Externí novinky

Elektrické vozy se stávají ekonomicky nejvýhodnější volbou ve většině automobilových segmentů, konkrétně v 9 z 12 sledovaných. Celkové náklady na jejich provoz jsou však u elektromobilů velmi závislé na konkrétních podmínkách. Nejvíce tak ušetří ti řidiči, kteří mají možnost nabíjet své vozidlo pohodlně doma nebo v práci.

Společnosti Lidl Italia, Daimler Truck Italia a LC3 Trasporti zahájily novou etapu udržitelné dopravy v Itálii nasazením prvního elektrického nákladního vozidla Mercedes-Benz eActros 600. Tento vůz, určený pro dálkovou přepravu, nabízí dojezd až 500 km na jedno nabití a podporuje rychlé megawattové nabíjení. LC3 Trasporti plánuje pořídit celkem 30 těchto vozidel, zatímco Lidl využije jejich potenciál ke snížení emisí ve své logistice. Projekt podporuje cíl Daimler Truck zvýšit do roku 2030 podíl bezemisních vozidel v Evropě na 60 %.

Tento krok je součástí širší strategie podpory nové generace elektromobilů Han L a Tang L, které využívají platformu Super e-Platform s napětím 1 000 V. Díky této technologii mohou vozidla získat až 400 km dojezdu za pouhých 5 minut nabíjení. Tato iniciativa reaguje na rostoucí poptávku po rychlém a efektivním nabíjení elektromobilů v Číně. Nové nabíjecí stanice budou vybaveny energetickými úložišti o kapacitě přibližně 2 MWh, což umožní vyrovnání špiček v poptávce a sníží zatížení místní elektrické sítě.

Po roce terénního testování dokončilo město Kolín nad Rýnem ve spolupráci se společnostmi TankE GmbH a Rheinmetall AG pilotní projekt čtyř inovativních nabíjecích stanic Curb Charger integrovaných přímo do obrubníků. Výsledky studie potvrzují vysokou spolehlivost, uživatelskou přívětivost i technickou připravenost pro sériovou výrobu. Řešení šetří prostor, zvyšuje bezpečnost a estetiku městského prostředí a nabízí novou cestu k efektivní elektrifikaci veřejného prostoru. Po více než 2 800 úspěšných nabíjecích cyklech se stanice nyní provozovány v běžném provozu.

Anji Ansheng, čínská zaoceánská loď pro přepravu automobilů v Číně a co do kapacity největší taková loď na světě, se vydala na svou první plavbu do Evropy se 7 000 vozidly MG společnosti SAIC vyrobenými v Číně. Vyplutí lodi Anji Ansheng ze Šanghaje představuje překonání rekordu, který nedlouho předtím v Číně vytvořila loď pro přepravu automobilů BYD Shenzhen čínské automobilky BYD. Ta držela titul největší provozované lodi pro přepravu automobilů na světě jen několik týdnů.

Společnost Hyundai Motor Group ve spolupráci s Mezinárodním letištěm Inčchon představila inovativní řešení pro nabíjení elektromobilů pomocí robotů poháněných umělou inteligencí. Tato technologie má za cíl zvýšit pohodlí a efektivitu nabíjení elektrických vozidel na letišti, přičemž roboti autonomně identifikují a obsluhují vozidla vyžadující nabití. Iniciativa je součástí širší strategie Hyundai zaměřené na rozvoj inteligentních mobilních řešení a podporu udržitelné dopravy.

Inženýři z Michiganské univerzity vyvinuli inovativní výrobní proces pro lithium-iontové baterie elektromobilů, který umožňuje až pětinásobně rychlejší nabíjení při teplotách až -10 °C. Tato technologie kombinuje mikroskopické kanálky v grafitové anodě s ultratenkým sklovitým povlakem z lithium-borát-karbonátu, čímž zvyšuje pohyblivost iontů a zabraňuje tvorbě nežádoucího lithium platingu. Výsledkem je zachování 97 % kapacity baterie i po 100 cyklech rychlého nabíjení v mrazivých podmínkách, bez nutnosti měnit základní chemii článků nebo snižovat energetickou hustotu.

Společnosti BASF a Group14 Technologies oznámily uvedení na trh nové bateriové technologie využívající křemíkové anody, která kombinuje spojovací materiál od BASF a pokročilý křemíkový materiál od Group14. Tato kombinace přináší bateriím s vysokým podílem křemíku výrazně vyšší energetickou hustotu, rychlejší nabíjení a dlouhou životnost i při extrémních teplotách. Testy ukázaly, že při pokojové teplotě si články zachovávají 80 % kapacity i po více než 1 000 cyklech, a při 45 °C dosahují přes 500 cyklů s téměř čtyřnásobnou kapacitou oproti tradičním grafitovým anodám. Tato technologie je připravena k okamžitému nasazení a představuje významný krok k širší adopci křemíkových baterií v elektromobilitě a dalších náročných aplikacích.

Společnosti General Motors (GM) a LG Energy Solution oznámily zahájení výroby prizmatických článků s chemií bohatou na lithium-mangan (LMR) v USA do roku 2028. Tyto články nabídnou vyšší energetickou hustotu a nižší náklady než tradiční baterie a budou určeny především pro elektrické pick-upy a SUV. Partnerství navazuje na dlouholetý společný výzkum, přičemž LGES drží přes 200 patentů v oblasti LMR. Nová technologie umožní dojezd přes 640 km a bude integrována do stávající infrastruktury, s důrazem na lokální a udržitelnou výrobu v USA.

O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V odborném periodiku Journal of Materials Chemistry A představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie. Suspenzní elektrolyt s částečkami soli zlepšuje výkon a životnost dvouiontových baterií.

Výstavba montážního závodu na vysokonapěťové baterie probíhá podle plánu. První stavební práce začaly v dubnu 2024, první pilíř centrální výrobní budovy byl položen na konci června 2024. První výrobní stroje mohou být instalovány od června. Po dokončení bude závod jedním z pěti montážních závodů na vysokonapěťové baterie šesté generace (Gen6), ve kterých BMW poprvé používá velkoobjemové válcové články a integruje je přímo do bateriových bloků připravených k instalaci podle principu „cell-to-pack“. Bude zásobovat především německé automobilové závody mnichovské společnosti.

Společnost CATL – která dodává baterie společnostem Tesla , Ford , General Motors a dalším – odhalila tři hlavní inovace. První je druhá generace LFP baterie Shenxing. "Freevoy Dual Power Battery" kombinuje dva akumulátory pro dojezd 932 mil. A konečně světová novinka: sodíkovo-iontová baterie pro elektromobily, jejímž cílem je lepší výkon v chladném počasí a diverzifikace mimo lithium. Baterie CATL Shenxing LFP druhé generace může poskytnout dojezd 497 mil na jedno nabití a je schopna nabíjet rychlostí 12C, může tak přidat 2,5 km dojezdu za sekundu, což řidičům umožňuje získat dojezd 323 mil za pouhých pět minut nabíjení. Dokonce i při -10 stupních Celsia se může zvýšit z 5 % na 80 % za pouhých 15 minut.

Aktuální údaje potvrzují trend, že elektromobily jsou spolehlivější než spalovací motory. Je však stále zajímavé sledovat, jak se toto téma bude vyvíjet v příštích několika letech. Celkově lze říci, že trh s elektromobily je v současné době velmi dynamický. Nabídka modelů roste a stala se mnohem různorodější. Na jedné straně lze u elektromobilů stále očekávat počáteční problémy – tato technologie je pro většinu výrobců stále nová. Na druhou stranu je křivka učení v současné době velmi strmá, takže další zdokonalování elektromobilů je myslitelné a očekávatelné. O tom, že i starší vozidla mohou mít nízkou poruchovost, svědčí zejména modely BMW a Audi, ale i ostatních značek koncernu VW.

Tři čtvrtiny Čechů nevěří, že plány Evropské unie v oblasti elektromobility jsou důvěryhodné a naplnitelné. V plány EU Češi mezi Evropany věří nejméně a například proti Portugalsku, Španělsku nebo Itálii i o polovinu méně. Přibližně 52 % Čechů souhlasí s tvrzením, že by ekologie měla být prioritou pro tuzemskou vládu. V tomto případě evropský průměr činí 72 %, nejvyšší podporu má ekologie opět v Portugalsku, a to 89 %.

Ve studii radiační ochrany, kterou zadala německá vláda, splňovaly všechny analyzované elektromobily doporučení pro ochranu před účinky magnetických polí na zdraví. Podle analýzy navíc lidé nejsou v bateriových elektromobilech obecně vystaveni silnějším magnetickým polím než ve spalovacích vozidlech. Pro studii byla měřena a vyhodnocována magnetická pole na sedadlech čtrnácti různých modelů automobilů v letech 2019 až 2021 v různých provozních podmínkách.

Češi milují spalovací motory a nechtějí se jich vzdát. Budou muset, stejně jako evropské automobilky. Nedávno zavedená cla na čínská auta Evropě získávají čas nakopnout výrobu elektroaut, ale nesmí se utopit v polovičatých řešeních. To říká expert na energetiku Jan Osička z Masarykovy univerzity v první části dvoudílného rozhovoru o elektromobilech a Číně.

Podle průzkumu agentury Reuters je elektrifikace hlavní prioritou pro většinu výrobců automobilů, kteří plánují velké investice do nových produktů a technologií. Většina výrobců automobilů - 62 % - považuje elektrifikaci za naléhavou prioritu, vyplývá z přehledu Auto Strategic Insights 2024 agentury Reuters, který se týkal 542 respondentů z celého světa. Na druhém místě v pořadí priorit se umístila efektivita výroby (40 %), následovaná strategiemi softwarově definovaných vozidel (38 %), 53 procent dotázaných výrobců automobilů považuje elektromobily za oblast, do které budou v příštích dvou letech investovat nejvíce.

Česko sice patří k evropským zemím, na jejichž silnicích přibývá čistě elektrických vozů nejpomalejším tempem, možnou změnu trendu nicméně naznačují poslední data tří největších leasingových společností působících v tuzemsku. Jednak ukazují, že rychle přibývá firem, které prostřednictvím operativních leasingů zařazují elektromobily do svých flotil, jednak dokládají, že celkové náklady vlastnictví elektrických aut jsou nižší než u vozů se spalovacími motory.

Porsche Engineering vyvinulo koncept „AC baterie“ pro elektrická vozidla, která spojuje četné komponenty do jediné části. Je řízena standardizovanou koncepcí řídicí jednotky s mimořádně výkonnou výpočetní platformou schopnou pracovat v reálném čase. Systém byl vyvinut jako součást studie proveditelnosti, testován na zkušební stolici a předveden ve vozidle.

Pouhých 25 bateriových elektromobilů a 18 zásuvkových plug-in hybridů z celkových 2 020 otestovaných aut mělo při detailním měření stav zdraví baterie nižší než 80 procent. Baterie elektrovozů jsou na tom v provozu mnohem lépe, než se obecně předpokládá. AURES během 19 měsíců testování proměřil stav celkem 1 672 bateriových elektromobilů (BEV) a 315 plug-in hybridů (PHEV). Vozy měly v průměru nájezd 63 300 kilometrů a SoH 92,62 procenta. Nejvíce najeto měl bateriový elektromobil s 375 tisíci kilometry, jeho SoH přitom bylo na úrovni 87,5 %. U plug-in hybridů to bylo auto s 221 tisíci kilometry a stavem baterie 82,4 procenta.

Analýza byla provedena na základě 8 300 certifikátů o stavu baterie u ojetých elektromobilů 30 různých značek, které Arval prodal v období od března 2023 do listopadu 2024 v 8 zemích. U 8 300 testovaných elektromobilů byla průměrná kapacita baterie 93 % (100 % je teoretický stav baterie při prvním uvedení vozidla do provozu). Naprostá většina (98 %) změřených stavů baterie byla nad 80 %. Po ujetí 70 000 km byl průměrný stav baterie 93 %. Po překročení 200 000 km zůstává průměrný stav baterie těsně pod 90 %.

První dubnový den se seznam automobilových značek, které oficiálně působí v České republice a prodávají zde své nové modely, rozšíří o čínský BYD. BYD v současnosti soupeří s Teslou o pozici nejúspěšnějšího výrobce elektrických vozů. Působení značky BYD v ČR je znakem další expanze čínské společnosti v Evropě. Ještě letos se mají začít vyrábět první exempláře modelů Atto 3 a Dolphin v první evropské továrně BYD. Ta se buduje v maďarském Szegedu.

Tento krok posiluje závazek společnosti snižovat uhlíkovou stopu a zároveň podporovat místní ekonomiku a celosvětový přechod na ekologickou mobilitu. Hyundai Motor Türkiye zahajuje přípravy na výrobu elektromobilů, přičemž plánuje zahájení výroby v roce 2026. Rozšíření výroby posílí roli společnosti Hyundai Motor Türkiye na evropském automobilovém trhu a zároveň posílí výrobní sektor v zemi. Místně vyráběné elektromobily přispějí k závazku společnosti nabízet v Evropě do roku 2035 pouze vozidla s nulovými výfukovými emisemi.

Pražští zastupitelé udělali významný krok směrem k ekologičtější dopravě. Na 20. zasedání Výboru pro dopravu, které se konalo 25. února, navrhli, aby od 1. září 2029 mohly v Praze fungovat jako taxi pouze čistě elektrické nebo vodíkové vozy. Pokud by tento návrh prošel, Praha by se zařadila po bok měst jako Oslo a Hamburk, která již podobná opatření zavedla. Oslo vyžaduje elektrické taxíky od 1. listopadu 2024 a Hamburk nařídil, že všechny nově registrované taxíky musí mít elektrický pohon již od začátku letošního roku.

Katedra výrobního inženýrství komponentů pro elektromobilitu (PEM) Univerzity RWTH v Cáchách zahájila dvouletý výzkumný projekt HNTR, který je financován německým Spolkovým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu. Cílem projektu je upravit výrobní procesy pro vlásenkové statory elektromotorů tak, aby bylo možné zpracovávat obdélníkové duté vodiče, což umožní přímé chlazení motoru namísto dosavadních nepřímých metod.

Automobilka Dacia vyvíjí nástupce malého elektromobilu Spring, který má být v druhé generaci sofistikovanější, a přitom se s cenou vejít do 18 tisíc eur, 451 tisíc korun. Novinka bude příbuzná s chystaným Renaultem Twingo nové generace a je koncipována jako nástupce Dacie Spring, ale na rozdíl od tohoto vozu dováženého z Číny se bude vyrábět v Evropě. Stavba vozu v evropské továrně bude znamenat, že se vyhne dovozním clům uvaleným na dnešní čínský model, čímž se zvýší ziskovost. Nový model má přitom vzniknout v neuvěřitelně krátkém termínu. S vývojem začala Dacia v těchto týdnech, hotovo má být za 16 měsíců.

Společnost Toyota Motor Corporation (Toyota) dnes oznámila, že v rámci pokračujícího úsilí o realizaci vodíkové společnosti vyvinula nový systém palivových článků (FC) třetí generace (3rd Gen FC System). Hlavní vlastnosti systému FC 3. generace jsou následující: Zlepšení životnosti, až 2x oproti předchozí generaci, dosažení životnosti srovnatelné s dieselovými motory a bezúdržbové konstrukce. Zlepšení palivové účinnosti na 1,2x oproti předchozí generaci, což umožňuje o 20 % delší dojezd. Výrazné snížení nákladů díky inovacím v konstrukci článků a výrobních procesů. Rozšíření nabídky Systém FC 3. generace lze instalovat do řady užitkových vozidel, osobních automobilů a univerzálních aplikací, jako jsou stacionární generátory, železnice a lodě. V případě osobních vozidel zajišťuje vyšší účinnost paliva větší dojezd pro další klid na cestách. U těžkých užitkových vozidel nabízí nový systém FC úroveň životnosti srovnatelnou se vznětovými motory a vysoký výkon. Díky kompaktnější konstrukci systému jej lze navíc snadněji integrovat do různých užitkových vozidel.

Stellantis získal patent na nový výfukový systém pro elektrická vozidla, který by mohl pomoci předcházet požárům baterií nebo omezit jejich rozsah. Tento systém by měl odvádět hořlavé plyny uvolňované při přehřátí baterií, což by mohlo zabránit vzniku požárů způsobených tzv. tepelným únikem. Patentovaný systém zahrnuje několik zón pro chemickou úpravu plynů, což připomíná funkci katalyzátorů v tradičních spalovacích motorech. Tento inovativní přístup by mohl zvýšit bezpečnost elektrických vozidel tím, že by efektivněji zvládal rizika spojená s přehřátím baterií

Společnost Toyota Chemical Engineering vyvinula novou technologii pro recyklaci vysokonapěťových baterií, která snižuje emise CO2 a umožňuje opětovné využití většího množství surovin. Tato technologie je reakcí na rostoucí poptávku po vzácných kovech, jako je kobalt a lithium, v souvislosti s popularitou elektrifikovaných vozidel. Nová metoda recyklace se obejde bez spalování, což snižuje emise CO2 a ztráty recyklovatelných materiálů. V rámci tohoto procesu je elektrolytická kapalina z baterií nejprve extrahována a destilována, poté jsou bateriové články roztříděny a získané suroviny jsou dále zpracovávány pro výrobu nových baterií. Zavedení této technologie představuje významné investiční náklady, ale zároveň přináší nové obchodní příležitosti a přispívá k vytvoření udržitelnějšího oběhového hospodářství.

Francouzská dálniční společnost Vinci Autoroutes chce otestovat indukční nabíjení elektromobilů za jízdy na 1,5 km dlouhém úseku A10 u Paříže. Od začátku ledna firma instaluje pod dlažbu indukční cívky. Práce by měly být dokončeny do dubna 2025 a baterie čtyř elektromobilů vybavených přijímacími cívkami pak budou během jízdy bezdrátově zásobovány energií. Pro pilotní projekt byly nákladní auto, dodávka, osobní automobil a autokar vybaveny přijímacími cívkami pro testování dynamického indukčního nabíjení přímo s různými typy vozidel.

Zelený vodík je klíčový pro dekarbonizaci odvětví, která se obtížně elektrifikují, ale čelí vysokým nákladům a investičním rizikům. Analýza 190 projektů ukazuje velkou mezeru v implementaci do roku 2023, přičemž pouze 7 % oznámené globální kapacity bylo dokončeno podle plánu. Mezera v ambicích do roku 2030 se zmenšuje, protože objem projektů se téměř ztrojnásobil na 422 GW. Bez zpoplatnění uhlíku by realizace všech projektů vyžadovala globální dotace ve výši 1,3 bilionu USD, což výrazně převyšuje oznámené dotace. Vzhledem k mezerám v implementaci se tvůrci politik musí připravit na dlouhodobý nedostatek zeleného vodíku a zaměřit se na aplikace, kde je vodík nepostradatelný.

Studie zkoumala životnost vozidel s různými typy pohonu a zjistila, že elektromobily (BEV) by mohly mít delší životnost než vozidla se spalovacími motory (ICEV), ale je třeba brát v úvahu i další faktory, jako jsou náklady na baterie a jejich výměnu, vládní pobídky a technologický vývoj. Analýza dat z STK ve Velké Británii odhalila, že životnost vozidla ovlivňuje řada faktorů. Starší modely elektromobilů byly méně spolehlivé, ale s technologickým pokrokem se jejich životnost prodlužuje a očekává se, že nové modely BEV překonají životnost průměrných ICEV. Pro plné využití výhod delší životnosti BEV je ale nutné zajistit dostupnost a cenovou přijatelnost náhradních baterií a vytvořit efektivní systém recyklace.

Nové testy zvýší emisní hodnocení plug-in hybridních vozidel (PHEV) na dvojnásobek. To znamená, že PHEV budou mít vyšší emisní hodnocení a méně nových modelů bude splňovat přísnější normy. Automobilky reagují na nové předpisy tím, že vybavují PHEV většími bateriemi, které poskytují delší dojezd na elektrický pohon, což však také znamená vyšší ceny. Tento krok je součástí širšího úsilí o snížení emisí a dosažení klimatických cílů, ale přináší nové výzvy pro automobilový průmysl.

V zájmu podpory udržitelnosti elektromobility a zvýšení účinnosti zdrojů nabývá na významu recyklace lithium-iontových baterií. Úsilí se zaměřuje na zpomalení materiálových cyklů opětovným využitím použitých baterií z elektromobilů pro nové aplikace namísto jejich přímého předávání do recyklačních procesů. Navzdory svému skutečně významnému potenciálu šetřit zdroje se upcyklace zatím neujala kvůli technickým a ekonomickým problémům. Tým výzkumníků však vyvinul praktickou metodu, která kombinuje metodu vysokorychlostního měření a umělou inteligenci (AI), aby tyto překážky překonala.

Každé parkoviště, které nabízí stání pro více než 20 aut, musí mít od Nového roku alespoň jednu dobíjecí stanici na deset stání nebo přípravu pro nabíječky u každého druhého místa. Novela zákona zatím platí pro parkoviště u všech budov, které nejsou určeny k bydlení, tedy nákupní centra, administrativní budovy, restaurace, školy, bazény nebo kina. Povinnost vychází z cílů Evropské unie pro rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, postupně bude počet dobíjecích bodů podle plánů EU přibývat. Závazná pravidla pro bytové domy zatím nejsou.

Unikátní polygon pro testování automatizovaného řízení automobilů a mobilních robotů začala ve svém areálu stavět Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Jeho součástí bude i budova s moderními laboratořemi a pracovnami, v nichž najde zázemí na padesát vědců. Nový objekt za více než sto milionů korun má být hotový příští rok v létě.

Podle zprávy Ministerstva energetiky (DoE) dosáhl průměrný dojezd plně elektrických vozidel (EV) pro rok 2024 rekordních 283 mil na jedno nabití. To je o 13 mil více než u modelů z roku 2023, což se nemusí zdát jako významný pokrok. Nicméně, nejvíce pozornosti si zaslouží obrovský nárůst průměrného dojezdu elektromobilů za posledních 10 let. V roce 2014 byl průměrný dojezd pouhých 84 mil. V roce 2024 toto číslo vzrostlo na 283 mil, což je více než trojnásobek za pouhých deset let.

Laboratoř inteligentních mobilních a energetických systémů pro udržitelnost (LIMESS) z FEL ČVUT slaví významný úspěch. Na prestižní konferenci NeurIPS 2024, která patří ke světové špičce v oblasti umělé inteligence a konala se v prosinci v kanadském Vancouveru, tým vědců představil průlomový generativní model pro predikci poptávky po dobíjení elektromobilů na veřejných nabíjecích stanicích. Tento inovativní přístup, zaměřený na využití umělé inteligence pro optimalizaci infrastruktury nabíjení elektromobility, vzbudil široký zájem odborné veřejnosti.

V novém výzkumném projektu EU UNDERCOVER (Unified Novel Deep ExploRation for Critical Ore discoVERy) si účastníci připravují půdu pro průzkum hlubinných ložisek surovin. Cílem tříletého projektu EU, který byl zahájen 1. ledna, je přispět k "odpovědnému zásobování surovinami" v EU, uvádí Finská geologická služba (GTK), která projekt koordinuje. Cílem je využít znalosti o podpovrchových vrstvách a jejich minerálních systémech pro konkrétní rozvoj jednotlivých ložisek a zefektivnit tak jejich vyhledávání. Dalších 15 partnerů pochází z Finska, Francie, Německa, České republiky (Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky), Portugalska, Namibie a Kanady.

Mazda oznámila výstavbu nového závodu na výrobu bateriových modulů a sad v japonském městě Iwakuni. Budou se zde zpracovávat válcové články Panasonic. Roční výrobní kapacita je navržena na 10 GWh. Mazda v uplynulém roce zvýšila své úsilí o elektrifikaci po celém světě, v září uvedla na trh nový elektromobil v Číně a poté oznámila, že Mazda EZ-6 zamíří i na evropské trhy. Pro Severní Ameriku bylo jediným významným oznámením, že Mazda bude do svých vozidel integrovat nabíjecí porty NACS. Společnost Panasonic zase připravuje sériovou výrobu svých válcových bateriových článků formátu 4680.

Hyundai Mobis vyvinul nový materiál pro chlazení článků baterie, který má zabránit přehřátí baterie během ultrarychlého nabíjení elektrických vozidel. Hyundai Mobis si klade za cíl zajistit špičkovou technologii chlazení baterií a komercializovat ji, aby posílila svou konkurenceschopnost na budoucím trhu mobility. Tento materiál, označovaný jako 'Pulsating Heat Pipe', se skládá z hliníkové slitiny a chladiva a je umístěn mezi články baterie, aby se snížila vnitřní teplota baterie, která se během rychlého nabíjení prudce zvyšuje. I když se během ultrarychlého nabíjení zvýší tvorba tepla baterie, očekává se, že se výrazně zkrátí doba nabíjení elektromobilu implementací stabilního systému tepelného managementu schopného odolávat teplu.

CATL představila na konferenci Choco-Swap dva standardizované modely baterií, #20 a #25, s cílem revolucionalizovat výměnu baterií v elektromobilech. Tyto baterie nabízejí kapacity od 42 kWh do 70 kWh a poskytují dojezd až 600 km. CATL plánuje do roku 2025 zřídit v Číně 1 000 stanic pro výměnu baterií s dlouhodobým cílem 30 000 stanic. Ekosystém Choco-Swap, vyvinutý s téměř 100 partnery, má za cíl standardizovat rozměry baterií a snížit náklady na vývoj. Uživatelé budou platit podle využití, místo aby kupovali celé bateriové sady, což zvýší nákladovou efektivitu. Tato iniciativa by měla zkrátit vývojové cykly vozidel a řešit problémy v odvětví. Budoucí bateriové technologie CATL budou integrovány do těchto standardizovaných modelů.

Státní úřad pro hornictví, energetiku a geologii (LBEG) přidělil čtyři tzv. licenční pole pro průzkum lithia na počáteční období pěti let ve spolkové zemi Dolní Sasko. Povolení je platné od 1. ledna 2025 a vztahuje se na oblast o rozloze 1 443 km2. Esso chce těžit lithium pro komerční účely. Těžba bude probíhat z hloubky několika tisíc metrů, složky obsahující lithium se vytřídí a zbytek se může vrátit do původních podzemních vrstev. Společnost podala u LBEG dalších 19 žádostí o průzkumné licence, o kterých bude v nejbližší době rozhodnuto.

Na koleje u nás vyjíždějí první bateriové vlaky! Prvním regionem v Česku, kde se lidé svezou těmito moderními soupravami, je právě Moravskoslezský kraj. Od neděle 15. prosince vyjedou čtyři RegioPantery osazené trakčními bateriemi na trase Veřovice – Ostrava, tedy na lince S8 přes Studénku a Štramberk. Dalších 15 souprav České dráhy nasadí v Moravskoslezském kraji do konce roku 2026.

Čínský bateriový gigant podporovaný koncernem Volkswagen oznámil, že celková investice do slovenského projektu nemá přesáhnout 1,234 miliardy eur, přičemž roční kapacita lithiových baterií má činit 20 GWh – cílem závodu bude realizovat místní dodávky baterií pro pokrytí trhu EU. Projekt, který se nachází ve slovenském městě Šurany, bude realizován v několika fázích a jeho výstavba by neměla trvat déle než tři roky. Slovenská vláda v červnu schválila státní podporu pro společnost ve výši 214 milionů eur, z toho 150 milionů eur ve formě dotací a 64 milionů eur ve formě daňových úlev. Závod by měl zahájit výrobu v lednu 2027 a dosáhnout plné kapacity v červnu téhož roku.

Evropská lidová strana (EPP) se snaží oslabit hlavní politiky EU zaměřené na snižování emisí CO2 z automobilů. EPP navrhuje zrušit zákaz prodeje nových automobilů s emisemi CO2 od roku 2035 a umožnit prodej vozidel s motory na biopaliva a další alternativní paliva i po tomto datu. Rovněž požaduje podporu pro plug-in hybridní automobily a brzkou revizi této politiky v příštím roce. Tento krok přichází v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí slabé poptávce, konkurenci z Číny a nižším než očekávaným prodejům elektrických vozidel. EPP navrhuje také odklad limitů pro rok 2025 na rok 2027 nebo zmírnění způsobu, jakým je zohledňováno dodržování limitů ze strany výrobců automobilů.

Studie Global EV Alliance shromáždila údaje od více než 23 000 řidičů elektromobilů z 18 různých zemí, výsledky ukazují, že 92 % z nich si hodlá jako svůj příští vůz opět pořídit elektromobil s nulovými lokálními emisemi. Z výsledků vyplývá, že pouze 1 % respondentů se vrátí k benzinovému nebo dieselovému vozu, a 4 % by se rozhodla pro plug-in hybrid. Největším faktorem tohoto rozhodnutí jsou nižší provozní náklady (45 %). Další hlavní důvody, proč zůstat u elektromobilu, byly, že jsou šetrnější ke klimatu (40 %), lepší pro místní životní prostředí (32 %), dobré jízdní vlastnosti (21 %) a nižší náklady na údržbu (18 %). Výsledky potvrzují, že řidiči elektromobilů jsou se svou volbou velmi spokojeni a že zprávy o klesající oblibě elektromobilů jsou do značné míry nadsazené.

BYD v současné době staví závod v Maďarsku, aby konečně získal významný podíl na trhu EU – bez ohledu na cla, s náběhem výroby začne koncem roku 2025 s prvními dvěma vozy Dolphin a Atto 3. Dolphin je srovnatelný s VW ID.3 nebo Golfem, Atto 3 je SUV stejné třídy. Třetím vozem, který se bude v Evropě vyrábět, bude Atto 2, rozměrově mezi uvedenými dvěma modely. BYD původně plánovala uvést na trh evropskou verzi malého vozu Seagull, půjde však až o čtvrtý model. Náběh závodu v Maďarsku bude trvat dva až tři roky, nakonec by mohl vyrábět dvanáct různých modelů souběžně. Společnost pak již nebude dovážet automobily z Číny.

Společnosti dosáhly dohody o investici až 4,1 miliardy eur do vytvoření společného podniku, který vybuduje rozsáhlý evropský závod (zcela uhlíkově neutrální) na výrobu lithium-železo-fosfátových (LFP) baterií ve španělské Zaragoze. Zařízení, jehož výroba by měla být zahájena do konce roku 2026 by mohlo dosáhnout kapacity až 50 GWh. Společný podnik automobilce umožní nabízet více kvalitních, odolných a cenově dostupných bateriových osobních automobilů, crossoverů a SUV v segmentech B a C se středním dojezdem.

"Cíle stanovené pro rok 2025 známe již od roku 2019, přizpůsobili jsme jim naši modelovou politiku a dále zvýšili účinnost pohonných jednotek," uvedl Zipse. Nejde jen o elektromobilitu, ale také o oblasti, jako je aerodynamika, hnací ústrojí a brzdy. "Téměř všechny spalovací motory BMW nyní pracují se 48voltovou technologií. Do té je třeba investovat včas – jinak jako výrobce nejste na nové předpisy připraveni," říká Zipse. "Nevidíme důvod, proč odkládat plnění cílů v oblasti emisí CO2 pro rok 2025."