Externí novinky

Automobilka Dacia vyvíjí nástupce malého elektromobilu Spring, který má být v druhé generaci sofistikovanější, a přitom se s cenou vejít do 18 tisíc eur, 451 tisíc korun. Novinka bude příbuzná s chystaným Renaultem Twingo nové generace a je koncipována jako nástupce Dacie Spring, ale na rozdíl od tohoto vozu dováženého z Číny se bude vyrábět v Evropě. Stavba vozu v evropské továrně bude znamenat, že se vyhne dovozním clům uvaleným na dnešní čínský model, čímž se zvýší ziskovost. Nový model má přitom vzniknout v neuvěřitelně krátkém termínu. S vývojem začala Dacia v těchto týdnech, hotovo má být za 16 měsíců.

Společnost Toyota Motor Corporation (Toyota) dnes oznámila, že v rámci pokračujícího úsilí o realizaci vodíkové společnosti vyvinula nový systém palivových článků (FC) třetí generace (3rd Gen FC System). Hlavní vlastnosti systému FC 3. generace jsou následující: Zlepšení životnosti, až 2x oproti předchozí generaci, dosažení životnosti srovnatelné s dieselovými motory a bezúdržbové konstrukce. Zlepšení palivové účinnosti na 1,2x oproti předchozí generaci, což umožňuje o 20 % delší dojezd. Výrazné snížení nákladů díky inovacím v konstrukci článků a výrobních procesů. Rozšíření nabídky Systém FC 3. generace lze instalovat do řady užitkových vozidel, osobních automobilů a univerzálních aplikací, jako jsou stacionární generátory, železnice a lodě. V případě osobních vozidel zajišťuje vyšší účinnost paliva větší dojezd pro další klid na cestách. U těžkých užitkových vozidel nabízí nový systém FC úroveň životnosti srovnatelnou se vznětovými motory a vysoký výkon. Díky kompaktnější konstrukci systému jej lze navíc snadněji integrovat do různých užitkových vozidel.

Stellantis získal patent na nový výfukový systém pro elektrická vozidla, který by mohl pomoci předcházet požárům baterií nebo omezit jejich rozsah. Tento systém by měl odvádět hořlavé plyny uvolňované při přehřátí baterií, což by mohlo zabránit vzniku požárů způsobených tzv. tepelným únikem. Patentovaný systém zahrnuje několik zón pro chemickou úpravu plynů, což připomíná funkci katalyzátorů v tradičních spalovacích motorech. Tento inovativní přístup by mohl zvýšit bezpečnost elektrických vozidel tím, že by efektivněji zvládal rizika spojená s přehřátím baterií

Společnost Toyota Chemical Engineering vyvinula novou technologii pro recyklaci vysokonapěťových baterií, která snižuje emise CO2 a umožňuje opětovné využití většího množství surovin. Tato technologie je reakcí na rostoucí poptávku po vzácných kovech, jako je kobalt a lithium, v souvislosti s popularitou elektrifikovaných vozidel. Nová metoda recyklace se obejde bez spalování, což snižuje emise CO2 a ztráty recyklovatelných materiálů. V rámci tohoto procesu je elektrolytická kapalina z baterií nejprve extrahována a destilována, poté jsou bateriové články roztříděny a získané suroviny jsou dále zpracovávány pro výrobu nových baterií. Zavedení této technologie představuje významné investiční náklady, ale zároveň přináší nové obchodní příležitosti a přispívá k vytvoření udržitelnějšího oběhového hospodářství.

Francouzská dálniční společnost Vinci Autoroutes chce otestovat indukční nabíjení elektromobilů za jízdy na 1,5 km dlouhém úseku A10 u Paříže. Od začátku ledna firma instaluje pod dlažbu indukční cívky. Práce by měly být dokončeny do dubna 2025 a baterie čtyř elektromobilů vybavených přijímacími cívkami pak budou během jízdy bezdrátově zásobovány energií. Pro pilotní projekt byly nákladní auto, dodávka, osobní automobil a autokar vybaveny přijímacími cívkami pro testování dynamického indukčního nabíjení přímo s různými typy vozidel.

Zelený vodík je klíčový pro dekarbonizaci odvětví, která se obtížně elektrifikují, ale čelí vysokým nákladům a investičním rizikům. Analýza 190 projektů ukazuje velkou mezeru v implementaci do roku 2023, přičemž pouze 7 % oznámené globální kapacity bylo dokončeno podle plánu. Mezera v ambicích do roku 2030 se zmenšuje, protože objem projektů se téměř ztrojnásobil na 422 GW. Bez zpoplatnění uhlíku by realizace všech projektů vyžadovala globální dotace ve výši 1,3 bilionu USD, což výrazně převyšuje oznámené dotace. Vzhledem k mezerám v implementaci se tvůrci politik musí připravit na dlouhodobý nedostatek zeleného vodíku a zaměřit se na aplikace, kde je vodík nepostradatelný.

Studie zkoumala životnost vozidel s různými typy pohonu a zjistila, že elektromobily (BEV) by mohly mít delší životnost než vozidla se spalovacími motory (ICEV), ale je třeba brát v úvahu i další faktory, jako jsou náklady na baterie a jejich výměnu, vládní pobídky a technologický vývoj. Analýza dat z STK ve Velké Británii odhalila, že životnost vozidla ovlivňuje řada faktorů. Starší modely elektromobilů byly méně spolehlivé, ale s technologickým pokrokem se jejich životnost prodlužuje a očekává se, že nové modely BEV překonají životnost průměrných ICEV. Pro plné využití výhod delší životnosti BEV je ale nutné zajistit dostupnost a cenovou přijatelnost náhradních baterií a vytvořit efektivní systém recyklace.

Nové testy zvýší emisní hodnocení plug-in hybridních vozidel (PHEV) na dvojnásobek. To znamená, že PHEV budou mít vyšší emisní hodnocení a méně nových modelů bude splňovat přísnější normy. Automobilky reagují na nové předpisy tím, že vybavují PHEV většími bateriemi, které poskytují delší dojezd na elektrický pohon, což však také znamená vyšší ceny. Tento krok je součástí širšího úsilí o snížení emisí a dosažení klimatických cílů, ale přináší nové výzvy pro automobilový průmysl.

V zájmu podpory udržitelnosti elektromobility a zvýšení účinnosti zdrojů nabývá na významu recyklace lithium-iontových baterií. Úsilí se zaměřuje na zpomalení materiálových cyklů opětovným využitím použitých baterií z elektromobilů pro nové aplikace namísto jejich přímého předávání do recyklačních procesů. Navzdory svému skutečně významnému potenciálu šetřit zdroje se upcyklace zatím neujala kvůli technickým a ekonomickým problémům. Tým výzkumníků však vyvinul praktickou metodu, která kombinuje metodu vysokorychlostního měření a umělou inteligenci (AI), aby tyto překážky překonala.

Každé parkoviště, které nabízí stání pro více než 20 aut, musí mít od Nového roku alespoň jednu dobíjecí stanici na deset stání nebo přípravu pro nabíječky u každého druhého místa. Novela zákona zatím platí pro parkoviště u všech budov, které nejsou určeny k bydlení, tedy nákupní centra, administrativní budovy, restaurace, školy, bazény nebo kina. Povinnost vychází z cílů Evropské unie pro rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, postupně bude počet dobíjecích bodů podle plánů EU přibývat. Závazná pravidla pro bytové domy zatím nejsou.

Unikátní polygon pro testování automatizovaného řízení automobilů a mobilních robotů začala ve svém areálu stavět Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Jeho součástí bude i budova s moderními laboratořemi a pracovnami, v nichž najde zázemí na padesát vědců. Nový objekt za více než sto milionů korun má být hotový příští rok v létě.

Podle zprávy Ministerstva energetiky (DoE) dosáhl průměrný dojezd plně elektrických vozidel (EV) pro rok 2024 rekordních 283 mil na jedno nabití. To je o 13 mil více než u modelů z roku 2023, což se nemusí zdát jako významný pokrok. Nicméně, nejvíce pozornosti si zaslouží obrovský nárůst průměrného dojezdu elektromobilů za posledních 10 let. V roce 2014 byl průměrný dojezd pouhých 84 mil. V roce 2024 toto číslo vzrostlo na 283 mil, což je více než trojnásobek za pouhých deset let.

Laboratoř inteligentních mobilních a energetických systémů pro udržitelnost (LIMESS) z FEL ČVUT slaví významný úspěch. Na prestižní konferenci NeurIPS 2024, která patří ke světové špičce v oblasti umělé inteligence a konala se v prosinci v kanadském Vancouveru, tým vědců představil průlomový generativní model pro predikci poptávky po dobíjení elektromobilů na veřejných nabíjecích stanicích. Tento inovativní přístup, zaměřený na využití umělé inteligence pro optimalizaci infrastruktury nabíjení elektromobility, vzbudil široký zájem odborné veřejnosti.

V novém výzkumném projektu EU UNDERCOVER (Unified Novel Deep ExploRation for Critical Ore discoVERy) si účastníci připravují půdu pro průzkum hlubinných ložisek surovin. Cílem tříletého projektu EU, který byl zahájen 1. ledna, je přispět k "odpovědnému zásobování surovinami" v EU, uvádí Finská geologická služba (GTK), která projekt koordinuje. Cílem je využít znalosti o podpovrchových vrstvách a jejich minerálních systémech pro konkrétní rozvoj jednotlivých ložisek a zefektivnit tak jejich vyhledávání. Dalších 15 partnerů pochází z Finska, Francie, Německa, České republiky (Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky), Portugalska, Namibie a Kanady.

Mazda oznámila výstavbu nového závodu na výrobu bateriových modulů a sad v japonském městě Iwakuni. Budou se zde zpracovávat válcové články Panasonic. Roční výrobní kapacita je navržena na 10 GWh. Mazda v uplynulém roce zvýšila své úsilí o elektrifikaci po celém světě, v září uvedla na trh nový elektromobil v Číně a poté oznámila, že Mazda EZ-6 zamíří i na evropské trhy. Pro Severní Ameriku bylo jediným významným oznámením, že Mazda bude do svých vozidel integrovat nabíjecí porty NACS. Společnost Panasonic zase připravuje sériovou výrobu svých válcových bateriových článků formátu 4680.

Hyundai Mobis vyvinul nový materiál pro chlazení článků baterie, který má zabránit přehřátí baterie během ultrarychlého nabíjení elektrických vozidel. Hyundai Mobis si klade za cíl zajistit špičkovou technologii chlazení baterií a komercializovat ji, aby posílila svou konkurenceschopnost na budoucím trhu mobility. Tento materiál, označovaný jako 'Pulsating Heat Pipe', se skládá z hliníkové slitiny a chladiva a je umístěn mezi články baterie, aby se snížila vnitřní teplota baterie, která se během rychlého nabíjení prudce zvyšuje. I když se během ultrarychlého nabíjení zvýší tvorba tepla baterie, očekává se, že se výrazně zkrátí doba nabíjení elektromobilu implementací stabilního systému tepelného managementu schopného odolávat teplu.

CATL představila na konferenci Choco-Swap dva standardizované modely baterií, #20 a #25, s cílem revolucionalizovat výměnu baterií v elektromobilech. Tyto baterie nabízejí kapacity od 42 kWh do 70 kWh a poskytují dojezd až 600 km. CATL plánuje do roku 2025 zřídit v Číně 1 000 stanic pro výměnu baterií s dlouhodobým cílem 30 000 stanic. Ekosystém Choco-Swap, vyvinutý s téměř 100 partnery, má za cíl standardizovat rozměry baterií a snížit náklady na vývoj. Uživatelé budou platit podle využití, místo aby kupovali celé bateriové sady, což zvýší nákladovou efektivitu. Tato iniciativa by měla zkrátit vývojové cykly vozidel a řešit problémy v odvětví. Budoucí bateriové technologie CATL budou integrovány do těchto standardizovaných modelů.

Státní úřad pro hornictví, energetiku a geologii (LBEG) přidělil čtyři tzv. licenční pole pro průzkum lithia na počáteční období pěti let ve spolkové zemi Dolní Sasko. Povolení je platné od 1. ledna 2025 a vztahuje se na oblast o rozloze 1 443 km2. Esso chce těžit lithium pro komerční účely. Těžba bude probíhat z hloubky několika tisíc metrů, složky obsahující lithium se vytřídí a zbytek se může vrátit do původních podzemních vrstev. Společnost podala u LBEG dalších 19 žádostí o průzkumné licence, o kterých bude v nejbližší době rozhodnuto.

Na koleje u nás vyjíždějí první bateriové vlaky! Prvním regionem v Česku, kde se lidé svezou těmito moderními soupravami, je právě Moravskoslezský kraj. Od neděle 15. prosince vyjedou čtyři RegioPantery osazené trakčními bateriemi na trase Veřovice – Ostrava, tedy na lince S8 přes Studénku a Štramberk. Dalších 15 souprav České dráhy nasadí v Moravskoslezském kraji do konce roku 2026.

Čínský bateriový gigant podporovaný koncernem Volkswagen oznámil, že celková investice do slovenského projektu nemá přesáhnout 1,234 miliardy eur, přičemž roční kapacita lithiových baterií má činit 20 GWh – cílem závodu bude realizovat místní dodávky baterií pro pokrytí trhu EU. Projekt, který se nachází ve slovenském městě Šurany, bude realizován v několika fázích a jeho výstavba by neměla trvat déle než tři roky. Slovenská vláda v červnu schválila státní podporu pro společnost ve výši 214 milionů eur, z toho 150 milionů eur ve formě dotací a 64 milionů eur ve formě daňových úlev. Závod by měl zahájit výrobu v lednu 2027 a dosáhnout plné kapacity v červnu téhož roku.

Evropská lidová strana (EPP) se snaží oslabit hlavní politiky EU zaměřené na snižování emisí CO2 z automobilů. EPP navrhuje zrušit zákaz prodeje nových automobilů s emisemi CO2 od roku 2035 a umožnit prodej vozidel s motory na biopaliva a další alternativní paliva i po tomto datu. Rovněž požaduje podporu pro plug-in hybridní automobily a brzkou revizi této politiky v příštím roce. Tento krok přichází v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí slabé poptávce, konkurenci z Číny a nižším než očekávaným prodejům elektrických vozidel. EPP navrhuje také odklad limitů pro rok 2025 na rok 2027 nebo zmírnění způsobu, jakým je zohledňováno dodržování limitů ze strany výrobců automobilů.

Studie Global EV Alliance shromáždila údaje od více než 23 000 řidičů elektromobilů z 18 různých zemí, výsledky ukazují, že 92 % z nich si hodlá jako svůj příští vůz opět pořídit elektromobil s nulovými lokálními emisemi. Z výsledků vyplývá, že pouze 1 % respondentů se vrátí k benzinovému nebo dieselovému vozu, a 4 % by se rozhodla pro plug-in hybrid. Největším faktorem tohoto rozhodnutí jsou nižší provozní náklady (45 %). Další hlavní důvody, proč zůstat u elektromobilu, byly, že jsou šetrnější ke klimatu (40 %), lepší pro místní životní prostředí (32 %), dobré jízdní vlastnosti (21 %) a nižší náklady na údržbu (18 %). Výsledky potvrzují, že řidiči elektromobilů jsou se svou volbou velmi spokojeni a že zprávy o klesající oblibě elektromobilů jsou do značné míry nadsazené.

BYD v současné době staví závod v Maďarsku, aby konečně získal významný podíl na trhu EU – bez ohledu na cla, s náběhem výroby začne koncem roku 2025 s prvními dvěma vozy Dolphin a Atto 3. Dolphin je srovnatelný s VW ID.3 nebo Golfem, Atto 3 je SUV stejné třídy. Třetím vozem, který se bude v Evropě vyrábět, bude Atto 2, rozměrově mezi uvedenými dvěma modely. BYD původně plánovala uvést na trh evropskou verzi malého vozu Seagull, půjde však až o čtvrtý model. Náběh závodu v Maďarsku bude trvat dva až tři roky, nakonec by mohl vyrábět dvanáct různých modelů souběžně. Společnost pak již nebude dovážet automobily z Číny.

Společnosti dosáhly dohody o investici až 4,1 miliardy eur do vytvoření společného podniku, který vybuduje rozsáhlý evropský závod (zcela uhlíkově neutrální) na výrobu lithium-železo-fosfátových (LFP) baterií ve španělské Zaragoze. Zařízení, jehož výroba by měla být zahájena do konce roku 2026 by mohlo dosáhnout kapacity až 50 GWh. Společný podnik automobilce umožní nabízet více kvalitních, odolných a cenově dostupných bateriových osobních automobilů, crossoverů a SUV v segmentech B a C se středním dojezdem.

"Cíle stanovené pro rok 2025 známe již od roku 2019, přizpůsobili jsme jim naši modelovou politiku a dále zvýšili účinnost pohonných jednotek," uvedl Zipse. Nejde jen o elektromobilitu, ale také o oblasti, jako je aerodynamika, hnací ústrojí a brzdy. "Téměř všechny spalovací motory BMW nyní pracují se 48voltovou technologií. Do té je třeba investovat včas – jinak jako výrobce nejste na nové předpisy připraveni," říká Zipse. "Nevidíme důvod, proč odkládat plnění cílů v oblasti emisí CO2 pro rok 2025."

Rohlík spouští rozvoz nákupů elektromobily s vyměnitelnými bateriemi od společnosti BattSwap, které umožňují výměnu baterie za pouhé tři minuty. Tento systém zajišťuje rychlejší a efektivnější provoz než tradiční nabíjení. První nabíjecí stanice byla instalována v Praze a do konce prosince bude nasazeno 18 vozidel, která budou rozvážet nákupy v oblasti Prahy. Tento krok má přispět k větší udržitelnosti a podpořit expanzi Rohlíku do dalších evropských lokalit.

Americká společnost Paraclete Energy představila studii o svém anodovém materiálu pro baterie s názvem SILO Silicon. Podle studie má tento anodový materiál potenciál snížit hmotnost baterií o 50 % a zároveň zdvojnásobit jejich dojezd. Tato technologie poskytuje až o 300 % vyšší hustotu energie než grafit a o 200 % vyšší než konkurenční křemíkové anody. Baterie jsou o 33 % levnější na kilowatthodinu než tradiční výrobky na bázi uhlíku. Distribuovaná výrobní kapacita společnosti umožňuje provozovat výrobní závody v blízkosti zákazníků nebo přímo u nich, což dále zvyšuje efektivitu a snižuje náklady.

Česká média a komentátoři se předhánějí, kdo vykreslí budoucnost evropského automobilového průmyslu v temnějších barvách. „Evropský trh stagnuje. Máme zde zajímavý segment hybridních aut, lidé si osvojují rekuperaci, a tak trochu elektrifikované auto, které ale nemá problémy s dojezdem. Všechno ostatní se potácí nebo meziročně klesá,“ shrnuje Petr Knap, odborník na automobilový průmysl z EY Česká republika. „O existenci evropského automobilového průmyslu po roce 2035 nepochybuji. Ale jak bude velký a konkurenceschopný globálně, o tom mám velké obavy. Hlavní souboj bude o elektrifikovaný trh, kde tradiční automobilky – evropské i americké s výjimkou Tesly – tahají za kratší konec proti čínské konkurenci,“ poznamenává.

Škoda Auto plánuje příští rok výrazně přesáhnout v prodeji elektromobilů rok 2023, kdy jich zákazníkům dodala rekordních 80.000. Přispět k tomu má nový model Elroq, který doplňuje větší Enyaq. Prodeje Elroqu mají být zároveň vyšší než Enyaqu. Automobilka dosud prodala přes 200.000 elektromobilů Enyaq a celkově již eviduje přes 250.000 objednávek tohoto modelu. Na v říjnu představený Elroq již dostala dalších 20.000 objednávek. V příštím roce bude muset prodej elektrických aut výrazně zvýšit, aby splnila zpřísněné emisní limity pro flotilu vyráběných vozů.

Bolívijská vláda a čínské konsorcium CBC, jehož součástí je i výrobce baterií CATL (dodává baterie pro více než třetinu elektrických nebo hybridních vozidel na světě), podepsaly dohodu o výstavbě dvou závodů na přímou těžbu lithia za nejméně 1 miliardu dolarů. Vláda získá 51% podíl v projektu, který se bude nacházet v solné pláni Uyuni na jihozápadě Bolívie, v rámci tzv. lithiového trojúhelníku sdíleného s Chile a Argentinou. Oba závody by měly dohromady vyrábět 35 000 tun lithia ročně. Přímá extrakce lithia je inovativní metoda, která umožňuje získat lithium rychleji než tradiční metody využívající masivní odpařovací bazény.

Společnost Würth, přední dodavatel vybavení a chemie pro profesionály, ve spolupráci s norskou společností Bridgehill uvedla na český trh revoluční novinku – protipožární deku pro hašení lithiových baterií. Ta je navržena tak, aby v případě požáru elektrického vozidla efektivně zastavila šíření plamenů a zamezila úniku toxických plynů do okolí. Díky svým vlastnostem se stává ideálním řešením pro protipožární ochranu v garážích, výrobních halách elektromobilů, skladech a autoservisech, kde hrozí riziko vznícení lithiových baterií. Deku lze rovněž využít při požáru dalších eklektických zařízení, jako jsou fotovoltaické instalace a bateriová úložiště.

Správce klíčových silničních tahů v Anglii a Walesu spolupracuje s britskou firmou Levistor na testování systému ukládání energie pomocí setrvačníku (FESS) spolu s dalšími metodami výroby a ukládání energie. Systém bude v roce 2025 podroben prvním komerčním zkouškám v testovacím a vývojovém centru. Systém je navržen tak, aby podporoval nabíjecí síť v oblastech, kde stávající rozvodná síť nedokáže podporovat více ultra-rychlých nabíjecích zařízení. Někteří provozovatelé dálnicových služeb vyjádřili obavy, že dodávky energie v některých oblastech nestačí na rostoucí poptávku po vysoce výkonných nabíječkách. Systém FESS ukládá energii ze sítě v době nízké poptávky. Tato energie je pak rychle uvolňována prostřednictvím standardního nabíjecího bodu pro elektromobily.

Firma DB Schenker pořídila tři nová bateriová vozidla značky Volvo, které budou jezdit na pravidelné trase do Maďarska. Jedná se o model FH Aero Electric. Tahač integruje šest akumulátorů o kapacitě 540 kWh a tři elektromotory. K dispozici je dvanáctistupňová převodovka a bezpečnostní balíček zahrnující systém varování před kolizí, aktivní řízení, adaptivní tempomat a nouzovou brzdu.

Jedna z největších čínských automobilek SAIC oznámila, že v roce 2026 zahájí sériovou výrobu polovodičové baterie druhé generace (SSB). Jak vyplývá z oznámení, druhá generace polovodičových baterií se začne sériově vyrábět v roce 2026. Nový akumulátor bude mít energetickou hustotu 400 Wh/kg, objemovou hustotu energie 820 Wh/L a energetickou kapacitu 75 Ah. Tyto baterie mají pevný elektrolyt, který umožňuje snížit objem o 40 % a hmotnost o 25 %. Takové baterie mají delší životnost – až 45 000 cyklů. Pevné elektrolyty nejsou hořlavé, žíravé ani těkavé, takže jsou mnohem bezpečnější a nehrozí u nich žádné riziko úniku.

Podle agentury Bloomberg jedná čínský hegemon v oblasti baterií pro elektromobily, společnost CATL, o zřízení zařízení na recyklaci baterií v Evropě. O této iniciativě se uvažuje v době, kdy se společnost připravuje na výrobu bateriových článků ve svém připravovaném závodě v maďarském Debrecínu, který by měl zahájit provoz koncem roku 2025. Mezi hlavní zákazníky společnosti CATL patří Tesla, Volkswagen, Nio, Xpeng, Toyota a Honda. Podle údajů monitorovaných společností China EV DataTracker dosáhl podíl společnosti CATL na čínském trhu v říjnu 42,8 %, když instalovala 25,32 GWh baterií pro elektromobily, což je o 50,9 % více než v loňském roce.

Během prvních zhruba 30 000 kilometrů dochází ke zrychlené ztrátě kapacity, což znamená, že zdravotní stav poměrně rychle klesá ze 100 na zhruba 95 %. Dobrou zprávou je, že s rostoucím počtem najetých kilometrů se skutečná degradace snižuje. Údaje společnosti Aviloo ze 7 000 vozidel ukazují (zprůměrovanou) hodnotu SoH kolem 90 % při 100 000 kilometrech. A poté je linie trendu téměř vodorovná; mezi 200 000 a 300 000 kilometry je téměř stabilní – a je vysoko nad 70 až 80 procenty ze záruky na baterii. Ve skutečnosti se blíží 87 procentům.

Už za pět let se mohou v Dolní Lutyni na Karvinsku vyrábět první baterie pro elektromobily. A podle informací Novinek to má být jihokorejský Samsung, který se chystá takzvanou gigafactory provozovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu jméno konkrétní firmy nepotvrdilo, nicméně od jejího příchodu si slibuje velký příliv investic, tisíce nových pracovních míst a zisk technologického know-how, jež posílí konkurenceschopnost Česka.

Japonský automobilový gigant Toyota vyvinul systém recyklace odpařeného plynu pro vozidla na kapalný vodík. V současné době se odpařený vodík vypouští přímo do atmosféry, což představuje problém jak z hlediska ekonomiky projektu (protože se ztrácí drahé množství H2), tak z hlediska dopadu na životní prostředí (protože vodík působí jako nepřímý skleníkový plyn). Plyn je vypouštěn do „samočinného tlakového zařízení“, které zvyšuje tlak dvakrát až čtyřikrát bez použití externí elektřiny. Natlakovaný plyn je pak veden do motoru, kde se spaluje jako palivo. Přebytečný odpařený plyn, který není znovu natlakován, se přivádí do malého palivového článku, kde se vyrábí elektřina, která se pak může použít k napájení čerpadla kapalného vodíku pro motor a ke zvýšení celkové energetické účinnosti. Všechny zbývající molekuly vodíku procházejí katalyzátorem, který produkuje vodní páru, která se pak vypouští do vzduchu.

Všestranný rám STLA podporuje spalovací motory i hybridní, vodíkové, bateriové elektrické (BEV) a elektrické s prodlouženým dojezdem (REEV) technologie – je určen pro nákladní vozidla a velká SUV. Škálovatelná platforma STLA Frame nabízí prvotřídní vlastnosti, včetně dojezdu až 1 100 km pro vozidla REEV nebo 800 km pro vozidla BEV, užitečného zatížení více než 1,2 tuny a tažné síly více než 6,3 tuny. Dva moduly elektrického pohonu (EDM) poskytují možnost pohonu všech kol s plynulým a nezávislým odpružením ve standardní výbavě. Rám je navržen s ohledem na vysokou flexibilitu, má architekturu 400voltového a 800voltového elektromobilu a nabízí rychlonabíjení stejnosměrným proudem o výkonu až 350 kilowattů (kW), což znamená ujetí dalších 100 km za pouhých 10 minut.

Česká republika je oproti některým jiným zemím v oblasti zájmu o elektromobilitu relativně konzistentní – popularita alternativních pohonů, které respondenti deklarovali jako preferované pro svůj budoucí vůz, se v posledních letech drží na hodnotách mezi 25 až 30 % (oproti strmému nárůstu z 30 % v roce 2020 na současných 58 % celosvětově). Češi mají v oblibě především hybridy, jejichž nákup v nadcházejících dvou letech plánuje 14 % respondentů. O pořízení plug-in hybridu má zájem 7 % dotázaných, plně elektrická vozidla lákají pouze 6 %. Zejména v poslední kategorii jde o ostrý kontrast proti sousednímu Německu, kde si v příštích dvou letech plánuje elektromobil pořídit až 26 % dotázaných.

Průzkum společnosti Accenture odhaluje rostoucí zájem o elektromobily a segmentuje zákazníky pro efektivnější marketing. Studie provedená mezi 6 000 řidiči ve významných automobilových trzích ukazuje, že více než polovina respondentů zvažuje nákup elektromobilu v příštím desetiletí. Přestože existuje značná skupina zákazníků, kteří jsou již nadšeni pro elektromobily, existuje také významný počet konzervativních a cenově orientovaných spotřebitelů. Accenture identifikovalo pět hlavních segmentů zákazníků elektromobilů, přičemž každý segment má specifické priority, jako je technologie, udržitelnost, cena nebo spolehlivost. Výrobci elektromobilů, kteří dokáží přizpůsobit svou nabídku těmto různým segmentům, budou lépe připraveni uspokojit rostoucí poptávku po udržitelné mobilitě a získat větší podíl na trhu.

Metoda využívá biokompatibilní kyseliny, jako je kyselina citronová, k vyluhování a separaci kovů. Tento proces je energeticky méně náročný a produkuje méně emisí CO2 ve srovnání s tradičními metodami. Výsledný materiál lze přímo přeměnit na elektrody NCM, což zvyšuje efektivitu recyklace. Metoda dosahuje více než 99% účinnosti při získávání lithia, niklu, kobaltu a manganu. Výzkum byl publikován v časopise Angewandte Chemie a představuje významný krok k udržitelnější recyklaci baterií. Tento nový přístup nejen snižuje ekologickou zátěž, ale také zvyšuje kvalitu získaných materiálů.

Od 1. listopadu 2024 musí být všechny taxíky v Oslu elektrické, což je součástí nového ekologického nařízení města. Toto nařízení bylo schváleno před čtyřmi lety a jeho cílem je snížit emise skleníkových plynů a zlepšit kvalitu ovzduší. Někteří taxikáři se obávají nedostatečné nabíjecí infrastruktury, což by mohlo vést k problémům během zimy. Přesto město odmítá jakékoli odklady a plánuje spolupracovat s taxikářským průmyslem na zlepšení nabíjecí sítě. V Oslu již byla otevřena největší nabíjecí stanice pro elektrické taxíky v Norsku. Tento krok je považován za důležitý a správný pro ochranu životního prostředí.

V mediálním a politickém prostoru je dnes elektromobilita často podávána jako strašidlo obcházející Evropou, anebo jako dobro nařízené občanům z moci úřední. Obojí je samozřejmě mimo terč. Elektromobilita je tu s námi více než sto třicet let a kdekoli si našla své trvalé místo pod sluncem, bylo to vždy proto, že byla lepší než konkurence. Je proto s ní třeba začínat od využívání výhod, ne od překonávání nevýhod. Jak se tedy zorientovat na poli elektromobility? Na tuto otázku Vám dá odpověď právě tato publikace, která je v elektronické podobě volně ke stažení, zájemci ji mohou dostat také v tištěné podobě.

Studie se zaměřila na porovnání emisí elektromobilů a vozidel se spalovacími motory po celý jejich životní cyklus. I přes vyšší emise spojené s výrobou baterií, mají elektromobily potenciál výrazně snížit celkové emise skleníkových plynů, zejména při provozu na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Na základě rozsáhlého výzkumu bylo vypočteno, že elektromobily mají potenciál snížit emise o 29-69 % (v České republice o 46 %) ve srovnání s benzinovými ekvivalenty a o 19-60 % ve srovnání s dieselovými ekvivalenty (v České republice o 39 %). Dokonce i v nejhorším případě (Polsko) je elektromobil s baterií o kapacitě 64 kWh po ujetí 48 343 km šetrnější k životnímu prostředí než benzinové vozidlo. Výsledky studie ukazují, že elektromobily představují významný krok směrem k udržitelnější dopravě, i když jejich ekologický dopad se může lišit v závislosti na energetickém mixu jednotlivých zemí.

Od emisí CO₂ při výrobě a spotřeby energie během provozu až po recyklaci a druhé použití baterií - elektromobily jsou již nyní udržitelnější než vozidla se spalovacími motory, pokud vezmeme v úvahu celý jejich životní cyklus. I přes vyšší spotřebu energie při výrobě, zejména u baterií, tuto nevýhodu rychle kompenzují svou efektivitou při provozu a výrazně nižšími emisemi. Po ujetí přibližně 50 000 kilometrů překonávají z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí konvenční spalovací motory. Udržitelnost elektromobilů lze dále zlepšit: vyšším podílem obnovitelné energie ve skladbě zdrojů elektrické energie, delší životností vozidel a baterií, recyklací a využitím baterií po druhé životnosti. Ojetá elektrická vozidla mohou rozhodujícím způsobem přispět ke snížení ekologické stopy.

Společnost Sun2Wheel oznámila zahájení spolupráce s VW v oblasti obousměrného nabíjení (V2G). Technologický start-up z kantonu Lucern oznámil, že wolfsburská společnost nyní "schválila obousměrný wallbox Sun2Wheel o výkonu 22 kW, který je již k dispozici k předobjednání, pro své modely ID a pro uvádění na trh ve Švýcarsku". Díky aktualizaci softwaru jsou elektromobily VW ID3, ID4, ID5, ID7 a ID Buzz s baterií o kapacitě 77 kWh a více připraveny na obousměrné nabíjení. Na tento okamžik společnost Sun2Wheel čekala: "VW je prvním významným dodavatelem elektromobilů, který umožňuje obousměrné nabíjení," zdůraznila Karin Schäferová, vedoucí prodeje společnosti Sun2Wheel.

Čínská automobilka BYD je prakticky nejsilnějším hráčem doma, který postupně expanduje i po Evropě. Zatímco v Německu, Belgii nebo Nizozemsku jde o zavedenou značku, tak za pár týdnů zkusí Číňané štěstí i na našem trhu. Do boje o klienty navíc povede BYD zkušená italská manažerka. Úspěšná automobilka, jež dokonce ve finanční ziskovosti nedávno předběhla i Teslu, vstoupí na další evropské trhy. Mezi nimi bude i ten český, přičemž regionálním manažerem pro naši zemi, Polsko, Německo, Švýcarsko a Rakousko bude italská manažerka Maria Grazia Davino.

Podíl na celosvětovém trhu s elektrickými vozidly stále roste. PwC Autofacts® předpovídá, že čínští výrobci OEM vyrobí v roce 2030 v Evropě nejméně 700 000 osobních automobilů, což představuje více než 5 % celkové výroby v regionu. Definice zahrnuje čínské výrobce OEM, jako jsou MG, Zeeker a BYD, ale nezahrnuje evropské výrobce OEM vlastněné čínskými společnostmi, jako jsou Volvo a Lotus. Vyšší objem čínské výroby v Evropě pravděpodobně povede k větší nadbytečné kapacitě v Evropě, pokud část dodatečného objemu nebude vyráběna ve stávajících závodech.

Německá automobilka Volkswagen ve středu přiznala, že její provozní zisk za třetí čtvrtletí klesl o 42 procent. Vedení oznámilo plán na uzavření tří německých továren a zrušení desítek pracovních tisíc míst. „Problémy jednoho odběratele, byť tak významného jako je Volkswagen, by neměly (v Česku) způsobit dramatický problém,“ uklidňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.