejném dobíjení. Dynamický růst registrací elektromobilů v posledních dvou letech navíc způsobil, že se poměr vozidel k infrastruktuře zvýšil téměř na úroveň unijního průměru. Je však důležité připomenout, že na rozdíl od tankování konvenčních vozidel je veřejná dobíjecí infrastruktura využívána spíše jako doplňková možnost, což potvrzují i závěry našeho letošního průzkumu*,“ uvádí Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.

Pozn.: * Odborný článek vycházející z průzkumu Praktické zkušenosti uživatelů bateriových elektromobilů s přechodem k lokálně bezemisní dopravě byl předložen k recenznímu řízení. Předpokládaný termín jeho publikace je ve třetím čtvrtletí roku 2025.

Kdo dobíjecí body provozuje?

Podle údajů nahlášených Ministerstvu průmyslu a obchodu mezi největší provozovatele v ČR patří ČEZ (30,8 %), Pražská energetika (24,6 %) a E.ON Drive (11,6 %). Tyto společnosti deklarují, že na svých stanicích dodávají elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů. Z dalších významnějších provozovatelů lze uvést Innogy Energo (6,7 %), ŠKO-ENERGO (4,8 %), Lidl (2,7 %), Teplárny Brno (2,6 %), ELEKTRO-PROJEKCE (1,6 %), Tesla (1,5 %) a MOL (1,2 %).

Podklady pro rozvoj sítě

Pro investory a provozovatele je k dispozici webová aplikace Optimalizace veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR, která pomáhá s výběrem vhodných lokalit. K plnění požadavků evropského nařízení AFIR (Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva) na síti TEN-T slouží specializovaná mapa. Oba nástroje jsou zdarma a veřejně dostupné na portálu cistadoprava.cz.

Provoz webových stránek cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s.

Zdroj vstupních dat: Evropská observatoř pro alternativní paliva, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Texty a obrázky: Centrum dopravního výzkumu, cistadoprava.cz

Kontakt
Ing. Lukáš Kadula, MBA
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.gov.cz
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Technologická 376/5, 708 00 Ostrava (kancelář)
Líšeňská 33a, 636 00 Brno (sídlo)

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Líšeňská 33a,
636 00 Brno
Sociální sítě

Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.

Copyright © 2025 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.