Externí novinky

Už za pět let se mohou v Dolní Lutyni na Karvinsku vyrábět první baterie pro elektromobily. A podle informací Novinek to má být jihokorejský Samsung, který se chystá takzvanou gigafactory provozovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu jméno konkrétní firmy nepotvrdilo, nicméně od jejího příchodu si slibuje velký příliv investic, tisíce nových pracovních míst a zisk technologického know-how, jež posílí konkurenceschopnost Česka.

Japonský automobilový gigant Toyota vyvinul systém recyklace odpařeného plynu pro vozidla na kapalný vodík. V současné době se odpařený vodík vypouští přímo do atmosféry, což představuje problém jak z hlediska ekonomiky projektu (protože se ztrácí drahé množství H2), tak z hlediska dopadu na životní prostředí (protože vodík působí jako nepřímý skleníkový plyn). Plyn je vypouštěn do „samočinného tlakového zařízení“, které zvyšuje tlak dvakrát až čtyřikrát bez použití externí elektřiny. Natlakovaný plyn je pak veden do motoru, kde se spaluje jako palivo. Přebytečný odpařený plyn, který není znovu natlakován, se přivádí do malého palivového článku, kde se vyrábí elektřina, která se pak může použít k napájení čerpadla kapalného vodíku pro motor a ke zvýšení celkové energetické účinnosti. Všechny zbývající molekuly vodíku procházejí katalyzátorem, který produkuje vodní páru, která se pak vypouští do vzduchu.

Všestranný rám STLA podporuje spalovací motory i hybridní, vodíkové, bateriové elektrické (BEV) a elektrické s prodlouženým dojezdem (REEV) technologie – je určen pro nákladní vozidla a velká SUV. Škálovatelná platforma STLA Frame nabízí prvotřídní vlastnosti, včetně dojezdu až 1 100 km pro vozidla REEV nebo 800 km pro vozidla BEV, užitečného zatížení více než 1,2 tuny a tažné síly více než 6,3 tuny. Dva moduly elektrického pohonu (EDM) poskytují možnost pohonu všech kol s plynulým a nezávislým odpružením ve standardní výbavě. Rám je navržen s ohledem na vysokou flexibilitu, má architekturu 400voltového a 800voltového elektromobilu a nabízí rychlonabíjení stejnosměrným proudem o výkonu až 350 kilowattů (kW), což znamená ujetí dalších 100 km za pouhých 10 minut.

Česká republika je oproti některým jiným zemím v oblasti zájmu o elektromobilitu relativně konzistentní – popularita alternativních pohonů, které respondenti deklarovali jako preferované pro svůj budoucí vůz, se v posledních letech drží na hodnotách mezi 25 až 30 % (oproti strmému nárůstu z 30 % v roce 2020 na současných 58 % celosvětově). Češi mají v oblibě především hybridy, jejichž nákup v nadcházejících dvou letech plánuje 14 % respondentů. O pořízení plug-in hybridu má zájem 7 % dotázaných, plně elektrická vozidla lákají pouze 6 %. Zejména v poslední kategorii jde o ostrý kontrast proti sousednímu Německu, kde si v příštích dvou letech plánuje elektromobil pořídit až 26 % dotázaných.

Průzkum společnosti Accenture odhaluje rostoucí zájem o elektromobily a segmentuje zákazníky pro efektivnější marketing. Studie provedená mezi 6 000 řidiči ve významných automobilových trzích ukazuje, že více než polovina respondentů zvažuje nákup elektromobilu v příštím desetiletí. Přestože existuje značná skupina zákazníků, kteří jsou již nadšeni pro elektromobily, existuje také významný počet konzervativních a cenově orientovaných spotřebitelů. Accenture identifikovalo pět hlavních segmentů zákazníků elektromobilů, přičemž každý segment má specifické priority, jako je technologie, udržitelnost, cena nebo spolehlivost. Výrobci elektromobilů, kteří dokáží přizpůsobit svou nabídku těmto různým segmentům, budou lépe připraveni uspokojit rostoucí poptávku po udržitelné mobilitě a získat větší podíl na trhu.

Metoda využívá biokompatibilní kyseliny, jako je kyselina citronová, k vyluhování a separaci kovů. Tento proces je energeticky méně náročný a produkuje méně emisí CO2 ve srovnání s tradičními metodami. Výsledný materiál lze přímo přeměnit na elektrody NCM, což zvyšuje efektivitu recyklace. Metoda dosahuje více než 99% účinnosti při získávání lithia, niklu, kobaltu a manganu. Výzkum byl publikován v časopise Angewandte Chemie a představuje významný krok k udržitelnější recyklaci baterií. Tento nový přístup nejen snižuje ekologickou zátěž, ale také zvyšuje kvalitu získaných materiálů.

Od 1. listopadu 2024 musí být všechny taxíky v Oslu elektrické, což je součástí nového ekologického nařízení města. Toto nařízení bylo schváleno před čtyřmi lety a jeho cílem je snížit emise skleníkových plynů a zlepšit kvalitu ovzduší. Někteří taxikáři se obávají nedostatečné nabíjecí infrastruktury, což by mohlo vést k problémům během zimy. Přesto město odmítá jakékoli odklady a plánuje spolupracovat s taxikářským průmyslem na zlepšení nabíjecí sítě. V Oslu již byla otevřena největší nabíjecí stanice pro elektrické taxíky v Norsku. Tento krok je považován za důležitý a správný pro ochranu životního prostředí.

V mediálním a politickém prostoru je dnes elektromobilita často podávána jako strašidlo obcházející Evropou, anebo jako dobro nařízené občanům z moci úřední. Obojí je samozřejmě mimo terč. Elektromobilita je tu s námi více než sto třicet let a kdekoli si našla své trvalé místo pod sluncem, bylo to vždy proto, že byla lepší než konkurence. Je proto s ní třeba začínat od využívání výhod, ne od překonávání nevýhod. Jak se tedy zorientovat na poli elektromobility? Na tuto otázku Vám dá odpověď právě tato publikace, která je v elektronické podobě volně ke stažení, zájemci ji mohou dostat také v tištěné podobě.

Studie se zaměřila na porovnání emisí elektromobilů a vozidel se spalovacími motory po celý jejich životní cyklus. I přes vyšší emise spojené s výrobou baterií, mají elektromobily potenciál výrazně snížit celkové emise skleníkových plynů, zejména při provozu na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Na základě rozsáhlého výzkumu bylo vypočteno, že elektromobily mají potenciál snížit emise o 29-69 % (v České republice o 46 %) ve srovnání s benzinovými ekvivalenty a o 19-60 % ve srovnání s dieselovými ekvivalenty (v České republice o 39 %). Dokonce i v nejhorším případě (Polsko) je elektromobil s baterií o kapacitě 64 kWh po ujetí 48 343 km šetrnější k životnímu prostředí než benzinové vozidlo. Výsledky studie ukazují, že elektromobily představují významný krok směrem k udržitelnější dopravě, i když jejich ekologický dopad se může lišit v závislosti na energetickém mixu jednotlivých zemí.

Od emisí CO₂ při výrobě a spotřeby energie během provozu až po recyklaci a druhé použití baterií - elektromobily jsou již nyní udržitelnější než vozidla se spalovacími motory, pokud vezmeme v úvahu celý jejich životní cyklus. I přes vyšší spotřebu energie při výrobě, zejména u baterií, tuto nevýhodu rychle kompenzují svou efektivitou při provozu a výrazně nižšími emisemi. Po ujetí přibližně 50 000 kilometrů překonávají z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí konvenční spalovací motory. Udržitelnost elektromobilů lze dále zlepšit: vyšším podílem obnovitelné energie ve skladbě zdrojů elektrické energie, delší životností vozidel a baterií, recyklací a využitím baterií po druhé životnosti. Ojetá elektrická vozidla mohou rozhodujícím způsobem přispět ke snížení ekologické stopy.

Společnost Sun2Wheel oznámila zahájení spolupráce s VW v oblasti obousměrného nabíjení (V2G). Technologický start-up z kantonu Lucern oznámil, že wolfsburská společnost nyní "schválila obousměrný wallbox Sun2Wheel o výkonu 22 kW, který je již k dispozici k předobjednání, pro své modely ID a pro uvádění na trh ve Švýcarsku". Díky aktualizaci softwaru jsou elektromobily VW ID3, ID4, ID5, ID7 a ID Buzz s baterií o kapacitě 77 kWh a více připraveny na obousměrné nabíjení. Na tento okamžik společnost Sun2Wheel čekala: "VW je prvním významným dodavatelem elektromobilů, který umožňuje obousměrné nabíjení," zdůraznila Karin Schäferová, vedoucí prodeje společnosti Sun2Wheel.

Čínská automobilka BYD je prakticky nejsilnějším hráčem doma, který postupně expanduje i po Evropě. Zatímco v Německu, Belgii nebo Nizozemsku jde o zavedenou značku, tak za pár týdnů zkusí Číňané štěstí i na našem trhu. Do boje o klienty navíc povede BYD zkušená italská manažerka. Úspěšná automobilka, jež dokonce ve finanční ziskovosti nedávno předběhla i Teslu, vstoupí na další evropské trhy. Mezi nimi bude i ten český, přičemž regionálním manažerem pro naši zemi, Polsko, Německo, Švýcarsko a Rakousko bude italská manažerka Maria Grazia Davino.

Podíl na celosvětovém trhu s elektrickými vozidly stále roste. PwC Autofacts® předpovídá, že čínští výrobci OEM vyrobí v roce 2030 v Evropě nejméně 700 000 osobních automobilů, což představuje více než 5 % celkové výroby v regionu. Definice zahrnuje čínské výrobce OEM, jako jsou MG, Zeeker a BYD, ale nezahrnuje evropské výrobce OEM vlastněné čínskými společnostmi, jako jsou Volvo a Lotus. Vyšší objem čínské výroby v Evropě pravděpodobně povede k větší nadbytečné kapacitě v Evropě, pokud část dodatečného objemu nebude vyráběna ve stávajících závodech.

Německá automobilka Volkswagen ve středu přiznala, že její provozní zisk za třetí čtvrtletí klesl o 42 procent. Vedení oznámilo plán na uzavření tří německých továren a zrušení desítek pracovních tisíc míst. „Problémy jednoho odběratele, byť tak významného jako je Volkswagen, by neměly (v Česku) způsobit dramatický problém,“ uklidňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Studie Prognos o zaměstnanosti v automobilovém průmyslu v Německu ukazuje, že transformace směrem k elektromobilitě a digitalizaci povede k výrazným změnám v zaměstnanosti. Do roku 2035 by mohlo být ztraceno až 190 000 pracovních míst, přičemž čtvrtina z nich již zanikla. Největší ztráty pracovních míst zaznamenaly tradiční obory jako strojírenství a kovovýroba, zatímco nárůst zaměstnanosti byl zaznamenán v IT (+85 % od roku 2013), elektrotechnice a výzkumu a vývoji. Studie také upozorňuje na demografické výzvy, kdy čtvrtina pracovníků odejde do důchodu během následujících deseti let, což může vést k nedostatku kvalifikovaných pracovníků v klíčových oblastech. Transformace není zdaleka u konce a vyžaduje aktivní přístup k rekvalifikaci a dalšímu vzdělávání zaměstnanců.

Společnost Chery oznámila vývoj nové generace baterií pro elektrická vozidla založené na plně polovodičové technologii. Značka Kunpeng, pod kterou budou tyto baterie vyráběny, nabídne tři řady s podporou nabíjení 6C. Již v letošním roce dosáhne energetická hustota těchto baterií hodnoty 400 Wh/kg, která se do roku 2025 zvýší na 600 Wh/kg. První sériová výroba elektromobilu s touto baterií je plánována na rok 2027, přičemž odhadovaný dojezd má překročit 1500 kilometrů. Tato technologie slibuje nejen výrazně zkrátit dobu nabíjení, ale také zvýšit celkový dojezd elektrických vozidel a tím přispět k rychlejšímu rozšíření elektromobility.

ICCT zveřejnila studii o požadavcích deseti největších výrobců automobilů na snížení emisí CO2, aby splnili limity EU pro vozidlový park pro rok 2025. V průměru musí výrobci zvýšit podíl BEV maximálně o dvanáct procentních bodů, z 16 % v roce 2023 na přibližně 28 % v roce 2025. Studie dochází k závěru, že všichni tito výrobci kromě Volva musí snížit své emise CO 2 , aby splnili cíle pro rok 2025.

Jihokorejská společnost Hyundai Mobis investuje na Slovensku přes 170 milionů eur (4,3 miliardy Kč) do výroby součástek hlavně pro elektromobily, zaměstná v ní více než 270 lidí. Novinářům to po podpisu memoranda mezi slovenskou vládou a Hyundai Mobis řekl slovenský premiér Robert Fico. Hyundai Mobis je na Slovensku už teď největším výrobcem dílů pro automobily.

Americká automobilka Tesla ústy svého šéfa Elona Muska na akci pro investory představila samořízené taxi Cybercab a autonomní mikrobus Robovan. Podle Muska bude Cybercab stát méně než 30.000 amerických dolarů (zhruba 695.000 Kč). Vozy nebudou dostupné veřejnosti dříve než v roce 2026, uvedla agentura AP. "Myslím, že náklady na autonomní dopravu budou tak nízké, že si ji můžete představit jako individualizovanou hromadnou dopravu," prohlásil Musk na akci v Los Angeles, kam dorazil v Cybercabu bez volantu a pedálů.

Navzdory masivním slevám na elektrická vozidla, které letos dosáhnou téměř 2,6 miliardy dolarů, se prodeje ve Velké Británii nedaří zvýšit natolik, aby splnily vládní cíle. Výrobci automobilů čelí tlaku, neboť nesplnění těchto cílů znamená vysoké pokuty. Důvody jsou komplexní: stažení dotací v Evropě, obavy zákazníků z vysokých nákladů a nedostatečná nabíjecí infrastruktura. Aby se situace změnila, vyzývá automobilový průmysl vládu ke snížení daně z přidané hodnoty na elektromobily a k další podpoře. Nízký prodej elektromobilů nejenže ohrožuje finanční situaci výrobců, ale také zpomaluje přechod na čistší dopravu a dosažení klimatických cílů.

Jedná se o kompozitní materiál, který mění svůj elektrický odpor v závislosti na teplotě a funguje jako "pojistka", která blokuje tok elektřiny v počátečních fázích přehřátí. Výzkumný tým vytvořil tento materiál pro potlačení tepelného úniku v podobě tenké vrstvy o tloušťce pouhého 1 mikrometru (1 μm) - přibližně 1/100 tloušťky lidského vlasu – umístěné mezi katodovou vrstvou a proudovým kolektorem (hliníková fólie, která slouží jako cesta pro elektrony) v baterii. Když teplota baterie stoupne nad běžný rozsah, tedy mezi 90 °C a 130 °C, materiál reaguje na teplo, změní svou molekulární strukturu a účinně potlačí tok proudu. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v zářijovém vydání Nature Communications.

Kopřivnickou automobilku Tatra Trucks si laik spojí především s výrobou tradičních těžkých nákladních kolosů na naftu a ve vývoji by čekal vážené pány staršího věku. Předsudky jsou chyba. Jakub Pončík se stal šéfkonstruktérem Tatry ve třiceti letech. Dnes vede mimo jiné vývoj čistě bateriového vozu. Po loňském představení Tatry Force s vodíkovými palivovými články půjde o další těžký náklaďák s elektromotorem. Ve vývoji se ale v Tatře věnují i dalším variantám pohonu, například paralelním hybridům nebo vozidlům s prodlužovačem dojezdu.

Automobilka Ford bude v Craiově montovat baterie pro elektromobily z bateriových článků vyrobených jinde. Montážní linka, vyvinutá na divizi motorů, by již měla být dokončena, a to z vlastních prostředků společnosti. Ford bude v Craiově od roku 2024 vyrábět tři elektromobily. Společnost oznámila, že od roku 2024 bude ve svém závodě vyrábět 100% elektrickou verzi kompaktního SUV Puma. Zároveň Ford začal v Craiově vyrábět modely Transit Courier a Tourneo Courier v dieselové a benzínové variantě, ale pod názvy E-Transit Courier a E-Tourneo Courier se budou vyrábět i elektrické verze. Investice zvýší celkovou výrobní kapacitu z 250 000 na 272 000 vozidel ročně.

Společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) je zodpovědná za veřejné osvětlení v hlavním městě a nyní chce ve velkém měřítku zavést nabíjecí body na sloupech veřejného osvětlení. Své úsilí zahájí pilotním projektem na Vinohradech. THMP chce výrazně zvýšit počet dobíjecích míst pro elektromobily v Praze. Cílem je do roku 2026 vytvořit více než tisíc dobíjecích míst na sloupech veřejného osvětlení, z nichž každý bude mít vyhrazené parkovací místo pro elektromobily. Na začátku projektu bylo v pražské čtvrti Vinohrady instalováno již 13 takových nabíjecích míst na sloupech veřejného osvětlení.

Systém skladování paliva CcH2 společnosti Verne maximalizuje hustotu skladování vodíku, zvyšuje dojezd vozidla a zároveň snižuje hmotnost vozidla a náklady na skladovací systém. Technologie kryostlačeného vodíku zahrnuje chlazení a stlačování vodíku, čímž se dosáhne maximální hustoty vodíku 73 g/l, což je o 33 % více než u kapalného vodíku a o 87 % více než u tradičního stlačeného plynného vodíku o tlaku 700 barů. První kryo-stlačený vodíkový nákladní automobil svého druhu využívá systém Guardian Hydrogen Diesel System společnosti Diesel Tech Industries, který představuje modernizaci tradičního dieselového motoru umožňující provoz vozidla na směs nafty a vodíku. Společnost Verne bude provádět demonstrace a komerční pilotní projekty s předními výrobci vozidel a vozovými parky v Kanadě a Spojených státech s využitím dvoupalivových motorů, spalovacích vodíkových motorů a vodíkových palivových článků, protože věří, že všechny tři technologie budou hrát důležitou roli v dekarbonizaci odvětví těžké nákladní dopravy.

HIF Global, přední světová společnost v oblasti e-paliv, oznámila svůj první projekt v Brazílii poté, co dnes podepsala smlouvu o rezervaci pozemků s přístavem Açu, jedním z největších brazilských přístavů, na výstavbu zařízení na výrobu až 800 000 tun e-metanolu ročně. Nový projekt následuje dříve vybudované výrobny e-paliv v Chile a USA. Zařízení bude vyrábět vodík z obnovitelné energie, který se následně spojí s recyklovaným oxidem uhličitým a vznikne metanol.

Ve světě elektromobilů se za posledních pět let hodně změnilo, v roce 2019 bylo zjištěno, že baterie elektromobilů degradují v průměru o 2,3 % ročně. V roce 2024 byla provedena nová studie, která analyzovala 10 000 elektromobilů. Z výsledků vyplývá, že se baterie EV zlepšily a degradují v průměru o 1,8 % ročně (pozn. ty nejlepší jen o 1 % ročně nebo i méně). Výzkum společnosti Geotab ukazuje, že baterie pro elektromobily by mohly vydržet 20 let nebo déle – jejich životnost ovlivňuje řada faktorů, ale naprostá většina baterií přežije životnost vozidla a nebude nutné je nikdy měnit.

Společnosti podepsaly memorandum o porozumění o zahájení spolupráce při budování ekosystému vodíkové mobility. Memorandum zahrnuje studii o přijetí systémů a technologií vodíkových palivových článků, studii o přijetí energeticky účinných řešení pro projekty a produkty mobility a zkoumání vodíkového ekosystému a možností hodnotového řetězce nad rámec mobility. Strany prozkoumají možnost, že by Hyundai zpřístupnil svůj systém palivových článků a technologii palivových článků, a přispěl tak ke zrychlení zelené mobility na globálních trzích, na kterých skupina Škoda působí, včetně České republiky.

Nově vybudované zařízení, které se nachází v polském městě Zawiercie (cca 140 km od Ostravy), dokáže ročně zpracovat 12 000 tun použitých li-ion baterií – tedy přibližně 28 000 baterií pro elektromobily ročně – a je tak jedním z největších zařízení na recyklaci baterií v Evropě. S rostoucí poptávkou po elektromobilech se recyklace lithium-iontových baterií stává stále důležitější součástí dodavatelského řetězce materiálů pro baterie elektromobilů. V Evropské unii (EU) bude do roku 2030 vyžadováno, aby nové baterie obsahovaly minimální množství recyklovaného obsahu. Díky recyklaci lithium-iontových baterií se také nebezpečné materiály baterií nedostanou na skládky a zároveň se minimalizují dopady na životní prostředí spojené s těžbou niklu, kobaltu a lithia.

Věděli jste, že...? Na dopravu připadá čtvrtina všech emisí skleníkových plynů v EU – a za 70 % tohoto množství odpovídá doprava silniční. Tyto emise pocházejí především z benzinových a naftových automobilů. Již v roce 2023 byla nejoblíbenější alternativou k benzinovým a naftovým vozidlům bateriová elektrická vozidla – představovala více než 14,6 % všech nových automobilů prodaných v EU. Podíl plug-in hybridních elektrických automobilů činil dalších 7,7 %. Takže více než jedna pětina nových automobilů prodávaných v Evropě lze nyní nabíjet elektricky. Zde je pět nejdůležitějších věcí, které byste měli o bateriových elektromobilech vědět.

Nárůst HDP o více než 220 miliard, vyšší mzdy pro region a kolem 52 miliard do veřejných rozpočtů. Takové jsou výsledky dopadové studie na výstavbu gigafactory u Dolní Lutyně, kterou ve středu v Ostravě představili zástupci Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) a Ministerstva průmyslu a obchodu. Do rozpočtu přilehlé obce by měl projekt během deseti let přinést kolem 900 milionů. Studie, kterou zpracovalo konsorcium AQE Advisors a 4ct, vyhodnotila dopady na záplavové území i přilehlou přírodní rezervaci jako minimální.

Srovnávací studie konvenčních, hybridních vozidel a elektromobilů analyzuje datový soubor 14 642 vozidel v Nizozemsku. Výzkum zkoumá (dosud neprozkoumaná) rizika vozidel na alternativní pohon porovnáním profilů řidičů, analýzou údajů o škodách způsobených vozidly a nákladů na škody ve srovnání s konvenčními vozidly. Řidiči elektrických a hybridních vozidel se chovají jinak než řidiči tradičních vozidel, elektrická vozidla zaznamenávají vyšší počet zaviněných škod než konvenční vozidla. U hybridů se statisticky významně nezvyšuje pravděpodobnost pojistných událostí, opravy elektrických vozidel jsou o 6,7 % dražší než u konvenčních vozidel.

V roce 2023 bylo celosvětově zaregistrováno téměř 14 milionů nových elektromobilů, jejich celkový počet tak dosáhl 40 milionů. Od roku 2010 do 30. června 2024 bylo ve světě evidováno 511 požárů trakčních baterií elektrických vozidel. V letech 2021 a 2022 se počet incidentů zvýšil, především díky závadě při výrobě bateriových článků, v roce 2023 se naopak mírně snížil, také díky výměnám baterií, u nichž byly závady identifikovány. Většina požárů baterií elektromobilů vznikla venku na silnici nebo na parkovištích, především v důsledku kolize. Přibližně 15 % všech incidentů se stalo v souvislosti s dobíjením elektromobilů, což představuje pokles oproti 18 % v červnu 2023.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí připravilo aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM). Strategický dokument, který chválila vláda, se zaměřuje na rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva, modernizaci vozového parku v silniční dopravě a dekarbonizaci dopravy. Stanovené cíle a plány jsou rozděleny do milníků pro roky 2025, 2030 a 2035. Cílem aktualizace NAP CM je podpořit rozvoj elektromobility, vodíkové mobility a snížit tak emise v dopravě.

Konsorcium 15 evropských partnerů zahájilo pod vedením slovinského Institutu Jožefa Stefana projekt GREENE, projekt EU s finanční podporou 8 milionů eur. Během čtyř let budou partneři vyvíjet vysokoenergetické magnety na bázi Nd-Fe-B, které budou inovativně přepracovány na úrovni jednotlivých zrn, aby se minimalizoval celkový obsah vzácných zemin, a tím se snížil dopad na životní prostředí a závislost na dodávkách těchto kritických surovin. Cílem GREENE je rozvíjet základní technologie, znalosti a materiály v rámci EU a posílit tak nezávislost Evropy a její průmyslovou konkurenceschopnost v souladu s potřebami průmyslu. Má přinést významný vědecký pokrok a přispět k růstu zelených technologií. Příští čtyři roky tak budou pro výzkum v oblasti permanentních magnetů klíčové.

Na linkách MHD Kladno bude jezdit až 18 elektrobusů. Do městských ulic vyjíždí 16 tichých elektrobusů za 232 milionů korun a v českém prostředí mají několik prvenství. Jde zatím o největší jednorázové pořízení elektrobusů pro městský provoz, polovina elektrobusů je kloubová a dokáže tak převézt větší počet cestujících než obvyklé vozy a unikátní je i dobíjecí infrastruktura. Největší areál pro dobíjení elektrobusů v Čechách čítá 9 ultrarychlých stojanů a počítá s dalším rozšířením současné flotily elektrických vozů ve městě a okolí.

Řetězec supermarketů Kaufland nainstaluje do konce roku v deseti svých prodejnách v Rumunsku stanice pro výměnu baterií pro elektromobily. Nejedná se však o velké baterie pro elektromobily, ale o malé elektromobily – s ohledem na vlastní rozvážkovou službu Kauflandu pro doručení objednávek na krátké a střední vzdálenosti. Partnerství se startupem e-Mobility Rentals probíhá již delší dobu, přičemž první stanice v Bukurešti byla otevřena v září 2023. Výměnné baterie pro malá elektrická vozidla jsou přenosné, uloženy a nabíjeny ve skříni, do konce roku budou instalovány na parkovištích deseti prodejen.

Toyota a její partneři otevřeli v Pekingu výzkumné a vývojové centrum pro palivové články a výrobní závod. Zpočátku se zde bude vyrábět přibližně 10 000 palivových článků ročně. Centrum se zaměří na užitková vozidla. Toyota zahájila výstavbu nového centra palivových článků v říjnu 2022. Kromě výzkumných a vývojových laboratoří a výrobních zařízení je součástí areálu ekonomického technologického rozvoje také vodíková čerpací stanice. Jak Toyota China oznámila při otevření zařízení, v první fázi rozšíření lze na ploše 44 000 metrů čtverečních vyrobit přibližně 10 000 palivových článků ročně. Rozšíření na 113 000 metrů čtverečních je již naplánováno a má začít v roce 2026.

Změnou projdou také „ekologické“ registrační značky, které v současnosti dostávají některé plug-in hybridy, elektromobily a vodíková auta. Po vstupu novely v platnost (stane se tak 1. července 2025) už tyto registrační značky nebudou moci dostat plug-in hybridy, ale zůstanou pouze autům s nulovými lokálními emisemi CO2, tedy elektromobilům a vodíkovým autům.

Nabíjecí baterie v praxi někdy výrazně zaostávají za svou teoretickou kapacitou. Vědci z TU Graz nyní dokázali u lithium-železo-fosfátové katody přesně vypozorovat, kde dochází ke ztrátě kapacity. Výzkumníci označili lithium-iont-fosfát za "jeden z nejdůležitějších materiálů pro baterie v elektromobilech, stacionárních systémech pro ukládání energie a nářadí", a to s odkazem na relativně dlouhou životnost, cenu materiálu a bezpečnost. Největší problém, který výzkumníci u této technologie viděli, spočívá v tom, že "lithium-iont-fosfátové baterie v praxi nedosahují své teoretické kapacity pro ukládání elektrické energie až o 25 %". Určení, kde se tento problém projevuje, může vést k zásadnímu průlomu v této technologii. Výzkumný tým chtěl konkrétně určit, "kde přesně a jak se ionty lithia ukládají do materiálu baterie a jak se z něj uvolňují během nabíjecích a vybíjecích cyklů".

V první polovině roku 2024 se celosvětově prodalo 5 621 vodíkových vozidel, což odpovídá meziročnímu poklesu o 34,1 procenta. Z hlediska registrací vynikají zejména dvě země: Čína (2 501) a Jižní Korea (1 742). Hyundai dodal 1 836 vozidel (meziročně -42,6 %), Toyota 1 284 (-44,9 %) Haima 23 a ostatní čínští výrobci 2 478 (-17,3 %). „Za hlavní příčiny poklesu trhu FCEV se považují kolísající cena vodíku, rostoucí náklady na plnění a nedostatek infrastruktury, což brání spotřebitelům v pohodlném používání vodíkových vozidel," píše SNE Research v souvislosti s jihokorejským trhem. "Na rozdíl od plánu navrženého vládou se distribuce vodíkových vozidel zpomalila a ani plány na uvedení nových modelů nejsou povzbudivé."

Skupina ČEZ nabízející kompletní škálu řešení pro individuální i veřejné dobíjení elektroaut a elektrobusů rozšiřuje svou nabídku o výkonnou a operativní alternativu ke stacionárním dobíjecím stojanům. Mobilní DC nabíječka z nabídky ČEZ ESCO se uplatňuje hlavně v místech s přechodnou poptávkou po dobíjení elektroaut nebo tam, kde by se dlouhodobý provoz klasické stanice nevyplatil.

Šest vysoce výkonných 320kW stanic a po čtyřech stojanech o výkonech 180kW a 160 kW. Tak vypadá aktuálně největší veřejný dobíjecí hub ultrarychlých stanic v České republice. Množství a výkon stanic zaručuje, že řidič elektromobilu při cestě z Brna do Prahy vždy najde volný dobíjecí konektor k rychlému doplnění bezemisní energie. Dobíjecí místa vznikají díky Operačnímu programu Doprava i z vlastních prostředků ČEZ. ČEZ v tuto chvíli provozuje 10 lokalit se 3 a více ultrafasty, další frekventovaná místa jsou vybavena dvojicí těchto stojanů. Do konce roku chtějí energetici spustit provoz dalších přibližně 20 ultrarychlých stanic.

Prémiová elektrická značka Zeekr společnosti Geely představuje vylepšené baterie pro elektromobily s rychlostí nabíjení 5,5C. Prvním vozem s touto baterií bude elektrický sedan Zeekr 007 modelového roku 2025, jehož dodávky budou v Číně zahájeny příští týden. Vylepšené prizmatické lithium-železo-fosfátové články umožňují nabít baterii z 10 na 80 % za 10,5 minuty. Tento čas byl demonstrován s novým sedanem 007 na nabíjecí stanici V3 od společnosti Zeekr. Výrobce přičítá rychlejší nabíjení "optimalizovaným materiálům a vylepšené technologii", které bylo dosaženo ve vlastním oddělení výzkumu a vývoje. Zeekr rovněž uvádí vylepšený systém řízení baterie, který je navržen tak, aby udržel proces nabíjení relativně rychlý i za nepříznivých okolních podmínek. Při teplotách až -10 stupňů by mělo nabití baterie z 10 na 80 procent trvat 30 minut.

V současné době je na silnicích 28 milionů elektromobilů a o něco méně než polovina z nich jsou plug-in hybridy (12 milionů). Těchto 40 milionů vozidel představuje zhruba 3,2 % všech vozidel na silnicích (tedy ~1 % hybridů a 2,2 % elektromobilů). Očekává se, že v roce 2035 tento počet vzroste na 440 milionů BEVs neboli 29 % všech vozidel budou tvořit elektromobily. Soukromých dobíjecích míst je téměř 10x více než veřejných dobíjecích míst. V příštích 12 letech stále očekáváme, že domácí nabíjení bude způsob, jakým více než polovina majitelů EV nabíjí své auto. Očekává se, že soukromé nabíjecí body porostou 14x, zatímco veřejné nabíječky pouze 6x.

Podle nejnovější aktualizace pracovního plánu města týkajícího se dopravní infrastruktury a vybavení se Šanghaj chystá do konce roku 2027 přepracovat autobusovou a taxislužbu a zcela přejít na vozidla na novou energii (NEVs – New Energy Vehicles). Od roku 2024 do roku 2027 plánuje Šanghaj nahradit v průměru více než 9 % všech veřejných autobusů a taxíků vozidly NEV ročně. Odhaduje se, že město v tomto období zavede celkem 6 200 autobusů NEV a 11 000 taxíků NEV.

Čína se chce kvůli předběžným clům na elektromobily dováženým do Evropské unie obrátit na světovou obchodní organizaci. Evropská komise opatření nedávno schválila jako reakci na to, že podle ní Peking své výrobce dotuje. „Problém čínské výroby je v masovosti,“ vysvětluje Zdeněk Petzl ze Sdružení automobilového průmyslu. „Technologický pokrok v oblasti elektromobility začíná přicházet z Číny,“ doplňuje ekonom a propagátor elektromobility Jan Staněk.

Zapojení během krátké přestávky – pro řidiče elektrických vozidel je to zcela normální. A nyní mohou totéž dělat i kapitáni elektrických lodí. Belgická společnost Parkwind, která se zabývá větrnou energií na moři, nainstalovala ve svém větrném parku Noblewind na moři nabíjecí stanici. Energie se vyrábí na místě, tedy v Severním moři, asi 47 kilometrů od belgického pobřeží. Nabíjecí připojení funguje bez použití rukou. Jakmile se plavidlo přiblíží, spustí se konektor z pobřežní stanice do jakéhosi trychtýře umístěného na palubě lodi.

Ministerstvo oznámilo financování projektů ve výši 43 milionů dolarů, které posunou výzkum, vývoj, demonstrace a zavádění v několika oblastech, jež jsou pro budoucnost pokročilých baterií klíčové. Cílem financování je podpořit inovace v nákladově efektivní výrobě elektrod, článků nebo baterií pro elektromobily, zlepšit bezpečnost baterií, snížit počet jejich poruch a posílit domácí dodavatelský řetězec levných a hojných materiálů pro baterie. Ministerstvo energetiky dále dodalo, že to je v souladu se strategiemi uvedenými v americkém národním plánu dekarbonizace dopravy.

Zařízení bude vyrábět 1 kilogram (přibližně 1,2 litru) kapalného paliva denně a jeho provoz bude zahájen v září 2024. Závod bude první demonstrací na světě přímé přeměny CO2 a H2 na letecké palivo v jednom kroku s minimálním množstvím vedlejších kyslíkatých produktů za použití nového katalyzátoru OXCCU. Tento závod je součástí strategické cesty společnosti OXCCU k rozšíření výroby a je prvním závodem společnosti OXCCU mimo laboratoř. Poskytne údaje klíčové pro návrh, výstavbu a provoz již dříve oznámeného závodu OX2 s kapacitou 160 kg (200 litrů) denně, který bude v provozu v Saltend Chemical Park Hull v roce 2026. Poté budou následovat komerční závody dodávající PtL SAF do Velké Británie a dalších zemí.