31. ledna 2024, Brno
V zemích Evropské unie je provozováno více než 630 tisíc veřejných dobíjecích bodů pro 4,5 mil. osobních bateriových elektrických vozidel, v Česku pak počet veřejných dobíjecích bodů překročil 4 600 na téměř 22 500 osobních bateriových elektromobilů, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva a Ministerstva dopravy.
„Počet veřejných dobíjecích bodů v České republice přesáhl 4 600, což nás řadí na 13. místo mezi zeměmi Evropské unie, hned za Polsko a před Maďarsko, když 61 % dobíjecích bodů bylo evidováno pouze ve 3 zemích, v Nizozemsku (23 %), Německu (19 %) a ve Francii (19 %). Po Lotyšsku a Chorvatsku máme třetí nejvyšší podíl (21 %) dobíjecích bodů s výkony 50-149 kW. Tři největší provozovatelé veřejné dobíjecí infrastruktury u nás, tedy ČEZ, PRE a E.ON, dodávají prostřednictvím svých stanic certifikovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Přestože v podílu registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel (BEVs) nepatří Česko mezi zeměmi EU k premiantům (viz zpráva z 18. ledna 2024), bylo u nás na konci loňského roku provozováno téměř 22 500 bateriových elektromobilů kategorie M1, když jen v loňském roce jejich počet v součtu nových i ojetých stoupl o více než 8 800. Na jeden veřejný dobíjecí bod tak u nás připadá necelých pět bateriových elektromobilů. Téměř čtvrtinu (24,6 %) BEVs tvořily ojetiny, tzn. vozidla s opakovanou registrací, 76 % vozidel bylo firemních. Z pohledu značek se na první Škodu (4 153) výrazně dotáhla Tesla (4 069), následoval Volkswagen (2 572), BMW (2 157) a Hyundai (1 638). Celkem 8 990 BEVs bylo registrováno v hl. m. Praze, tj. 40 %, následoval Středočeský (3 880), Jihomoravský (2 120), Moravskoslezský (1 267) a Ústecký kraj (911).“
Z celkem 4 664 provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 389 běžných (AC), 1 014 výkonných s rychlým dobíjením (DC do 149 kW) a vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (261).
Do většiny veřejných dobíjecích stanic v Česku je dodávaná certifikovaná elektřina z obnovitelných zdrojů! Požádali jsme zástupce tří největších provozovatelů veřejné dobíjecí infrastruktury v Česku, kteří provozují více než 70 % dobíjecích bodů a jejichž stanice dodávají výhradně elektřinu z obnovitelných zdrojů, o krátké zhodnocení uplynulého roku a také o plánech pro rok letošní.
Tomáš Dzurilla, ředitel elektromobility ČEZ: „Veřejná dobíjecí síť ČEZ během roku 2023 zaznamenala historicky nejvyšší přírůstek, když 144 nových stanic zaokrouhlilo celkový počet na 660, na nichž bylo k dispozici 1 800 dobíjecích bodů. Řidiči si loni od stanic ČEZ odvezli v bateriích svých aut téměř 5,5 GWh certifikované zelené elektřiny, což je o čtvrtinu více než v roce 2022 a 5,5násobek ve srovnání se stejným obdobím před pěti lety. Takové množství energie by umožnilo cestu kolem světa koloně více než 800 elektromobilů. Objem elektřiny načerpaný v rámci jednoho dobití vrostl z 16,6 kWh na 20 kWh. V prosinci 2023 jsme zprovoznili u dálnice D0 v areálu Logport Prague West největší dobíjecí hub v Česku se 14 stanicemi o výkonu až 350 kW. Kontinuálně pokračujeme ve výstavbě ultrarychlých stanic, řidiči jich už využívají téměř padesát, do konce roku zvýšíme jejich počet na více než 110.“
Libor Hladík, vedoucí sekce Emobility Pražské energetiky: „Ke konci loňského roku jsme provozovali 1 040 dobíjecích bodů na 660 stanicích, z toho 169 stanic jsme zprovoznili právě v uplynulém roce. Během roku 2023 uskutečnili naši zákazníci 303 tis. transakcí, kdy ze sítě PRE POINT odebrali 5,23 GWh elektrické energie, meziročně o 69 % více. Nejvytíženější AC stanice byla v Praze na Národní, DC v Metropoli Zličín a UFC pak v Holešovicích na Spartě. Nejvyšší denní odběr elektrické energie jsme zaznamenali v pátek 8. prosince, utilizace našich stanic v čase byla 4,8 %, vyjádřena podle výkonu pak 2,3 %. Asi nejpodstatnějším sdělením k elektromobilitě za uplynulý rok je, že současná kapacita veřejné dobíjecí infrastruktury v České republice je zatím zcela dostačující. To ovšem neznamená, že bychom měli polevit v jejím rozšiřování a posilování, protože uživatelů bateriových aut stále přibývá. Už teď na některých lokalitách vidíme, že se utilizace naší sítě zvyšuje, a proto na těchto lokalitách chceme v letošním roce posilovat výkon, případně přidávat dobíjecí body a upravovat okolí stanic tak, aby byly uživatelsky co nejpřívětivější. Zároveň stále vyhodnocujeme nové lokality pro budování zcela nových dobíjecích stanic, zejména v okolí páteřní dopravní infrastruktury a v místech s vysokou fluktuací lidí. Chceme se však více zaměřit i na budování dobíjecí infrastruktury v domácnostech, bytových domech nebo ve firmách, kde se podle odhadů realizuje 70–80 % veškerého dobíjení.“
Martin Klíma, jednatel E.ON Drive Infrastructure CZ: „Aktuálně provozujeme více než 520 dobíjecích bodů na více než 265 stojanech ve všech krajích České republiky. V roce 2023 řidiči odebrali téměř 2 GWh energie, což představuje nárůst o 65 % oproti roku 2022. Utilizace stanic je nicméně nadále velmi nízká a v průměru se pohybuje na 2,4 %. Hlavním důvodem je stále nízký počet elektromobilů na našich silnicích. Vůbec nejvíce energie dobili řidiči v roce 2023 v Rozvadově. Relativně vysoký odběr energie evidujeme i u našich dobíjecích hubů ve Vystrkově a Sulejovicích, kde od září provozujeme nejvýkonnější dobíjecí stanice v České republice o výkonech 400 kW. Z pohledu počtu dobití byla nejvytíženější lokalitou dvojice 50 kW dobíjecích stanic u Hypermarketu Globus v Praze Zličíně. Tam řidiči dobíjeli ve více než 4 100 případech. Zajímavostí je také nejvytíženější den, kterým byl vloni 23. prosinec, a naopak nejméně se nabíjelo den poté, tedy na Štědrý den a následně na Silvestra. V letošním roce budeme pokračovat s výstavbou ultrarychlých dobíjecích stanic především podél hlavních dopravních tepen. Na jaře by měly začít stavební práce například v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Brně, Praze, Olomouci. Ve všech lokalitách budou instalovány stanice o výkonech 300 kW a více s možností platby pomocí platebního terminálu. Na plné obrátky jede projekt se společností Kaufland a v letošním roce bychom rádi otevřeli první lokality s navýšenými výkony. Zaměřit se letos chceme především na celkovou kvalitu poskytovaných služeb a zlepšit tak zákaznickou zkušenost elektromobilistů.“
Celkem bylo k 31. 12. 2023 v Centrálním registru vozidel Ministerstva dopravy evidováno 34 031 BEVs: 9 970 kat. L, 22 451 kat. M1, 153 kat. M3, 1 382 kat. N1, 4 kat. N2, 19 kat. N3 a 52 BEVs zařazených jako ostatní.
Nejregistrovanější bateriová elektrická vozidla dle kategorie a značky:
- Kategorie L: HECHT (2 880), AKUMOTO (501), SUPER SOCO (490)
- Kategorie M1: ŠKODA (4 153), TESLA (4 069), VOLKSWAGEN (2 572)
- Kategorie M3: SOR (71), ŠKODA (42), SOLARIS (25)
- Kategorie N1: RENAULT (160), MERCEDES-BENZ (143), ALKE' (143)
- Kategorie N2: FORD (2), FIAT (1), FUSO (1)
- Kategorie N3: VOLVO (9), MERCEDES-BENZ (6), FRAMO (3)
V roce 2023 bylo v Česku registrováno celkem 8 813 BEVs kategorie M1, 2 258 z nich bylo ojetých, tj. 25,6 %, v součtu si v loňském roce připsala nejvíce registrací Tesla (2 136 ks, z toho 532 ojetých, tj. 24,9 %) před Škodou (1 504 ks, z toho 89 ojetých, tj. 5,9 %) a Volkswagenem (912 ks, z toho 328 ojetých, tj. 36,0 %). K nejpopulárnějším ojetinám z pohledu značek patřily v loňském roce Tesla (523), BMW (401), Volkswagen (328) Mercedes-Benz (117) a Hyundai (102). Firemní zákazníci nejčastěji volili značky Tesla (1 497), Škoda (1 420) a Volkswagen (768), ti soukromí v dominantní míře značku Tesla (632 ks, 55 % z nich ojetých), před BMW (168) a Volkswagenem (144).
Ministerstvo dopravy vyhlásilo dvě výzvy v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3), které jsou určeny na podporu infrastruktury pro alternativní paliva. Jednotlivé výzvy se od sebe liší svým věcným zaměřením, výší dostupné alokace a intenzitou podpory. Výzva č. 12 na podporu rozvoje infrastruktury běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích má alokaci ve výši 700 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 80 % ze způsobilých výdajů projektu. Výzva č. 13 na podporu rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla – prioritní oblasti má alokaci ve výši 500 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 70 % ze způsobilých výdajů projektu. Obě vyhlášené výzvy jsou soutěžní a kolové a budou pro žadatele otevřeny do 15. 04. 2024. Bližší informace jsou k dispozici zde.
Podpořit rozvoj elektromobility má aktuální Výzva "Záruka Elektromobilita" Ministerstva průmyslu a obchodu z Národního plánu obnovy na podporu nákupu elektromobilů a pořízení a výstavbu dobíjecích stanic, ve které je alokováno 1,95 miliardy korun. Podporované kategorie vozidel jsou jak M1 (příspěvek max. 200 tis. Kč/vozidlo), tak také N1 (příspěvek max. 250 tis. Kč/vozidlo) a N2 (příspěvek max. 300 tis. Kč/vozidlo) do 4,25 t. Bližší informace jsou k dispozici zde.
Web Čistá doprava byl v nedávné době významně rozšířen: 10 interaktivních statistik jak z oblasti vozidlového parku, tak veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR a zemích EU. Na konci roku byla zprovozněna Palivová kalkulačka, která orientačně srovnává roční náklady na pohonné hmoty vozidel dle druhu paliva – elektřina, vodík, plyn (LPG a CNG), nafta a benzín. V sekci Podpora čisté dopravy jsou přehledně uvedeny informace a výhody např. k využití bezemisního služebního vozidla k soukromým účelům, mimořádným odpisům, dálničním známkám, dvoutarifovým distribučním sazbám pro elektromobily, benefitům na místní úrovni a dalším. K dispozici je také aktualizovaná mapová aplikace Optimalizace veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR, která mj. vytipovává vhodné lokality k rozšiřování veřejných dobíječek s ohledem na jejich výkonové parametry.
Evropská observatoř pro alternativní paliva (EAFO) je klíčovým referenčním portálem Evropské komise pro alternativní paliva, infrastrukturu a vozidla v Evropě. Hlavním poskytovatelem dat je společnost Eco-movement, EAFO používá harmonizovanou metodiku pro sběr a reprezentaci údajů pro všechny země. Údaje jsou získávány přímo od zainteresovaných veřejných orgánů – tj. ministerstev nebo národních statistických úřadů. Pokud to (zatím) není možné, shromažďují se data z různých zdrojů a provádí křížové kontroly. Bližší informace jsou k dispozici zde.
Zdroj vstupních dat: Evropská observatoř pro alternativní paliva, Ministerstvo dopravy
Texty a obrázky: Centrum dopravního výzkumu, www.cistadoprava.cz
Kontakt
Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno
Provoz webových stránek je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s. Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financov án se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.