Externí novinky

Nová Charging Payment Study 2026 ukazuje, že zatímco technické možnosti veřejných nabíječek pro elektromobily se výrazně zlepšily, placení za dobíjení zůstává pro řadu řidičů komplikované a nepohodlné, což může zpomalovat přechod na elektrickou dopravu. Studie, která v listopadu 2025 oslovila přes 1 500 řidičů v Německu, zjistila, že lidé často používají jiné způsoby platby, než jaké by si přáli, protože oblíbené metody jako bezdotykové „Plug & Charge“ nebo platba bez registrace nejsou všude dostupné nebo jsou zatíženy poplatky. Mnohé z běžných možností (např. aplikace nebo nabíjecí karty) sice fungují, ale řidiče neuspokojují ve všem – jednoduchosti, jasnosti ceny nebo pohodlí. Výsledkem je, že rozmanitost platebních cest sama o sobě nezvyšuje spokojenost, a poskytovatelé dobíjecích služeb tak musí zlepšit uživatelský zážitek, aby bylo elektrické nabíjení pro širší veřejnost přitažlivější.

Nová analýza reálných dat z téměř milionu plug-in hybridních vozidel (PHEV) ukazuje, že jejich skutečná spotřeba paliva a produkce oxidu uhličitého bývá výrazně vyšší než oficiální laboratorní údaje – vozy ve skutečném provozu často dosahují spotřeby kolem 6 l/100 km, zatímco normativní testy uvádějí kolem 1–2 l/100 km, což znamená až trojnásobný rozdíl mezi realitou a certifikovanými hodnotami. Tento rozpor vzniká proto, že v běžném užívání se častěji zapíná spalovací motor a baterie se nenabíjejí tak často, jak předpokládají výrobci a testy, takže častá jízda pouze na elektřinu zůstává spíše výjimkou. Výsledek je, že plug-in hybridy ve skutečnosti mnohdy produkují více emisí CO₂ a nemusejí přinášet očekávané výhody pro klima ani pro městské ovzduší, pokud řidiči nevyužívají jejich elektrický režim často a pravidelně. Tato zjištění mají vliv na to, jak se hybridy hodnotí v evropské legislativě pro emise a cíle snižování skleníkových plynů, a mohou ovlivnit budoucí pravidla i rozhodování spotřebitelů o tom, jaké auto si pořídit.

Toyota oznámila, že ve městě Wałbrzych v Polsku vybuduje novou továrnu, která bude každý rok zpracovávat až 20 000 vozidel, která dosloužila, aby z nich získala použitelné díly a suroviny pro další využití. Nové zařízení o rozloze 25 000 m² se zaměří hlavně na vyjmutí komponentů, například baterií a kol, které je možné repasovat či znovu použít, a na recyklaci materiálů jako měď, ocel, hliník či plasty. Cílem je snížit množství odpadu, omezit potřebu těžby nových surovin a materiály z recyklace vracet zpět do výroby nových vozidel, což podporuje udržitelnější a oběhové hospodářství v automobilovém průmyslu. Toto je už druhý takový závod Toyoty v Evropě a jeho vznik může ovlivnit způsoby, jak automobilky přistupují k likvidaci starých aut a recyklaci materiálů.

Nová studie 2026 U.S. Electric Vehicle Experience (EVX) Ownership Study od společnosti J.D. Power zjišťuje, že lidé, kteří už vlastní elektromobil (EV), jsou s ním spokojenější než kdy dřív a většina z nich (96 %) plánuje při příštím nákupu znovu zvolit elektromobil, i když zmizely daňové úlevy pro kupující. Studie ukazuje, že spokojenost s nabíjením na veřejných stanicích se výrazně zlepšila a u některých modelů i kvalita a technické vlastnosti vozidel, což zlepšuje každodenní uživatelskou zkušenost. Mezi nejlépe hodnocené modely patří Tesla Model 3 a Model Y a také Ford Mustang Mach-E v segmentu běžných elektromobilů. Celkově elektromobily stále překonávají plug-in hybridy ve spokojenosti majitelů především kvůli nižším nákladům na provoz a jednodušší údržbě, což může podporovat jejich širší přijetí v dopravě a každodenním životě.

Automobilky Audi a Škoda ze skupiny Volkswagen podle dostupných informací zvažují uvedení nových malých elektromobilů, které by vycházely ze společné koncernové platformy pro cenově dostupné elektrické vozy. Impulsem mají být připravované změny evropské regulace emisí, jež mají zvýhodnit menší a energeticky úsporná elektrická auta. Ve hře je například elektrický nástupce modelu Audi A1 či možné elektrické provedení Škody Fabia, a to v horizontu konce desetiletí. Krok má reagovat na omezenou nabídku malých elektromobilů na trhu a může přispět k širší dostupnosti bezemisní mobility pro běžné uživatele. Plány zatím nebyly oficiálně potvrzeny.

Portugalský výrobce nabíjecí infrastruktury i-charging představil modulární nabíjecí systém MAX s výkonem až 1,6 MW, který dokáže dynamicky rozdělovat dostupný výkon mezi až osm připojených elektrických vozidel současně a podporuje různé standardy konektorů včetně CCS, NACS a GB/T s budoucí podporou standardu MCS pro těžká vozidla. Systém je navržen tak, aby byl škálovatelný v krocích po 50 kW bez nutnosti výměny základních komponent, čímž umožňuje provozovatelům přizpůsobit kapacitu aktuální poptávce a postupně ji rozšiřovat s rostoucími nároky. Technická řešení zahrnují vysokou účinnost až 97 % a možnosti integrace s různými typy rozhraní a stanic pro osobní i nákladní dopravu, včetně integrace pantografického dobíjení pro autobusy. První dodávky zařízení jsou plánovány na třetí čtvrtletí 2026, což může podpořit rozvoj intenzivních nabíjecích uzlů a dep pro elektrické flotily a přispět k rychlejší elektrifikaci mobility. Tento systém představuje krok k infrastruktuře pro vysokovýkonné nabíjení, která lépe reflektuje potřeby rostoucí elektromobility a energetických sítí.

Minespider spustil Recircle.market, digitální tržiště určené pro propojení firem napříč celým řetězcem životního cyklu baterií z elektromobilů – od jejich druhotného využití, oprav a renovací až po recyklaci a související služby jako testování, logistiku či diagnostiku. Platforma sdružuje technická a provozní data o bateriích a materiálech, usnadňuje jejich obchodování a výměnu informací mezi výrobci, vlastníky baterií, recyklátory a poskytovateli služeb a tím řeší dlouhodobé problémy fragmentovaných dat a nízké transparentnosti trhu. Jádrem řešení je integrace s digitálními pasy baterií a produktů, která umožňuje přístup k údajům o původu, chemii, výkonu a udržitelnosti a podporuje shodu s evropskými předpisy, zejména připravovanou EU Battery Regulation a pravidly pro ekologický design. Realizace tohoto tržiště byla podpořena v rámci projektu RECIRCULATE (Horizon Europe) a představuje první krok k vytvoření interoperabilní digitální infrastruktury pro cirkulární ekonomiku baterií v Evropě. Praktickým dopadem je zrychlení a zlevnění procesů opětovného využití a recyklace baterií z dopravy, posílení oběhového hospodářství v energetice a mobilitě a lepší příprava průmyslu na nadcházející legislativní změny.

Kanadská Automotive Parts Manufacturers Association (APMA) na Canadian International Auto Show 2026 představila dvě nové prototypové elektrické vozidla v rámci programu Project Arrow, která mají demonstrovat technologické a výrobní schopnosti tamního dodavatelského sektoru u elektromobility. Oba koncepty – crossover Project Arrow Vector s výkonem přibližně 480 kW (650 k hp), dojezdem kolem 550 km a úrovní autonomie Level 3, a výzkumný Project Arrow Borealis s ambicí dojezdu až 1 500 km a autonomní funkcí Level 5 – využívají inovativní 3D-tisk komponent a karosérií s cílem snížit hmotnost a složitost konstrukce a podpořit domácí výrobu a dodavatelský řetězec. Nová fáze projektu zdůrazňuje přechod od koncepčních návrhů k technologickému vývoji s potenciálem pro komercializaci do roku 2030 a dále.

Čínská společnost Svolt oznámila nový akumulátor Dragon Armor 3.0, který poprvé dosahuje fyzického oddělení elektrických svorek od kanálů úniku tlaku při termálním úniku, takže plameny při selhání článku jsou směrovány dolů a nikdy nezasahují prostor cestujících. Tento design také umožňuje kompatibilitu hranatých článků s integrací Cell-to-Chassis/Cell-to-Body se samostatným řízením tepla, čímž se v daném prostoru zvýší kapacita o 7–10 % a zlepší mechanická odolnost. Využití technologie kombinující kapalné a pevné složky dále zvyšuje teplotu zahájení termálního úniku, prodlužuje bezpečnostní časovou rezervu a snižuje pravděpodobnost nepříznivých tepelných událostí. Dragon Armor 3.0 se chystá do sériové výroby ve dvou variantách pro plug-in hybridy i plně elektrická vozidla s dojezdem přes 400 km. Nová konstrukce přináší zlepšení bezpečnostních parametrů baterií, což může mít praktický dopad na snižování rizik a zvyšování ochrany cestujících v elektromobilech.