Externí novinky

Etiopie v roce 2024 zakázala dovoz a prodej nových aut s benzínovými a naftovými motory. Hlavním důvodem je snaha omezit vysoké výdaje za dovážená paliva a podpořit přechod na elektromobily, jejichž provoz je pro místní obyvatele levnější. Země zároveň výrazně navýšila výrobu elektřiny díky investicím do vodních elektráren, což pomáhá rostoucímu počtu elektrických vozidel. Přestože infrastruktura (nabíjecí stanice) zatím není plně rozvinutá, obávané problémy v dopravě se ve velkém rozsahu nepotvrdily.

Studie 2025 Battery Performance Index založená na více než 8 000 testovaných elektrických osobních a lehkých užitkových vozidel v Británii ukazuje, že baterie v elektromobilech degradují pomaleji, než mnoho lidí předpokládalo, a často si udržují vysokou kapacitu i po mnoha letech používání. Průměrné „zdraví“ baterie – tedy její schopnost uchovávat energii ve srovnání s novým akumulátorem – byla více než 95 % a i vozy staré osm až devět let měly v průměru kolem 85 % původní kapacity, což je více, než obvykle garantují výrobci. Výsledky také ukazují, že samotný počet ujetých kilometrů není spolehlivým ukazatelem skutečného stavu baterie; některé starší vozy s vysokým nájezdem byly ve stejném stavu jako mladší s nižším počtem kilometrů. To má význam pro trh s ojetými elektromobily, protože lepší představa o skutečném stavu baterií může snížit nejistotu při nákupu a lépe odrážet jejich hodnotu. Pro běžné řidiče a správce flotil to znamená, že obavy z rychlého „vyždímání“ baterie nejsou obecně podloženy reálnými daty, a elektromobily tak mohou být spolehlivou volbou i na delší dobu provozu.

V únoru 2026 byl zveřejněn Battery Atlas, který přehledně mapuje firmy, výrobu a technologie spojené s bateriemi napříč Evropou. Publikace ukazuje, kde vznikají klíčové součásti baterií, kde probíhá vývoj nových řešení i jak se formuje celý dodavatelský řetězec, který je zásadní pro elektromobilitu a moderní energetiku. Součástí evropského bateriového ekosystému je i Česká republika: Hyundai, Škoda, Tescan, Amphenol, Freudenberg, Marelli, CoorsTek, Kautex, Norma Group, Ennovi, Magna, Valeo. Přítomnost těchto firem naznačuje, že Česko hraje roli nejen ve výrobě vozidel, ale i v širším technologickém a průmyslovém zázemí, které je pro budoucnost mobility stále důležitější. Atlas tak nepřímo potvrzuje, že baterie a související technologie se stávají strategickým tématem pro průmysl, dopravu i energetiku.

Nová Charging Payment Study 2026 ukazuje, že zatímco technické možnosti veřejných nabíječek pro elektromobily se výrazně zlepšily, placení za dobíjení zůstává pro řadu řidičů komplikované a nepohodlné, což může zpomalovat přechod na elektrickou dopravu. Studie, která v listopadu 2025 oslovila přes 1 500 řidičů v Německu, zjistila, že lidé často používají jiné způsoby platby, než jaké by si přáli, protože oblíbené metody jako bezdotykové „Plug & Charge“ nebo platba bez registrace nejsou všude dostupné nebo jsou zatíženy poplatky. Mnohé z běžných možností (např. aplikace nebo nabíjecí karty) sice fungují, ale řidiče neuspokojují ve všem – jednoduchosti, jasnosti ceny nebo pohodlí. Výsledkem je, že rozmanitost platebních cest sama o sobě nezvyšuje spokojenost, a poskytovatelé dobíjecích služeb tak musí zlepšit uživatelský zážitek, aby bylo elektrické nabíjení pro širší veřejnost přitažlivější.

Nová analýza reálných dat z téměř milionu plug-in hybridních vozidel (PHEV) ukazuje, že jejich skutečná spotřeba paliva a produkce oxidu uhličitého bývá výrazně vyšší než oficiální laboratorní údaje – vozy ve skutečném provozu často dosahují spotřeby kolem 6 l/100 km, zatímco normativní testy uvádějí kolem 1–2 l/100 km, což znamená až trojnásobný rozdíl mezi realitou a certifikovanými hodnotami. Tento rozpor vzniká proto, že v běžném užívání se častěji zapíná spalovací motor a baterie se nenabíjejí tak často, jak předpokládají výrobci a testy, takže častá jízda pouze na elektřinu zůstává spíše výjimkou. Výsledek je, že plug-in hybridy ve skutečnosti mnohdy produkují více emisí CO₂ a nemusejí přinášet očekávané výhody pro klima ani pro městské ovzduší, pokud řidiči nevyužívají jejich elektrický režim často a pravidelně. Tato zjištění mají vliv na to, jak se hybridy hodnotí v evropské legislativě pro emise a cíle snižování skleníkových plynů, a mohou ovlivnit budoucí pravidla i rozhodování spotřebitelů o tom, jaké auto si pořídit.

Toyota oznámila, že ve městě Wałbrzych v Polsku vybuduje novou továrnu, která bude každý rok zpracovávat až 20 000 vozidel, která dosloužila, aby z nich získala použitelné díly a suroviny pro další využití. Nové zařízení o rozloze 25 000 m² se zaměří hlavně na vyjmutí komponentů, například baterií a kol, které je možné repasovat či znovu použít, a na recyklaci materiálů jako měď, ocel, hliník či plasty. Cílem je snížit množství odpadu, omezit potřebu těžby nových surovin a materiály z recyklace vracet zpět do výroby nových vozidel, což podporuje udržitelnější a oběhové hospodářství v automobilovém průmyslu. Toto je už druhý takový závod Toyoty v Evropě a jeho vznik může ovlivnit způsoby, jak automobilky přistupují k likvidaci starých aut a recyklaci materiálů.

Nová studie 2026 U.S. Electric Vehicle Experience (EVX) Ownership Study od společnosti J.D. Power zjišťuje, že lidé, kteří už vlastní elektromobil (EV), jsou s ním spokojenější než kdy dřív a většina z nich (96 %) plánuje při příštím nákupu znovu zvolit elektromobil, i když zmizely daňové úlevy pro kupující. Studie ukazuje, že spokojenost s nabíjením na veřejných stanicích se výrazně zlepšila a u některých modelů i kvalita a technické vlastnosti vozidel, což zlepšuje každodenní uživatelskou zkušenost. Mezi nejlépe hodnocené modely patří Tesla Model 3 a Model Y a také Ford Mustang Mach-E v segmentu běžných elektromobilů. Celkově elektromobily stále překonávají plug-in hybridy ve spokojenosti majitelů především kvůli nižším nákladům na provoz a jednodušší údržbě, což může podporovat jejich širší přijetí v dopravě a každodenním životě.

Automobilky Audi a Škoda ze skupiny Volkswagen podle dostupných informací zvažují uvedení nových malých elektromobilů, které by vycházely ze společné koncernové platformy pro cenově dostupné elektrické vozy. Impulsem mají být připravované změny evropské regulace emisí, jež mají zvýhodnit menší a energeticky úsporná elektrická auta. Ve hře je například elektrický nástupce modelu Audi A1 či možné elektrické provedení Škody Fabia, a to v horizontu konce desetiletí. Krok má reagovat na omezenou nabídku malých elektromobilů na trhu a může přispět k širší dostupnosti bezemisní mobility pro běžné uživatele. Plány zatím nebyly oficiálně potvrzeny.

Portugalský výrobce nabíjecí infrastruktury i-charging představil modulární nabíjecí systém MAX s výkonem až 1,6 MW, který dokáže dynamicky rozdělovat dostupný výkon mezi až osm připojených elektrických vozidel současně a podporuje různé standardy konektorů včetně CCS, NACS a GB/T s budoucí podporou standardu MCS pro těžká vozidla. Systém je navržen tak, aby byl škálovatelný v krocích po 50 kW bez nutnosti výměny základních komponent, čímž umožňuje provozovatelům přizpůsobit kapacitu aktuální poptávce a postupně ji rozšiřovat s rostoucími nároky. Technická řešení zahrnují vysokou účinnost až 97 % a možnosti integrace s různými typy rozhraní a stanic pro osobní i nákladní dopravu, včetně integrace pantografického dobíjení pro autobusy. První dodávky zařízení jsou plánovány na třetí čtvrtletí 2026, což může podpořit rozvoj intenzivních nabíjecích uzlů a dep pro elektrické flotily a přispět k rychlejší elektrifikaci mobility. Tento systém představuje krok k infrastruktuře pro vysokovýkonné nabíjení, která lépe reflektuje potřeby rostoucí elektromobility a energetických sítí.

Minespider spustil Recircle.market, digitální tržiště určené pro propojení firem napříč celým řetězcem životního cyklu baterií z elektromobilů – od jejich druhotného využití, oprav a renovací až po recyklaci a související služby jako testování, logistiku či diagnostiku. Platforma sdružuje technická a provozní data o bateriích a materiálech, usnadňuje jejich obchodování a výměnu informací mezi výrobci, vlastníky baterií, recyklátory a poskytovateli služeb a tím řeší dlouhodobé problémy fragmentovaných dat a nízké transparentnosti trhu. Jádrem řešení je integrace s digitálními pasy baterií a produktů, která umožňuje přístup k údajům o původu, chemii, výkonu a udržitelnosti a podporuje shodu s evropskými předpisy, zejména připravovanou EU Battery Regulation a pravidly pro ekologický design. Realizace tohoto tržiště byla podpořena v rámci projektu RECIRCULATE (Horizon Europe) a představuje první krok k vytvoření interoperabilní digitální infrastruktury pro cirkulární ekonomiku baterií v Evropě. Praktickým dopadem je zrychlení a zlevnění procesů opětovného využití a recyklace baterií z dopravy, posílení oběhového hospodářství v energetice a mobilitě a lepší příprava průmyslu na nadcházející legislativní změny.

Kanadská Automotive Parts Manufacturers Association (APMA) na Canadian International Auto Show 2026 představila dvě nové prototypové elektrické vozidla v rámci programu Project Arrow, která mají demonstrovat technologické a výrobní schopnosti tamního dodavatelského sektoru u elektromobility. Oba koncepty – crossover Project Arrow Vector s výkonem přibližně 480 kW (650 k hp), dojezdem kolem 550 km a úrovní autonomie Level 3, a výzkumný Project Arrow Borealis s ambicí dojezdu až 1 500 km a autonomní funkcí Level 5 – využívají inovativní 3D-tisk komponent a karosérií s cílem snížit hmotnost a složitost konstrukce a podpořit domácí výrobu a dodavatelský řetězec. Nová fáze projektu zdůrazňuje přechod od koncepčních návrhů k technologickému vývoji s potenciálem pro komercializaci do roku 2030 a dále.

Čínská společnost Svolt oznámila nový akumulátor Dragon Armor 3.0, který poprvé dosahuje fyzického oddělení elektrických svorek od kanálů úniku tlaku při termálním úniku, takže plameny při selhání článku jsou směrovány dolů a nikdy nezasahují prostor cestujících. Tento design také umožňuje kompatibilitu hranatých článků s integrací Cell-to-Chassis/Cell-to-Body se samostatným řízením tepla, čímž se v daném prostoru zvýší kapacita o 7–10 % a zlepší mechanická odolnost. Využití technologie kombinující kapalné a pevné složky dále zvyšuje teplotu zahájení termálního úniku, prodlužuje bezpečnostní časovou rezervu a snižuje pravděpodobnost nepříznivých tepelných událostí. Dragon Armor 3.0 se chystá do sériové výroby ve dvou variantách pro plug-in hybridy i plně elektrická vozidla s dojezdem přes 400 km. Nová konstrukce přináší zlepšení bezpečnostních parametrů baterií, což může mít praktický dopad na snižování rizik a zvyšování ochrany cestujících v elektromobilech.

Nová analýza německé inženýrské firmy FEV ukazuje, že u elektrifikovaných nákladních vozidel s architekturou „range extender“ (REEV/Hybrid-BEV) lze v závislosti na jízdním cyklu snížit Total Cost of Ownership (TCO) až o 33 % ve srovnání s konvenčními dieselovými tahači, přičemž i v nepříznivých dálkových provozních profilech je úspora přibližně 14 %. Studie vychází z evropských provozních dat s nočním dobíjením na depu za průmyslové ceny elektřiny, přičemž díky poloviční kapacitě baterie oproti plně BEV vozidlům (cca 280 kWh vs. 560 kWh) je možné provozovat vozidla převážně elektricky bez potřeby megawattových nabíjecích stanic. Menší baterie zároveň snižuje pořizovací náklady, hmotnost a zvyšuje užitečnou hmotnost, a vysoký podíl elektrického pohonu vede k nižším nákladům na energii a výraznému omezení CO₂ emisí. Studie zdůrazňuje přínos technologie pro ekonomickou i ekologickou transformaci silniční nákladní mobility v aktuálním provozním prostředí.

Společnost HERE Technologies představila aktualizaci svého nástroje HERE Tour Planning, která nově podporuje optimalizaci tras pro smíšené flotily s elektrickými vozidly a využití prediktivní inteligence k přesnějšímu plánování a dodržování časových omezení. Upgrade přináší funkce pro detailní modelování provozu jednotlivých EV včetně jejich reálné spotřeby a dostupnosti nabíjecích bodů, což podle testů může zvýšit přesnost odhadů příjezdů až o 15 % a celkové plánování až o 20 %. Součástí jsou také časově založené proměnné využívající AI, které lépe zohledňují dopravní omezení, uzavírky nebo zónová pravidla, a tím snižují riziko zpoždění a zlepšují provozní efektivitu. Tyto funkce mají podpořit logistické operátory při přechodu na udržitelnější dopravu a širším nasazení elektromobility v dodavatelském řetězci bez snížení spolehlivosti služeb. Nové schopnosti jsou dostupné vybraným zákazníkům s postupným rozšiřováním během roku 2026.

DHL Supply Chain otevřela v Senci na Slovensku první regionální Centrum excelence pro elektromobily ve střední Evropě, zaměřené na komplexní logistiku pro lithium-iontové baterie, díly elektromobilů a služby v celém životním cyklu EV komponent. Nové zařízení o rozloze 26 000 m² doplňuje globální síť 20 center, která sdružují více než 200 specialistů na elektrifikaci a inovace v oblasti bateriové logistiky. Centrum zajišťuje kompletní logistický řetězec – od příchozí a odchozí logistiky, přes testování a nabíjení baterií až po poprodejní podporu a manipulaci s nebezpečným zbožím, a nabízí pokročilé systémy řízení zásob i specializované skladovací zóny. Pro automobilový sektor představuje nový hub strategický bod, který zvyšuje efektivitu zásobování i recyklace a podporuje rozvoj elektromobility v regionu, v souladu se strategií DHL zaměřenou na cirkulární energetiku a dekarbonizaci logistiky.

Americká společnost Redwood Materials získala v rozšířeném kole financování série E celkem 425 milionů USD, přičemž novým investorem se stal Google, což potvrzuje rostoucí význam bateriového hospodářství pro energetickou transformaci. Firma, založená bývalým technickým ředitelem Tesly, se vedle recyklace lithium-iontových baterií zaměřuje také na výrobu energetických úložišť využívajících baterie z elektromobilů po ukončení jejich primárního provozu. Tyto systémy jsou určeny ke stabilizaci elektrických sítí, integraci obnovitelných zdrojů a zajištění dodávek elektřiny pro energeticky náročná datová centra. Nově získané prostředky mají urychlit budování kapacit pro zpracování kritických surovin a rozvoj bateriových úložišť v USA. Projekt přispívá k rozvoji cirkulární ekonomiky v oblasti elektromobility a posiluje vazbu mezi dopravou a energetikou.

Nová studie vědců z University of Michigan, která hodnotí celkové náklady na provoz tříletého ojetého vozidla až do jeho desátého roku stáří, ukazuje, že bateriové elektromobily (BEV) v současnosti vykazují nižší celoživotní náklady než srovnatelná vozidla se zážehovým, hybridním nebo plug-in hybridním pohonem. Hlavními faktory jsou nižší energetická náročnost provozu, nižší servisní náklady a výrazná počáteční ztráta hodnoty při prvním prodeji. Ekonomická výhodnost je nejvýraznější při převažujícím domácím nabíjení s nižšími tarify, zatímco v lokalitách s vyššími cenami elektřiny se může rozdíl snížit, přesto však ojeté elektromobily ve většině případů zůstávají nákladově výhodnější. Pokles cen nových elektromobilů současně zvyšuje dostupnost vozidel na sekundárním trhu a rozšiřuje možnosti pro uživatele hledající ekonomicky efektivní formy individuální mobility. Studie zároveň upozorňuje na omezení starších elektromobilů v oblasti dojezdu a výkonu baterií, která mohou snižovat jejich vhodnost zejména pro dálkovou dopravu.

Nová studie publikovaná v The Lancet Planetary Health se zabývá reálným dopadem přechodu na vozidla s nulovými emisemi (ZEV), včetně elektromobilů a plug-in hybridů, na kvalitu ovzduší v Kalifornii mezi lety 2019 a 2023. Autoři analyzovali data o registracích ZEV ve 1 692 správních oblastech a satelitní měření koncentrací oxidu dusičitého (NO₂), přičemž zjistili, že s každými přibližně 200 nově registrovanými ZEV klesla průměrná koncentrace NO₂ o zhruba 1,1 %, což je statisticky významné zlepšení kvality ovzduší. Výsledky ukazují, že i při současném energetickém mixu, který stále zahrnuje fosilní paliva, má růst podílu ZEV pozitivní dopady na místní úrovni, snižuje emisní zátěž a přináší potenciální zdravotní přínosy pro obyvatele. Studie poskytuje kvantifikované důkazy o tom, že podpora přechodu na vozidla s nulovými emisemi je efektivní strategií ke zlepšení ovzduší a může podpořit politiky udržitelné dopravy a energetické transformace.

Celosvětově již 104 států ve svých příspěvcích do Klimatické dohody OSN oznámilo plány na rozvoj elektromobility a rekordních 66 z nich stanovilo konkrétní kvantifikované cíle pro rozšíření elektromobilů v dopravě, přičemž tyto státy pokrývají více než 60 % světového automobilového trhu. Z těchto cílů se 56 zemí zaměřuje na osobní a lehká užitková vozidla, 49 na autobusy, 36 na nákladní vozidla a 13 na elektrické motocykly, avšak jen malá část států si stanovila cíle pro dobíjecí infrastrukturu a elektrifikaci železnice. V EU hrají hlavní roli unijní emisní cíle, včetně plánů na ukončení prodeje vozidel se spalovacími motory do roku 2035. Některé velké trhy, jako USA, Brazílie či Rusko, zatím konkrétní cíle elektromobility neuvádějí a Čína může uplatňovat samostatné strategie mimo rámec těchto závazků. Rozšiřování národních cílů má potenciál zásadně ovlivnit energetickou transformaci dopravy, rozvoj infrastruktury i technologické směřování dopravního sektoru.

Studie německé agentury Dataforce zaměřená na firemní vozové parky s více než 100 automobily ukazuje, že většina velkých fleetů plánuje udržet svou aktuální velikost a více než třetina očekává jejich růst do roku 2026, přičemž růst souvisí s expanzí podniků a potřebou spolehlivé mobility pro rostoucí počet zaměstnanců. Manažeři fleetů jako hlavní výzvu uvádějí přechod na elektromobilitu, zejména omezenou nabíjecí infrastrukturu a složitosti domácího nabíjení, přičemž elektrické vozy jsou preferovány také kvůli daňovým výhodám a pozitivnímu vlivu na image zaměstnavatele. Převážná část vozidel je přidělena jednotlivým zaměstnancům jako služební auta, která slouží jako nástroj při získávání a udržení kvalifikovaných pracovníků. Studie rovněž zmiňuje vyšší pořizovací náklady a potřebu zefektivnění digitálních procesů ve správě vozových parků. Výsledky naznačují, že velké flotily zůstávají stabilním segmentem automobilového trhu s postupnou orientací na udržitelnou mobilitu a elektrifikaci do roku 2030.

Evropská unie změnila metodiku plnění emisních limitů CO₂ pro automobily tak, že cíle za rok 2025 už se nepočítají samostatně, ale jako průměr za roky 2025–2027, což odstranilo okamžité sankce za jejich překročení a výrazně snížilo potenciální pokuty pro výrobce vozidel. Podle analýz Dataforce a ICCT by například skupina Volkswagen při původních pravidlech čelila hypotetickým sankcím mezi 1,7 a 2,2 miliardy € za rok 2025, zatímco díky flexibilnějšímu systému může tyto náklady odložit či eliminovat. Některé značky jako BMW nebo výrobci čistě elektrických vozidel splnily cíle i bez úlev, jiné – včetně Volkswagenu, Renaultu či Hyundai – překročily limity, přičemž jejich plán je nyní naplnit průměrné cíle do roku 2027.

Nový analytický přehled britského trhu s elektromobily ukazuje, že hlavní překážkou širšího přijetí EV nejsou pouze pořizovací náklady nebo technické parametry baterií, ale přetrvávající mylné představy a nedostatek osobní zkušenosti s tímto typem vozidel. Podle průzkumu většina potenciálních kupců stále věří nepodloženým obavám – například o krátké životnosti baterií, nákladech na provoz nebo výkonu ve špatném počasí – což významně ovlivňuje jejich rozhodování a snižuje ochotu přejít na elektrický pohon. Studie zdůrazňuje, že praktické zkušenosti a vzdělávání spotřebitelů mají silnější vliv na ochotu k nákupu než klesající cena či technologické inovace samotných vozidel. Důsledkem je, že bez cílených informačních kampaní a osvětových opatření zůstávají tradiční předsudky bariérou pro dosažení vyšších podílů EV v osobní dopravě, a to navzdory strategickému cíli snižovat emise a podporovat udržitelnou mobilitu. Autoprůmysl i veřejná správa by měly více investovat do zvyšování povědomí a praktických zkušeností s EV, aby podpořily jejich širší akceptaci a urychlily transformaci dopravy.

CATL představil v rámci nové produktové řady první masově vyráběnou sodíkovou trakční baterii pro lehké užitkové vozy, jako jsou malé dodávky a mikro-nákladní automobily, kterou plánuje začít vyrábět ve větším objemu ještě v roce 2026. Sodíková baterie o kapacitě 45 kWh je navržena pro extrémně nízké teploty a lze ji dobíjet i při −30 °C, přičemž při −40 °C si zachovává až 90 % použitelné kapacity; její energetická hustota dosahuje 175 Wh/kg a životnost přesahuje 10 000 nabíjecích cyklů. Uvedení sodíkového článku může snížit náklady a závislost na lithiu, zlepšit provozní parametry v chladných podmínkách a podpořit širší adopci elektrických užitkových vozidel v různorodých klimatických a logistických scénářích.

Mercedes-Benz Trucks provádí rozsáhlé reálné testy standardu Megawatt Charging System (MCS) u svých těžkých bateriových nákladních vozidel eActros 600, při nichž dvě vozidla ujely přibližně 2 400 km z Německa přes Nizozemí, Belgii a Dánsko do Švédska. Cílem zkušební jízdy je ověřit kompatibilitu mezi vozidlem a vysokovýkonnými nabíjecími stanicemi různých výrobců, analyzovat průběh nabíjecího výkonu a celkovou použitelnost včetně zimních podmínek. Během testu se vozidla dobíjejí na veřejných i soukromých MCS stanicích s výkonem až kolem 1 000 kW, což výrazně zkracuje dobu nabíjení oproti běžnému CCS standardu. Mercedes-Benz očekává, že nabíjení z 20 % na 80 % stavu baterie bude trvat cca 30 min, což lépe odpovídá reálným přestávkám řidičů a zvyšuje efektivitu provozu. Zjištění z testů mají pomoci při vývoji robustní infrastruktury a usnadnit širší nasazení elektrických nákladních vozidel v dálkové dopravě.

Čínský výrobce Chery oznámil, že letos uvede na trh svůj první sériový elektromobil s baterií s pevným elektrolytem, která nabízí výrazně vyšší energetickou hustotu (~600 Wh/kg) než dnešní akumulátory a umožní dojezd až kolem 1 500 km podle testovacího cyklu CLTC. Baterie dokáží spolehlivě fungovat i při -30 °C. Solid-state baterie díky absenci hořlavých kapalných složek zvyšují bezpečnost i potenciál pro lehčí vozidla a větší dojezd, což má významné důsledky pro energetickou efektivitu a infrastrukturu nabíjení. Tento krok podtrhuje rostoucí konkurenci v globálním vývoji pokročilých článků a otevírá nové možnosti pro udržitelnou mobilitu.

Zpráva CAM Electromobility Report hodnotí inovační výkonnost 36 světových automobilek na základě více než 700 sériově připravených inovací v oblasti bateriových elektromobilů a souvisejícího ekosystému. Výsledky ukazují výrazný posun globálního inovačního lídrovství směrem k čínským a německým výrobcům, přičemž do čela žebříčku se dostává skupina Geely, následovaná koncernem Volkswagen a společností BYD. Německé automobilky v posledních letech výrazně posílily svou inovační pozici, zatímco dříve dominantní američtí výrobci, včetně Tesly, zaznamenávají relativní pokles. Analýza zároveň potvrzuje pozitivní vazbu mezi dlouhodobou, zákaznicky orientovanou inovací a růstem prodejů bateriových elektromobilů. Samotná inovační síla však podle studie nestačí – klíčovou roli hrají také konkurenceschopné ceny, škálovatelnost výroby a nákladová efektivita. Pro dopravní a průmyslovou politiku i rozvoj udržitelné mobility z toho plyne nutnost podporovat nejen výzkum a vývoj, ale i rychlé uvádění inovací do praxe.

Česká chemická společnost Draslovka a švédský vývojář baterií Altris uzavřely strategické partnerství s cílem vybudovat první evropský dodavatelský řetězec pro sodíkové baterie, jehož klíčová část vznikne v Česku. V závodě Draslovky v Kolíně má být od roku 2026 vyráběn katodový aktivní materiál pro sodíkové články s kapacitou odpovídající až 175 MWh ročně. Projekt podpoří rozvoj alternativy k lithium-iontovým bateriím, sníží závislost Evropy na dovozu kritických surovin a posílí energetickou bezpečnost. Sodíkové baterie jsou perspektivní zejména pro stacionární úložiště energie a potenciálně i pro některé segmenty dopravy. Partnerství zároveň posiluje roli Česka v evropských inovacích v oblasti udržitelné energetiky a čisté mobility.

Oslo od 1. 1. 2026 výrazně zvýšilo mýtné pro těžká nákladní vozidla se spalovacími motory, a to až o 75 %, čímž chce urychlit přechod k nízkoemisní a bezemisní dopravě. Elektrická a biometanová nákladní vozidla zůstávají od mýta zcela osvobozena minimálně do roku 2030, což dále zvyšuje jejich konkurenceschopnost vůči dieselovým vozidlům. Opatření je součástí dlouhodobé dopravní politiky města zaměřené na snižování emisí, přičemž těžká silniční doprava se na nich podílí více než 30 %. Přestože dopravci upozorňují na rychlost změn a vyšší náklady, město považuje jasné cenové signály za klíčový nástroj pro transformaci městské logistiky. Nová pravidla tak potvrzují roli mýtného jako účinného nástroje klimatické a dopravní politiky.

V nejnovější zprávě Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) činil podíl osobních BEV v celkovém vozovém parku EU v roce 2024 pouze 2,3 %, přestože na mnoha trzích již BEV převyšují diesel u nových registrací, což ukazuje na pomalý přechod od registrací k celkovému použití. Podíl BEV ve flotilách užitkových vozidel je rovněž nízký (1,3 % u dodávek, 0,3 % u nákladních vozů a 3,2 % u autobusů), výrazně dominují stále dieselové motory. Mezi členskými státy jsou značné rozdíly – některé skandinávské země a Benelux vykazují podstatně vyšší elektrickou penetraci, zatímco velké trhy jako Německo za EU průměrem zaostávají. Zpráva zdůrazňuje, že dlouhá životnost vozidel a pokračující registrace konvenčních aut zpomalují obměnu flotily.

Aktualizovaná analýza společnosti Geotab reálných dat z více než 22 700 elektrických vozidel ukazuje, že moderní baterie degradují průměrně o 2,3 % ročně a zůstávají dostatečně výkonné i po běžné servisní životnosti vozidla, což podporuje jejich uplatnění v řadě segmentů dopravy a firemních flotil. Způsob nabíjení – zejména časté využívání DC rychlého nabíjení nad 100 kW – má výrazný vliv na rychlost degradace, s nárůstem až na ~3 % ročně oproti ~1,5 % při nižších výkonových úrovních nabíjení. Teplota prostředí a intenzita využití vozidla mají menší, ale stále měřitelný efekt, zatímco dlouhodobé setrvání baterie na extrémních úrovních nabití degraduje kapacitu jen při jejich častém či dlouhodobém udržování. Výsledky zdůrazňují význam strategického řízení nabíjecích režimů a infrastruktury pro maximalizaci životnosti EV baterií a optimalizaci celkových nákladů na provoz.

Podle Rho Motion bylo celosvětově prodáno 20,7 milionu elektrických vozidel, což představuje meziroční nárůst zhruba o 20 % oproti roku 2024. Regionální rozložení prodejů odhaluje, že největší podíl na celkovém objemu mělo Čína, kde se prodalo cca 12,9 milionu EV (nárůst cca 17 % r/r). V Evropě bylo registrováno přibližně 4,3 milionu vozidel, což znamenalo silný růst o více než třetinu ve srovnání s předchozím rokem. Naproti tomu Severní Amerika vykázala pokles prodejů o cca 4 %, s přibližně 1,8 milionu prodaných EV, což bylo ovlivněno zejména zrušením federálních daňových pobídek ve Spojených státech. Růst mimo tyto hlavní regiony byl naopak výrazný, s téměř 48 % nárůstem a přibližně 1,7 milionu prodaných EV.

Druhá generace vodíkového SUV Hyundai Nexo přichází s výrazně modernizovanou technologií palivových článků, novým designem a dojezdem až 826 km na jedno natankování. Vůz nabízí vyšší výkon, lepší energetickou účinnost a větší vnitřní prostor, přičemž zachovává klíčovou výhodu vodíkového pohonu – velmi rychlé doplnění paliva v řádu několika minut. Model je dostupný od 69 900 € a je vybaven moderní výbavou včetně funkcí jako Vehicle-to-Load pro externí napájení zařízení a rozsáhlými asistenčními systémy.

Jihokorejští výzkumníci dosáhli téměř dvojnásobné objemové energetické hustoty oproti dnešním lithium-iontovým bateriím, když vyvinuli tzv. anode-free lithium-metalový článek s hodnotou až 1 270 Wh/l. Technologie nahrazuje klasickou anodu přímým ukládáním lithia na proudový kolektor, čímž se výrazně zvyšuje využití vnitřního prostoru článku. Výsledky byly ověřeny i na větších bateriových článcích s běžně používanou NMC katodou, což naznačuje potenciál pro praktické nasazení v elektromobilitě. Nové materiálové složení a elektrolyt zároveň zlepšují stabilitu a efektivitu, které dosud bránily širšímu využití této koncepce. Pokud se podaří vyřešit zbývající otázky bezpečnosti a životnosti, může technologie přinést zásadní posun v dojezdu vozidel a efektivitě využití energie v udržitelné dopravě.

BYD v roce 2026 uvede v Německu síť megawattových nabíječek, které umožní nabíjet s výkonem až 1 000 kW, čímž by mělo být možné doplnit energii pro až přibližně 400 km dojezdu během ~5 minut. Technologie je výsledkem vývoje ultra-rychlého nabíjení s vysokonapěťovou architekturou a specifickými bateriemi s nízkým vnitřním odporem, které umožňují takto extrémní výkon bez přehřívání. BYD plánuje instalaci zhruba 300 těchto megawattových stanic do konce roku 2026. Součástí plánů je také spuštění výroby vozidel v novém závodě v Maďarsku a uvedení prémiové značky Denza na trh. Tento krok může významně přiblížit dobíjení elektromobilů komfortu tankování tradičního paliva.

Praha od 1. března zavede vůbec poprvé parkovací oprávnění, které umožní parkovat v zónách placeného stání na celém území hlavního města. Dosud jsou jednotlivá oprávnění platná vždy jen na území té městské části, která jej vydala. Novinka se bude týkat výhradně bezemisních automobilů, tedy elektromobilů či aut na vodík. Cílem celoplošného oprávnění pouze pro elektromobily modernizovat pražskou dopravu směrem k bezemisní mobilitě.

Praze budou zřejmě od roku 2030 moci jezdit jako vozidla taxi jen elektromobily, případně auta na vodíkový pohon. Od srpna příštího roku pak budou muset vozy taxi splňovat emisní normu Euro 6d, která je přísnější verzí standardů EU na snižování množství škodlivin vypouštěných z výfuků. Schválili to radní města, o vyhlášce budou ještě hlasovat zastupitelé. Důvodem úpravy jsou výrazný nárůst vozidel taxislužeb z posledních let, jejich vysoké průměrné stáří dosahující deseti let či plánované přísnější normy pro ochranu ovzduší.

Švýcarský výzkumný institut PSI představil novou metodu výroby all-solid-state baterií, která překonává dosavadní technické limity této technologie. Kombinace šetrnějšího zpracování pevného elektrolytu a ochranné vrstvy na anodě omezuje vznik lithných dendritů a zvyšuje stabilitu článků. Laboratorní testy ukázaly zachování zhruba 75 % kapacity i po 1 500 nabíjecích cyklech, což naznačuje výrazné prodloužení životnosti. Technologie slibuje vyšší bezpečnost, energetickou hustotu a potenciál rychlejšího nabíjení oproti současným lithium-iontovým bateriím. Díky nižší energetické náročnosti výroby může přispět k rychlejšímu zavádění pokročilých baterií v dopravě a podpořit rozvoj udržitelné elektromobility.

Scania a těžební společnost LKAB dále rozšiřují spolupráci v oblasti elektrifikace těžební dopravy. V provozu dolu Malmberget na severu Švédska byl nasazen nový zcela elektrický těžký sklápěč Scania 8×4 se dvěma řiditelnými předními nápravami – první vozidlo tohoto typu v celosvětové historii Scania. Po rozvážkové a dálkové silniční dopravě, stavebním segmentu, svozu komunálního odpadu, údržbě silnic, nebo vozidlech IZS se jedná o další oblast, kde Scania se svými zákazníky nasazuje do provozu elektrická nákladní vozidla.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvu z Modernizačního fondu zaměřenou na pořízení elektrických nákladních vozidel a související dobíjecí infrastruktury. V programu TRANSPORT je z prostředků ze systému EU pro obchodování s emisemi na modernizaci nákladní silniční dopravy vyhrazeno 960 milionů korun.

Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) ostře kritizuje návrh Evropské komise na vytvoření nové kategorie malých automobilů, která by byla po dobu až deseti let vyňata z aktuálních bezpečnostních požadavků. Podle ETSC by takové oslabení regulace vedlo ke zvýšení rizika zejména pro zranitelné účastníky silničního provozu, tedy chodce a cyklisty, především v městském prostředí. Organizace upozorňuje, že moderní bezpečnostní technologie, jako je automatické nouzové brzdění, jsou již dostupné a prokazatelně snižují počet nehod i jejich závažnost. Zavedení výjimek by navíc mohlo znamenat, že nová rizika spojená s moderními konstrukčními řešeními vozidel zůstanou bez odpovídající regulace. ETSC odmítá argument, že snížení bezpečnostních standardů je nutné pro podporu dostupnosti malých elektromobilů či konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. Zdůrazňuje, že rozvoj nových vozidel musí jít ruku v ruce s vysokou úrovní bezpečnosti. Oslabení pravidel by podle organizace bylo v rozporu s dlouhodobým cílem Evropské unie snižovat počty usmrcených a těžce zraněných na silnicích.

Autoři studie „Mobilita v Německu“ uvedli, že elektromobily se již nepoužívají pouze na krátké cesty, ale nyní se používají téměř identicky jako vozidla se spalovacím motorem. Uvedli, že v ročním počtu najetých kilometrů a délce cest téměř nejsou žádné rozdíly. „Dnes je podíl delších cest od 30 kilometrů a více, který činí 13 procent, téměř identický s délkou cest ujetých vozidly se spalovacím motorem.“ Průměrný roční nájezd elektromobilů je 14 600 kilometrů, zatímco u všech aut je to 13 700 kilometrů, ale u novějších vozidel se spalovacím motorem od roku registrace 2020 je to průměrně 16 800 kilometrů.

CATL a Stellantis oficiálně zahájily výstavbu závodu na výrobu lithium-železo-fosfátových (LFP) baterií u Zaragoza ve Španělsku — gigatovárna s roční kapacitou až 50 GWh je navržena jako uhlíkově neutrální. Plánovaná investice ve výši 4,1 miliardy eur má přinést více než 4 000 přímých pracovních míst a tisíce míst prostřednictvím subdodavatelů. Továrna bude využívat více než 80 % energie z obnovitelných zdrojů a zavede standardy Průmyslu 4.0 včetně architektury „Cell-to-Body“, která umožní efektivnější a bezpečnější integraci baterií přímo do konstrukce vozidla. Projekt tak přispěje ke konsolidaci evropského řetězce výroby baterií, snížení závislosti na dovozu a urychlení širší adopce elektromobility v Evropě.

Německá firma Accurec slavnostně otevřela v Krefeldu průmyslovou linku na recyklaci lithia z použitých Li-ion baterií. Linka využívá patentovaný termochemický proces nazvaný „CLIMA“, který dokáže získat lithium s čistotou přes 99 %. Systém je koncipován pro recyklaci všech typů Li-ion baterií – od baterií z elektromobilů přes elektrokola až po spotřební elektroniku či e-scootery. Spolu s technologiemi z projektu EarLi a partnerem Evonik navíc umožňuje vysoce účinné elektrochemické oddělení lithia, které je možné vrátit do výroby nových článků jako vysoce čistý lithium-hydroxid. Podle vedení Accurecu tato kapacita pomůže snížit potřebu primárního těžebního lithia a posílí surovinovou bezpečnost Evropy, což je klíčové pro rozsáhlý přechod na udržitelnou mobilitu a energetické systémy.

Vláda schválila změnu dopravního řádu, která umožní obcím udělovat v rámci místních dopravních předpisů výjimky ze zákazu provozu těžkých nákladních vozidel v hustě osídlených a na hluk citlivých oblastech, pokud tato vozidla nemají spalovací motor. Cílem změny je podpořit udržitelnou dopravu a snížit hluk i emise v citlivém městském prostředí.

V rámci projektu HDV-E má být do podzimu 2028 instalováno cca 330 vysokovýkonných nabíjecích bodů (kompatibilních se standardem Megawatt Charging System, MCS) rozmístěných na 55 strategických místech v 9 evropských zemích. Každý z těchto uzlů nabídne nabíjecí výkon alespoň 1 MW, bude veřejně dostupný 24/7, s otevřeným roamingem a jednoduchým systémem platby — což usnadní používání i při přeshraniční dopravě. Cílem je, aby elektrické kamiony mohly — co do dojezdu, doby nabíjení i provozních nákladů — konkurovat kamionům s dieselovým pohonem.

Tesla nově poskytuje živá data o obsazenosti svých nabíjecích stanic Supercharger, která se zobrazují v aplikaci Google Maps — řidiči tak vidí, kolik stojanů je aktuálně volných. Tato funkce usnadňuje plánování nabíjecích zastávek a snižuje nejistotu při výběru stanice. Služba je funkční i v České republice.

Podle zprávy konzultační společnosti Roland Berger uvažuje 99 % majitelů bateriových elektromobilů (BEV) v Číně o opakovaném nákupu tohoto typu vozidla. Celosvětově dosahuje tato hodnota přibližně 88 %, přičemž v oblastech Blízkého východu a Severní Afriky činí 92 %, v Asii-Pacifiku mimo Čínu 87 % a v Evropě 84 %. Silný zájem v Číně je přičítán rozsáhlé státní podpoře, technologickému pokroku a rozvinutému ekosystému elektromobility. Podíl prodejů BEV na čínském trhu dosáhl v minulém roce 49 %, zatímco v roce 2023 to bylo 36 %. Pouze méně než 40 % respondentů uvedlo nespokojenost s rozvojem nabíjecí infrastruktury, což svědčí o jejím rychlém rozšiřování. Zpráva zároveň upozorňuje, že v některých regionech se může růst elektromobility zpomalit kvůli změnám v emisních politikách, avšak elektrifikace dopravy zůstává dlouhodobě nevyhnutelným trendem. Průzkum byl realizován s 12 000 respondenty z celého světa.

Britská vláda plánuje zjednodušit pravidla pro domácí nabíjení elektromobilů, aby bylo dostupnější a levnější pro více lidí, včetně nájemníků nebo těch, kteří nemají vlastní příjezd k domu. Cílem je omezit zbytečnou byrokracii a zrychlit proces instalace nabíječek. Lidé by mohli získat finanční podporu až 250 liber na pořízení domácí nabíječky. Nabíjení by navíc mělo být účtováno podle běžného domácího tarifu, což by mohlo snížit náklady na jízdu až na 2 pence za míli. Vláda také plánuje, aby nové garáže a parkovací domy měly povinně instalované nabíjecí stanice. Zvažuje se i odstranění nutnosti zvláštního povolení pro instalaci kabelů přes chodník. Cílem těchto změn je urychlit přechod na elektromobilitu, podpořit rozvoj domácí infrastruktury a snížit náklady pro řidiče.

Společnost Toyota oznámila, že nový model Corolla bude kromě hybridní, spalovací a elektrické verze nabízen také s vodíkovým palivovým článkem (FCEV). Tím potvrzuje své dlouhodobé zaměření na vodíkové technologie, od nichž mnoho jiných výrobců ustupuje. Nová generace palivových článků má být přibližně o 20 % účinnější než současný systém v modelu Mirai. Toyota plánuje sjednocení výroby článků pro osobní i nákladní vozidla, což by mělo snížit výrobní náklady. Překážkou zůstává nedostatečná infrastruktura vodíkových čerpacích stanic, proto automobilka vidí potenciál zejména ve vodíkových nákladních vozidlech, které by mohly zvýšit poptávku po palivu. Konstrukce nové Corolly je navržena tak, aby umožnila snadnou integraci palivového článku bez zásadních úprav platformy.

Kopřivnická Tatra Trucks společně s partnery zahájila vývoj zcela nového vodíkového nákladního vozidla Tatra Force e-Drive FCEV 6x4 na platformě řady Force nejnovější 3. generace. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie a má být dokončen v polovině roku 2028. Jde o druhý projekt automobilky v této oblasti a jeho výsledkem bude prototyp užitkového třínápravového vozidla pro komunální služby s možností automatizovaného řízení a ovládáním na dálku. Automobil bude navíc nejen šetrný k životnímu prostředí, ale zároveň nabídne zcela nové možnosti a režimy provozu díky pokročilým elektronickým systémům i asistenčním a automatizovaným funkcím.